Laparoskopická a robotická sakropexe: retrospektivní studie zkušeností z learning curve a následného follow-up
Laparoskopická a robotická sakropexe: retrospektivní studie zkušeností z learning curve a následného follow-up
Cíl:
Porovnat laparoskopickou (LSC) a robotickou (RSC) sakrokolpopexi při léčbě prolapsu pánevních orgánů v průběhu fáze „learning curve“ robotické chirurgie. Vyhodnocovali jsme operační charakteristiky, výsledky léčby prolapsu a pooperační výsledky.
Typ studie:
Retrospektivní komparativní studie.
Pracoviště:
Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc.
Metodika:
Analyzovali jsme data konsekutivních 51 pacientek s provedenou laparoskopickou sakrokolpopexí a 13 žen operovaných robotickým systémem. Ze záznamů byly retrospektivně získány údaje o věku pacientek, body mass indexu, chirurgické anamnéze, odhadované krevní ztrátě, délce operace, konkomitantních zákrocích a výsledcích chirurgické léčby (včetně klasifikačního systému POP-Q. Subjektivní výsledky byly v rámci follow-up hodnoceny pomocí dotazníků PGI-I and PISQ-IR (n = 26).
Výsledky:
V obou skupinách proběhla chirurgická léčba bez nutnosti konverze na otevřenou chirurgii. Průměrný operační čas byl delší ve skupině robotické chirurgie: 212 (128–394) minut ve srovnání s laparoskopickou skupinou 164 (80–342). Krevní ztráty byly nižší v robotické skupině 52 (10–200) ml při srovnání se skupinou laparoskopickou 58 (10–350) ml. Rozdíly v operačním čase a krevní ztrátě nebyly statisticky významné. Rozdíly mezi LSC a RSC skupinami v pooperačních výsledcích nebyly statisticky významné. „Learning curve“ robotické sakrokolpopexe byla kratší než u laparoskopického přístupu v případě zkušených laparoskopických operatérů. V rámci follow-up nebyla zaznamernána recidiva a většina pacientek byla spokojena s chirurgickou léčbou.
Závěr:
Tato studie demonstruje srovnatelnost RSC a LSC ve smyslu chirurgické bezpečnosti a úspěšnosti při střednědobém follow-up. Rozhodnutí o typu chirurgického přístupu musí být individuální a odvíjí se nejen od charakteristik pacientek a jejich preferencí, ale i od možností pracoviště a zkušeností operačního týmu.
Klíčová slova:
prolaps poševního pahýlu, robotická chirurgie, sakropexe, laparoskopie
:
R. Pilka; D. Gágyor; M. Študentová; D. Neubert; P. Dzvinčuk
:
Olomouc, Head Prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph. D.
; Department of Obstetrics and Gynecology, Medical Faculty Palacký University and Faculty Hospital
:
Ceska Gynekol 2017; 82(4): 261-267
Cíl:
Porovnat laparoskopickou (LSC) a robotickou (RSC) sakrokolpopexi při léčbě prolapsu pánevních orgánů v průběhu fáze „learning curve“ robotické chirurgie. Vyhodnocovali jsme operační charakteristiky, výsledky léčby prolapsu a pooperační výsledky.
Typ studie:
Retrospektivní komparativní studie.
Pracoviště:
Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc.
Metodika:
Analyzovali jsme data konsekutivních 51 pacientek s provedenou laparoskopickou sakrokolpopexí a 13 žen operovaných robotickým systémem. Ze záznamů byly retrospektivně získány údaje o věku pacientek, body mass indexu, chirurgické anamnéze, odhadované krevní ztrátě, délce operace, konkomitantních zákrocích a výsledcích chirurgické léčby (včetně klasifikačního systému POP-Q. Subjektivní výsledky byly v rámci follow-up hodnoceny pomocí dotazníků PGI-I and PISQ-IR (n = 26).
Výsledky:
V obou skupinách proběhla chirurgická léčba bez nutnosti konverze na otevřenou chirurgii. Průměrný operační čas byl delší ve skupině robotické chirurgie: 212 (128–394) minut ve srovnání s laparoskopickou skupinou 164 (80–342). Krevní ztráty byly nižší v robotické skupině 52 (10–200) ml při srovnání se skupinou laparoskopickou 58 (10–350) ml. Rozdíly v operačním čase a krevní ztrátě nebyly statisticky významné. Rozdíly mezi LSC a RSC skupinami v pooperačních výsledcích nebyly statisticky významné. „Learning curve“ robotické sakrokolpopexe byla kratší než u laparoskopického přístupu v případě zkušených laparoskopických operatérů. V rámci follow-up nebyla zaznamernána recidiva a většina pacientek byla spokojena s chirurgickou léčbou.
