#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vliv manuální lymfodrenáže na lymfedém horní končetiny po operaci pro karcinom prsu


Effect of manual lymphatic drainage on upper limb lymphedema after surgery for breast cancer

Objective: Evaluation of the effect of manual lymphatic drainage on lymphedema of the upper limb after previous axillary lymphadenectomy/sentinel node bio­psy during the maintenance phase of lymphedema after the breast cancer surgery. Material and methods: A total of 30 patients after surgical treatment of unilateral breast cancer underwent 10 manual lymphatic drainages within 8 consecutive weeks. All patients underwent upper limb circumference measurements before and after the study and completed two specialized EORTC questionnaires (QLQ-C30 and QLQ-BR23). Results: The average time between surgery and admission into this study was 32.5 months. In the beginning of the study, lymphedema was present for an average of 19.8 months. At the end of a series of manual lymphatic drainages, the average volume decrease of the limb with lymphedema was 3% (1.5–5.6%). In contrary, the average loss of volume on the healthy (control) upper limb was only 0.4%. The average reduction of lymphedema volume after therapy achieved 57% (37–88%). After a series of manual lymphatic drainages, the results of the EORTC QLQ-C30 questionnaire showed a statistically significant improvement in physical and role functions, fatigue, nausea and vomiting, pain, dyspnea and constipation, while the results of the EORTC QLQ-BR23 questionnaire showed a statistically significant improvement in the arm and breast symptoms. There was no statistically significant deterioration in any of the monitored parameters. Conclusion: The results of the study showed a positive effect of manual lymphatic drainage on the maintenance phase of lymphedema in patients after breast cancer surgery. The questionnaires showed a significant improvement in hand and arm symptoms as well as an improvement of the other functions and symptoms affecting quality of life. Further studies should be performed on groups of patients with the maintenance phase of upper limb lymphedema to confirm or disprove our results.

Keywords:

breast cancer – lymphedema – manual lymphatic drainage – axillary lymphadenectomy


Authors: K. Chmelová 1 ;  M. Nováčková 2
Authors‘ workplace: Fyzioterapie – MU Dr. Martin Dlouhý, Praha 1;  Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha 2
Published in: Ceska Gynekol 2022; 87(5): 317-323
Category: Original Article
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2022317

Overview

Cíl: Zhodnocení vlivu manuální lymfodrenáže na lymfedém horní končetiny v udržovací fázi po předchozí axilární lymfadenektomii/exstirpaci sentinelové lymfatické uzliny pro karcinom prsu. Soubor a metodika: Celkem 30 pacientek s lymfedémem horní končetiny po chirurgické léčbě jednostranného karcinomu prsu podstoupilo v průběhu 8 konsekutivních týdnů 10 manuálních lymfodrenáží postižené končetiny. Všechny pacientky podstoupily před začátkem a po ukončení studie měření definovaných obvodů horních končetin a vyplnily dva specializované dotazníky EORTC (QLQ-C30 a QLQ-BR23). Výsledky: Pacientky byly průměrně 32,5 měsíců po chirurgické léčbě karcinomu prsu. Při vstupu do studie byl lymfedém horní končetiny přítomen průměrně 19,8 měsíců. Po ukončení série manuálních lymfodrenáží byl zaznamenán 3% (1,5–5,6%) úbytek objemu končetiny s lymfedémem. Ve srovnání s tímto úbytek objemu zdravé (kontrolní) končetiny dosáhl pouze 0,4 %. Objem lymfedému se po terapii snížil průměrně o 57 % (37–88 %). Výsledky dotazníku EORTC QLQ-C30 prokázaly po lymfodrenážích statisticky významné zlepšení fyzických a rolových funkcí, únavy, nauzey a zvracení, bolesti, dušnosti a zácpy. Výsledky dotazníku EORTC QLQ-BR23 prokázaly po ukončení manuálních lymfodrenáží statisticky významné zlepšení symptomů paže a prsu. V žádném ze sledovaných parametrů nebylo zaznamenáno statisticky významné zhoršení stavu. Závěr: Výsledky studie prokázaly příznivý vliv manuální lymfodrenáže na redukci otoku horní končetiny v udržovací fázi lymfedému po operaci pro karcinom prsu. Parametry specializovaných dotazníků zaznamenaly výrazné zlepšení symptomů paže a dalších funkcí a symptomů ovlivňujících kvalitu života. Naše výsledky by měly být potvrzeny obdobnými studiemi na souborech pacientek v udržovací fázi lymfedému horní končetiny.

