#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Prehabilitace


Prehabilitation

Objective: The main purpose of this article was to provide available information’s about concept of prehabilitation aiming on its effectiveness and benefits it provides to oncological patients.

Design: Review.

Setting: Department of Gynaecology and Obstetrics, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague.

Methods: We performed a research of available literature from 1998 to the present using PubMed database, focusing on keywords. We aimed on analysis of the results from prospective studies.

Results: Prehabilitation refers to interventions aiming on increasing resilience and functional capacity before well-known stress event (surgical performance). The mainstay of prehabilitation is physiotherapy combined with nutritional or psychological support. A positive effect of combined preoperative intervention was demonstrated. Prehabilitation increases the patient‘s functional capacity, reduces the number of perioperative and postoperative complications and shortens hospital length of stay. It also improves adherence of cancer patients to treatment, reduces anxiety or depression and reduces overall stress levels.

Conclusion: Prehabilitation may significantly improve quality of life. Moreover, it reduces costs of oncological treatment.

Keywords:

Quality of life – prehabilitation – oncology – functional capacity


Authors: Š. Lednický;  D. Cibula;  Š. Slabá
Authors‘ workplace: Gynekologicko‑porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
Published in: Ceska Gynekol 2020; 85(5): 352-356
Category: Review Article

Overview

Cíl: Hlavním cílem tohoto článku bylo přehledně zpracovat dostupné informace o konceptu prehabilitace se zaměřením na účinnost a benefity u onkologických pacientů.

Typ studie: Přehledový článek.

Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze.

Metodika: Provedli jsme rešerši dostupné literatury od roku 1998 do současnosti s využitím PubMed databáze se zaměřením na klíčová slova. Zaměřili jsme se na analýzu výsledků prospektivních studií.

Výsledky: Prehabilitace je soubor intervencí s cílem zvýšení odolnosti a funkční kapacity pacientky před plánovanou stresovou událostí (operační výkon). Základem prehabilitačních programů je fyzioterapie, často doplněná nutriční či psychologickou podporou. V uvedených studiích byl prokázán pozitivní efekt kombinované předoperační intervence. Prehabilitace zvyšuje funkční kapacitu pacienta, snižuje riziko perioperačních i pooperačních komplikací a zkracuje dobu hospitalizace. Zlepšuje také adherenci onkologických pacientů k léčbě, zmírňuje projevy úzkosti či deprese a celkově snižuje míru stresu.

Závěr: Prehabilitace může zásadně zlepšit kvalitu života. Nelze opominout také snížení nákladů spojených s onkologickou léčbou.

Klíčová slova:

prehabilitace – onkologie – funkční kapacita – kvalita života

ÚVOD

Prehabilitace představuje soubor intervencí, jejichž cílem je zvýšení odolnosti a funkční kapacity pacienta před známou stresovou událostí, např. chirurgickým výkonem, s cílem zlepšit perioperační a pooperační průběh [46]. Plánováním operačního výkonu vzniká časový prostor, který lze s výhodou využít ve prospěch pacienta s využitím specifických intervencí [5, 6, 7, 18, 23, 24, 30, 38, 39, 46]. První studie zabývající se komplexním intervenčním přístupem podobným dnešním prehabilitačním programům byla publikována již v roce 1946. U vojáků ve druhé světové válce, kteří původně nebyli rekrutování pro špatnou fyzickou nebo psychickou kondici v důsledku chudoby a s tím související malnutricí a nízkou úrovní vzdělání, došlo u 85 % z nich k zlepšení fyzické i psychické kondice po absolvování dvouměsíčního programu zahrnujícího fyzické cvičení, nutriční podporu a vzdělávání [4].

První prospektivní randomizovaná studie na téma prehabilitace byla publikována v The Tohoku Journal of Experimental Medicine studijním týmem v čele s Kim Do Jun u pacientů léčených chirurgicky pro karcinom kolorekta (2009) [29].