Závěr:
Tato studie demonstruje srovnatelnost RSC a LSC ve smyslu chirurgické bezpečnosti a úspěšnosti při střednědobém follow-up. Rozhodnutí o typu chirurgického přístupu musí být individuální a odvíjí se nejen od charakteristik pacientek a jejich preferencí, ale i od možností pracoviště a zkušeností operačního týmu.
Klíčová slova:
prolaps poševního pahýlu, robotická chirurgie, sakropexe, laparoskopie
Sources
1. Anger, JT., et al. Robotic compared with laparoscopic sacrocolpopexy: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol, 2014, 123(1), p. 5–12.
2. Barber, MD., Maher, C. Epidemiology and outcome assessment of pelvic organ prolapse. Int Urogynecol J, 2013, 24(11), p. 1783–1790.
3. Burgess, KL., Elliott, DS. Robotic/Laparoscopic prolapse repair and the role of hysteropexy: a urology perspective. Urol Clin North Am, 2012, 39(3), p. 349–360.
4. Chan, SS., et al. Laparoscopic sacrocolpopexy for the treatment of vaginal vault prolapse: with or without robotic assistance. Hong Kong Med J, 2011, 17(1), p. 54–60.
5. Cucinella, G., et al. Robotic versus laparoscopic sacrocolpopexy for apical prolapse: a case-control study. G Chir, 2016, 37(3), p. 113–117.
6. De Gouveia De Sa, M., et al. Robotic versus laparoscopic sacrocolpopexy for treatment of prolapse of the apical segment of the vagina: a systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J, 2016, 27(3), p. 355–366.
7. Di Marco, DS., et al. Robotic-assisted laparoscopic sacrocolpopexy for treatment of vaginal vault prolapse. Urology, 2004, 63(2), p. 373–376.
8. El Hamamsy, D., Fayyad, AM. New onset stress urinary incontinence following laparoscopic sacrocolpopexy and its relation to anatomical outcomes. Int Urogynecol J, 2015, 26(7), p. 1041–1045.
9. Lane, FE. Repair of posthysterectomy vaginal-vault prolapse. Obstet Gynecol, 1962, 20, p. 72–77.
10. LeClaire, EL., et al. Is de novo stress incontinence after sacrocolpopexy related to anatomical changes and surgical approach? Int Urogynecol J, 2014, 25(9), p. 1201–1206.
11. Maskulikova, Z., et al. [Robotic sacrocolpopexy – two case reports and literature overview]. Ceska Gynekol, 2015, 80(5), p. 372–377.
12. Nezhat, CH., Nezhat, F., Nezhat, C. Laparoscopic sacral colpopexy for vaginal vault prolapse. Obstet Gynecol, 1994, 84(5), p. 885–888.
13. Nosti, PA., et al. Outcomes of abdominal and minimally invasive sacrocolpopexy: a retrospective cohort study. Female Pelvic Med Reconstr Surg, 2014, 20(1), p. 33–37.
14. Paraiso, MF., et al. Laparoscopic compared with robotic sacrocolpopexy for vaginal prolapse: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol, 2011, 118(5), p. 1005–1013.
15. Pulliam, SJ., Weinstein, MM., Wakamatsu, MM. Minimally invasive apical sacropexy: a retrospective review of laparoscopic and robotic operating room experiences. Female Pelvic Med Reconstr Surg, 2012, 18(2), p. 122–126.
16. Reza, M., et al. Meta-analysis of observational studies on the safety and effectiveness of robotic gynaecological surgery. Br J Surg, 2010, 97(12), p. 1772–1783.
17. Sarlos, D., et al. Robotic compared with conventional laparoscopic hysterectomy: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol, 2012, 120(3), p. 604–611.
18. Serati, M., et al. Robot-assisted sacrocolpopexy for pelvic organ prolapse: a systematic review and meta-analysis of comparative studies. Eur Urol, 2014, 66(2), p. 303–318.
19. Tan-Kim, J., et al. Robotic-assisted and laparoscopic sacrocolpopexy: comparing operative times, costs and outcomes. Female Pelvic Med Reconstr Surg, 2011, 17(1), p. 44–49.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2017 Issue 4
Most read in this issue
- Catamenial pneumothorax – case reports and literature review
- Large hematoma – early postoperative complication after the transobturator tape procedure
- Suburethral sling removal due to chronic pain
- Laparoscopic and robotic sacropexy: retrospective review of learning curve experiences and follow-up