Prehabilitaci lze rozdělit do několika podkategorií podle toho, kolik oblastí se intervencemi snažíme pokrýt [5, 30, 46]. Unimodální představuje intervenci v jedné oblasti, bimodální ve dvou, trimodální ve třech a multimodální ve čtyřech a více oblastech. Nejčastěji se jedná o intervenci formou fyzioterapie v kombinaci s nutriční nebo psychologickou podporou či o jejich vzájemnou kombinaci [5, 6, 7, 18, 23, 24, 30, 38, 39]. Podle autorů je z pohledu chirurgů i anesteziologů prehabilitace vítanou formou předoperační intervence s pozitivní odezvou a vysokou compliance pacientů [7, 12, 31, 40].

ROLE FYZIOTERAPIE

Fyzioterapie je základem všech prehabilitačních programů. Cílem fyzioterapie je zvýšení funkční kapacity a odolnosti pacienta, vedoucí ke zkrácené délce hospitalizace a snížené pooperační morbiditě [7, 16, 18, 24, 30]. Významných změn bylo dosaženo s pomocí mírného aerobního a odporového cvičení v domácím prostředí, jako je zvýšení funkční kapacity měřené šestiminutovým testem chůze (6MWT) [24]. Je také zdokumentováno zlepšení funkční kapacity prostřednictvím vysoce intenzivního tréninku v nemocnici pod supervizí. Během 2-3 týdnů došlo u pacientů, kteří dostávali neoadjuvantní chemoterapii před operací pro karcinom rekta ke zvýšení funkční kapacity (měřeno maximální spotřebou kyslíku (VO2) a anaerobním prahem) [53]. Předoperační cvičení bylo pacienty vnímáno pozitivně také stran zvyšování pocitu vitality, v kultivaci pozitivního přístupu, zlepšování sociálních vazeb a posilování smyslu života pacientů se zhoubným nádorem konečníku [12]. Pozitivní účinek fyzické prehabilitace byl potvrzen u pacientů léčených chirurgicky pro zhoubné nádory plic, tlustého střeva, jícnu a prostaty [8, 11, 14, 20, 25, 28, 29, 37, 41, 45].

ROLE PSYCHOLOGICKÉ PODPORY

Součástí komplexní péče o pacienty s onkologickým onemocněním je i psychologická podpora. Jejím cílem je identifikovat a následně podpořit jedince, kteří by v souvislosti s onemocněním mohli rozvinout specifickou psychopatologii (úzkost, deprese). Následně je pak možno intervenovat s cílem zmírnit tyto stavy vznikající z nadcházející léčby, a tím i zlepšit kvalitu života pacientů [7, 15, 16, 18, 24, 30]. Kvalita života se může měnit v závislosti na rozsahu a výsledku operace. Zásadní dopad na kvalitu života pacientek léčených pro zhoubné nádory ženského reprodukčního systému má např. lymfedém, stomie, změny v sexuálním životě [9, 15, 17]. K významnému zhoršení emoční pohody a psychologické zátěži dochází také při změně vzhledu pacientek v důsledku podávání chemoterapie [9, 19]. Podle Mavrose a kol. je zvýšená předoperační úzkost spojena s horší pooperační rekonvalescencí [36]. Aktuálně publikovaná studie Ohkury a kol., která srovnávala úzkost a kvalitu života u 102 pacientů s karcinomem jícnu, prokázala, že pacienti se skóre >10 (Hospital Anxiety and Depression Score) měli signifikantně vyšší úroveň symptomů a obtíží ve srovnání s těmi, kteří měli toto skóre <10 [43]. Právě pro možnost intervencí, které prokazatelně zlepšují fyzické i psychologické výsledky, by psychologická podpora měla být nedílnou součástí podpůrné léčby před, v průběhu i po léčbě zhoubných nádorů [48].

ROLE NUTRIČNÍ PODPORY

Nutriční prehabilitace se zaměřuje na identifikaci pacientů, kteří trpí podvýživou, což může být významným faktorem při zvyšování intra- a pooperační morbidity pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním [5, 6, 7, 18, 23, 24, 30, 38, 39, 46]. Systematická metaanalýza pacientů s kolorektálním karcinomem podstupujících chirurgický výkon (Gillis C. et al.) prokázala, že nutriční prehabilitace samotná nebo v kombinaci s cvičením zkrátila délku pobytu v nemocnici o dva dny [23]. Bylo také pozorováno, že úbytek hmotnosti u pacientů podstupujících chemoterapii koreluje s častější a závažnější toxicitou, která zkracuje celkové přežití, snižuje odpověď na léčbu a snižuje kvalitu života po výkonu [2]. Podvýživa u pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním je relativně běžná, s prevalencí v rozmezí od 20 do 70 % v závislosti na typu nádoru. Gynekologické maligní tumory patří do kategorie s nejvyšší prevalencí podvýživy [3, 35, 38].

Nejčastěji používanými nástroji k detekci podvýživy jsou hodnocení BMI a skórovací systémy (SNAQ, MUST, PONS) [5, 6, 7, 18, 24, 30, 38, 39]. Nutriční podpora se stává stabilní součástí programů prehabilitace a přirozeně vzrůstá zájem o individualizovanou nutriční intervenci, která v kombinaci s vhodnými kognitivně-behaviorálními technikami, maximalizuje zlepšení kvality života [21, 48].

PREHABILITACE U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

Pacienti s maligními nádory v pokročilém stadiu jsou dobrými kandidáty na jakákoli opatření, která mohou zlepšit jejich celkový stav. Operační výkony u těchto pacientů jsou většinou rozsáhlé a jejich funkční kapacita je obvykle zhoršena zhoubným nádorem v době diagnózy. Období diagnózy zhoubného nádorového onemocnění je navíc okamžikem, kdy lidé přehodnocují své životy a jsou velmi otevřeni změnám životního stylu. Strukturovaný léčebný program umožňuje pacientům aktivně se podílet na terapii a zlepšit jejich motivaci k léčbě.

V posledních pěti letech se počet publikací na téma prehabilitace v léčbě zhoubných nádorů významně zvýšil. V současné době je 87 registrovaných studií na webových stránkách Clinicaltrials.gov (National Institute of Health, USA) se zaměřením na prehabilitaci u pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním. Z registrovaných studií jsou nejvíce zastoupeny: kolorektální karcinom (26 studií), nádory horního gastrointestinálního traktu (13 studií), karcinom pankreatu (11 studií). Výsledky prehabilitace jako součásti léčby zhoubných nádorů ukazují, že to může být velmi silný nástroj ke zlepšení výsledků léčby. Randomizovaná kontrolní studie se 139 pacienty s kolorektálním karcinomem zjistila, že čtyřtýdenní trimodální prehabilitace zmírnila pooperační ztrátu svalové hmoty ve srovnání s pacienty, kteří podstoupili rehabilitaci [24]. V retrospektivní kohortové studii 1934 pacientů s kolorektálním karcinomem (fáze I–II) měli pacienti, kteří podstoupili prehabilitaci (cvičení, dechová cvičení a nácvik technik odkašlávání), menší pokles Barthelova indexu (OR: 0,056; CI 95%: 0,39–0,08; p = 0,024) a také počet komplikací během hospitalizace v této skupině se snížil (p = 0,001) [52]. Barthelové test je mezinárodně používaný skórovací dotazník v oblasti denních aktivit z hlediska motorického [34]. Randomizovaná kontrolovaná studie sledující vliv intenzivního intervalového tréninku 34 pacientů s urologickou malignitou potvrdila, že prehabilitace po dobu 31 dnů významně zlepšila kardiorespirační zdatnost před operací, čímž se zlepšila pooperační fyziologická rezerva [10, 40].

PREHABILITACE U ONKOGYNEKOLOGICKÝCH PACIENTEK

Existuje kvalitní evidence o pozitivním účinku multimodální prehabilitace z prospektivních kontrolovaných studií u pacientů léčených chirurgicky pro negynekologické zhoubné nádory [6, 24, 30, 39]. Dosud však nebyla publikována žádná studie, která by komplexně hodnotila účinek prehabilitace u pacientek s pokročilým zhoubným onemocněním vaječníků nebo děložního hrdla. Byla publikována pouze jedna případová studie u pacientky s karcinomem endometria. Křehká starší pacientka podstoupila třítýdenní domácí prehabilitační program, po kterém vykazovala trvalé pooperační zlepšení kondice, kognitivních funkcí a celkové funkční kapacity [13]. Význam prehabilitace byl sledován u 215 pacientek, které podstoupily hysterektomii nebo laparoskopickou operaci pro benigní adnexální tumory. U pacientek s prehabilitací (domácí cvičení a optimalizace výživy) se výrazně snížila intenzita pooperační bolesti, zkrátila se doba návratu do práce a zlepšila se kvalita života [51]. V současné době existují pouze čtyři registrované studie na Clinicaltrials.gov (National Institute of Health, USA) zaměřené na prehabilitaci u gynekologických nádorů, všechny registrované za posledních osm měsíců [16].

ZÁVĚR

Prehabilitace by se spolu s konceptem ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) v perioperačním období, se kterým se vzájemně vhodně doplňuje, měla stát součásti léčby v gynekologii, zejména v péči o pacientky se zhoubnými nádory. Cílem těchto intervencí je snížení perioperační a pooperační morbidity, snížení nákladů spojených s onkologickou léčbou a v neposlední řadě zlepšení kvality života pacientek [12, 33, 43, 44, 48]. V Onkogynekologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze v současnosti připravujeme prospektivní randomizovanou studii, jejímž cílem bude sledovat efekt trimodální prehabilitace u pacientek s pokročilým epiteliálním karcinomem ovaria, které nejsou indikované k primárnímu cytoredukčnímu výkonu.

Pacientky, které jsou vzhledem k pokročilosti onemocnění indikovány k neoadjuvantní chemoterapii (NACT) s následnou odloženou cytoredukční operací (IDS), jsou ideálními kandidátkami na intervenci formou prehabilitace z několika důvodů: a) incidence je relativně vysoká; b) cytoredukční operace, jejichž cílem je úplné odstranění všech metastatických lézí, jsou většinou komplexní, náročné, často multiviscerální výkony; c) každá komplikace u těchto pacientek může být život ohrožující a může podstatně zhoršit prognózu, pokud dojde k odložení podání chemoterapie; d) u pacientek indikovaných k neoadjuvantní chemoterapii je k prehabilitaci k dispozici interval 9–12 týdnů (3–4 cykly; třítýdenní režim); e) dosažení optimální cytoredukce je nejvýznamnějším prognostickým faktorem. Studie by v budoucnu měla být rozšířena na multicentrický projekt.

MUDr. Štefan Lednický

Gynekologicko-porodnická klinika

1. LF UK a VFN

Apolinářská 18

128 51 Praha

e-mail: stefan.lednicky@vfn.cz


Sources

1.    American Cancer Society. Cancer Facts & Figures 2010. Atlanta, GA, USA: American Cancer Society, 2010.

2.    Andreyev, HJ., Norman, AR., Oates, J., Cunningham, D. Why do patients with weight loss have a worse outcome when undergoing chemotherapy for gastrointestinal malignancies., Eur J Cancer, 1998. doi: 10.1016/s0959-8049(97)10090-9.

3.    Arends, J., Bachmann, P., Baracos, V., et al. ESPEN guidelines on nutrition in cancer patients. Clin Nutr, 2017. doi: 10.1016/j.clnu.2016.07.015.

4.    Banugo, P., Amoako, D. BJA Education, 2017, 17(12), doi.:10.1093/bjaed/mkx032.

5.    Barberan-Garcia, A., Navarro-Ripoll, R., Sánchez-Lorente, D., et al. Cost-effectiveness of technology-supported multimodal prehabilitation program in moderate-to-high patients undergoing lung cancer resection:ranodmised controlled trial protocol. BMC Health Serv Res, 2020, doi:10.1186/s12913-020-05078-9.

6.    Barberan-Garcia, A., Ubre, M., Roca, J., et al. Personalised prehabilitation in high-risk patients undergoing elective major abdominal surgery: a randomized blinded controlled trial. Ann Surg, 2018. doi: 10.1097/SLA.0000000000002293.

7.    Beck, A., Vind Thaysen, H., Hasselholt Soegaard, C., et al. Prehabilitation in cancer care: patient‘s ability to prepare for major abdominal surgery. Scand J Caring Sci, 2020, doi:10.1111/scs.12828.

8.    Benzo, R., Wigle, D., Novotny, P., et al. Preoperative pulmonary rehabilitation before lung cancer resection: results from two randomized studies. Lung Cancer, 2011, 74, p. 441–445.

9.    Biglia, N., Zanfagnin, V., Daniele, A., et al. Lower body lymphedema in patients with gynecologic cancer. Anticancer Res, 2017. doi: 10.21873/anticanres.11785.

10. Blackwell, JEM., Doleman, B., Boereboom, CL.,et al. High-intensity interval training produces a significant improvement in fitness in less than 31 days before surgery for urological cancer: a randomised control trial. Prostate cancer and prostatic diseases, 2020.

11.  Bobbio, A., Chetta, A., Ampollini, L., et al. Preoperative pulmonary rehabilitation in patients undergoing lung resection for non-small cell lung cancer. Eur J Cardio-thorac Surg, 2008, 33, p. 95–98.

12. Burke, SM., Brunet, J., Sabiston, CM., et al. Patients’ perceptions of quality of life during active treatment for locally advanced rectal cancer: the importance of preoperative exercise. Support Care Cancer, 2013, 21, p. 3345–3353.

13. Carli, F., Brown, R., Kennepohl, S. Prehabilitation to enhance postoperative recovery for an octogenarian following robotic-assisted hysterectomy with endometrial cancer. Can J Anaest, 2012, 59, p. 779–784.

14. Carli, F., Charlebois, P., Stein, B., et al. Randomized clinical trial of prehabilitation in colorectal surgery. Br J Surg, 2010, 97, p. 1187–1197.

15. Cianci, S., Tarascio, M., Rosati, A.,et al. Sexual function and quality of life of patients affected by ovarian cancer. Minerva Med, 2019. doi: 10.23736/S0026-4806.19.06080-4.

16. https://clinicaltrials.gov/ct2/results?cond=Ovarian+Cancer&term=prehabilitation&cntry=&state=&city=&dist=

17. Comb, J. Role of stomacare nurse: Patients with cancer and colostomy. Brit J Nursing, 2020, 12(14).

18. Cortés-Guiral, D., Mohamed, F., Glehen, O., Passot, G. Prehabilitation of patients undergoing cytoreductive surgery (CRS) and hypertemic intraperitoneal chemotherapy (HIPEC) for peritoneal malignancy. Eur J Surg Oncol, 2020. doi: 10.1016/j.ejso.2020.01.032.

19. Daroszewski, C., Stasiewicz, M., Jazwinska-Tarnawska, E., et al. Quality of life in patients with advanced non-small-cell lung cancer receiving palliative chemotherapy. Adv Exp Med Biol, 2019. doi: 10.1007/5584_2019_346.

20. Divisi, D., Di Francesco, C., Di Leonardo, G., Crisci, R. Preoperative pulmonary rehabilitation in patients with lung cancer and chronic obstructive pulmonary disease. Eur J Cardiothorac Surg, 2013, 43, p. 293–296.

21. Frobes, CC., Swan, F., Greenley, SL., et al. Physical activity and nutrition interventions for older adults with cancer: a systematic review. J Cancer Surv, 2020. doi: 10.1007/s11764-020-00883-x.

22. Ghirardi, V., Moruzzi, MC., Bizzarri, N., et al. Minimal residual disease at primary debulking surgery versus complete tumor resection at interval debulking surgery in advanced epithelial ovarian cancer: A survival analysis. Gynecol Oncol, 2020. doi: 10.1016/j.ygyno.2020.01.010.

23. Gillis, C., Buhler, K., Bresee, L., et al. Effects of nutritional prehabilitation, with and without exercise, on outcomes of patients who undergo colorectal surgery: a systematic review and meta-analysis. Gastroenterology, 2018, p. 391–410.e4. doi:10.1053/j.gastro.2018.05.012.

24. Gillis, C., Li, C., Lee, L., et al. Prehabilitation versus rehabilitation: a randomised control trial in patients undergoing colorectal resection for cancer. Anesthesiology, 2014. doi: 10.1097/ALN. 0000000000000393.

25. Goode, PS. Efficacy of an assisted low-in-tensity programme of perioperative pelvic floor muscle training in improving the recovery of continence after radical prostatectomy: a randomized controlled trial. BJU Int, 2012, 110, p. 1010–1011.

26. Hamel, MB., Henderson, WG., Khuri, SF., et al. Surgical outcomes for patients aged 80 and older: morbidity and mortality from major noncardiac surgery. J Am Geriatr Soc, 2005. doi: 53:424–9. 10.1111/j.1532-5415.2005.53159.x.

27. Chiofalo, B., Bruni, S., Certelli, C., et al. Primary debulking surgery vs. Interval debulking surgery for advanced ovarian cancer: review of the literature and meta-analysis, Minerva Med, 2019. doi: 10.23736/S0026-4806.19.06078-6.

28. Inoue, J., Ono, R., Makiura, D., et al. Prevention of postoperative pulmonary complications through intensive preoperative respiratory rehabilitation in patients with esophageal cancer. Dis Esophagus, 2013, 26, p. 68–74.

29. Kim, do J., Mayo, NE., Carli, F., et al. Responsive measures to prehabilitation in patients undergoing bowel resection surgery. Tohoku J Exp Med, 2009, 217, p. 109–115.

30. Li, C., Carli, F., Lee, L., et al. Impact of trimodal prehabilitation program on functional recovery after colorectal cancer surgery: a pilot study. Surg Endosc, 2013, doi:10.1007/s00464-012-2560- 5.

31. Li, MH., Bolshinsky, V., Ismail, H., et al. A cross-sectional survey of Australian anesthetists’ and surgeons’ perceptions of preoperative risk stratification and prehabilitation. Can J Anaesth, 2019, 66, p. 388–405.

32. Lin, HS., Watts, JN., Peel, NM., Hubbard, RE. Frailty and post-operative outcomes in older surgical patients: a systematic review. BMC Geriatrics, 2016, 16(1), doi:10.1186/s12877-016-0329-8

33. Ljungqvist, O., Scott, M., Fearon, KC. Enhanced recovery after surgery. JAMA Surg, 2017, 152(3), 292, doi:10.1001/jamasurg.2016.4952.

34. Mahoney, FI., Barthel, D. Functional evaluation: the Barthel Index. Maryland State Med J, 1965, 14, p. 56–61. Použito se svolením.

35. Marshal, KM., Loeliger, J., Nolte, L., et al. Prevalence of malnutrition and impact on clinical outcomes in cancer services: A comparison of two time points. Clin Nutrition, 2018. doi: 10.1016/j.clnu.2018.04.007.

36. Mavros, MN., Athanasiou, S., Gkegkes, ID., et al. Do psychological variables affect early surgical recovery? PLoS One, 2011.

37. Mayo, NE., Feldman, L., Scott, S., et al. Impact of preoperative change in physical function on postoperative recovery: argument supporting prehabilitation for colorectal surgery. Surgery. doi: 2011;150:505-514.

38. McKenna, NP., Bews, KA., B al-Refaie, W., et al. Assessing malnutrition before major oncologic surgery: Onesize does not fit all. J Am Coll Surg, 2020, doi:10.1016/j.jamcollsurg.2019.12.034.

39. Minnella, EM., Awasthi, R., Loiselle, SE., et al. Effect of exercise and nutrition prehabilitation on functional capacity in esophagogastric cancer surgery: A randomised clinical trial. JAMA Surg, 2018, doi:10.1001/jamasurg.2018.1645.

40. Minnella, EM., Bousquet-Dion, G., Awasthi, R., et al. Multimodal prehabilitation improves functional capacity before and after colorectal surgery for cancer: a five-year research experience. Acta Oncol, 2017, 56, p. 295–300.

41. Morano, MT., Araujo, AS., Nascimento, FB., et al. Preoperative pulmonary rehabilitation versus chest physical therapy in patients undergoing lung cancer resection: a pilot randomized controlled trial. Arch Phys Med Rehabil, 2013, 94, p. 53–58.

42. Nepogodiev, D., Martin, J., Biccard, B., et al. Global burden of postoperative death. Lancet, 2019, 393(10170), p. 401. doi:10.1016/s0140-6736(18)33139-8.

43. Ohkura, Y., Ichikura, K., Shindoh, J., et al. Relationship between psychological distress and health-related quality of life at each point of the treatment of esophageal cancer. Esophagus, 2020. doi: 10.1007/s10388-019-00710-y.

44. Scalo, JF., Rascati, KL. Trends and issues in oncology costs. Expert Rev Pharmacoeconom Outcomes Res, 2013, 14(1), p. 35–44. doi:10.1586/14737167.2014.864561.

45. Sekine, Y., Chiyo, M., Iwata, T., et al. Perioperative rehabilitation and physiotherapy for lung cancer patients with chronic obstructive pulmonary disease. Jpn J Thorac Cardiovasc Surg, 2005, 53, p. 237–243.

46. Schier, R., Levett, D., Riedel, B. Prehabilitation: The next challenge for anesthesia teams. Eur J Anaesthesiol, 2020. doi: 10.1097/EJA.0000000000001167.

47. Silver, JK. Prehabilitation may help mitigate an increase in COVID-19 peri-pandemic surgical morbidity and mortality. Am J Phys Med Rehabil, 2020. doi: 10.1097/PHM.0000000000001452.

48. Silver, JK. Cancer prehabilitation and its role in improving health outomes and reducing health care costs. Semin Oncol Nurs, 2015. doi: 10.1016/j.soncn.2014.11.003.

49. Silver, JK. Prehabilitation could save lives in a pandemic. BMJ, 2020, 1386. doi: 10.1136/bmj.m1386.

50. Turrentine, FE., Wang, H., Simpson, VB., et al. Surgical risk factors, morbidity, and mortality in elderly patients. J Am Coll Surg, 2006, 203, p. 865–877. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2006.08.026.

51. Vonk Noordegraaf, A., Anema, J., van Mechelen, W., et al. A personalised health programme reduces the duration until return to work after gynaecological surgery: results of a multicentre randomised trial. BJOG, 2014, 121, p. 1127–1136.

52. Watanabe, T., Momosaki, R., Suzuki, S., Abo, M. Preoperative rehabilitation for patients undergoing colorectal cancer surgery: a retrospective cohort study. Supportive Care in Cancer, 2020, 28, p. 2293–2297.

53. West, MA., Loughney, L., Lythgoe, D., et al. Effect of prehabilitation on objectively measured physical fitness after neoadjuvant treatment in preoperative rectal cancer patients: a blinded interventional pilot study. Brit J Anaesth, 2005, 114(2), p. 244–251. doi:10.1093/bja/aeu318.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine

Article was published in

Czech Gynaecology

Issue 5

2020 Issue 5

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#