Klíčová slova:

karcinom prsu – lymfedém – manuální lymfodrenáž – axilární lymfadenektomie

Úvod

Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen se stoupající incidencí [1]. Vlivem preventivních programů, screeningu a moderní léčby se úmrtnost na toto onemocnění snižuje. Stoupající incidence karcinomu prsu a jeho klesající mortalita vede ke zvyšování počtu žen žijících s dlouhodobými následky chirurgické léčby tohoto onemocnění [2]. V kontextu s úspěšností léčby nabývají na významu následky terapie, které snižují kvalitu života vyléčených žen. Nejčastější komplikací komplexní terapie karcinomu prsu je sekundární lymfedém horní končetiny, který souvisí s rozsahem chirurgického zákroku v axile (lymfadenektomií, resp. exstirpací sentinelových lymfatických uzlin) a adjuvantní radioterapií [3,4].

Incidence lymfedému horní končetiny u žen po léčbě karcinomu prsu se pohybuje v rozmezí 5–50 % [5]. Její velká variabilita je způsobena zejména nejednotností dia­gnostických metod používaných k detekci lymfedému [5,6]. Úspěšnost léčby lymfedému závisí na jeho včasné detekci. Otoky jsou zachyceny nezřídka až v ireverzibilním stadiu, když jsou jejich příznaky nepřehlédnutelné a samotnými pacientkami jsou klinicky významně vnímané.

Léčba žen s karcinomem prsu patří do rukou chirurgů, gynekologů a onkologů, ale i rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů. Cílem hospitalizační i posthospitalizační rehabilitační péče je prevence vzniku sekundárních reflexních změn v pohybovém aparátu a sekundárního lymfedému.

Nejúčinnější léčbu lymfedému představuje komplexní dekongestivní terapie, která zahrnuje manuální a přístrojovou lymfatickou drenáž, zevní kompresi končetiny, dechová cvičení, pohybovou aktivitu a celoživotní dodržování režimových opatření [7,8].

Cílem naší studie bylo hodnocení vlivu manuální lymfodrenáže na lymfedém horní končetiny (v jeho udržovací fázi) po axilární lymfadenektomii, resp. exstirpaci sentinelové lymfatické uzliny v rámci chirurgické léčby karcinomu prsu.

Soubor a metodika

Soubor pacientek

Do studie bylo mezi únorem a listopadem 2020 zařazeno celkem 30 žen po chirurgické léčbě karcinomu prsu, které byly odeslány na fyzioterapeutické pracoviště k léčbě pooperačního lymfedému horní končetiny. Vstupními kritérii účasti ve studii byly:

• jednostranný karcinom prsu;

• stav po chirurgické léčbě;

• ukončení adjuvantní radioterapie;

• chemoterapie alespoň 6 týdnů před vstupem do studie;

• remise onemocnění;

• lymfedém horní končetiny.

Mezi vylučovací kritéria účasti ve studii patřily:

• recidiva karcinomu prsu;

• akutní bakteriální infekce (erysipel);

• hnisavé kožní rány;

• zánět v lymfatickém systému;

• zánět žil v oblasti, která má být podrobena lymfodrenáži;

• hypertyreóza;

• srdeční selhávání;

• bronchiální astma;

• chronická bronchitida;

• nestabilní ischemická choroba srdeční;

• neléčená či nekompenzovaná hypertenze.

Po podepsání informovaného souhlasu podstoupily všechny účastnice studie vstupní vyšetření skládající se z vysvětlení jejích principů a cílů, zaznamenání základních demografických údajů, měření obvodů horních končetin a vyplnění dvou EORTC (European Organisation for Research and Treatment of Cancer) dotazníků (QLQ-C30 a QLQ-BR23). Po ukončení celé série 10 manuálních lymfodrenáží bylo znovu provedeno měření obvodů horních končetin a opětovně byly vyplněny dotazníky EORTC.

Fyzioterapie

Primárním cílem studie byla redukce otoku postižené horní končetiny. Účastnice studie trpěly pocitem oteklého podpaží a paže, pocitem těžkosti horní končetiny, horší citlivostí prstů postižené ruky, tahem jizvy a bolestivostí ramene.

Individuální terapie trvala 8 týdnů a každá pacientka podstoupila celkem 10 manuálních lymfodrenáží trvajících 70 min (v prvních 2 týdnech dvě terapie týdně, dalších 6 týdnů jedna terapie týdně) v pořadí: ošetření krku zepředu, hrudníku (první zdravá strana, poté postižená) a horních končetin (první zdravá horní končetina, poté postižená). Všechny účastnice studie byly při první návštěvě poučeny o profylaktických opatřeních a pohybové a dechové autoterapii. Každá žena obdržela soupis doporučených režimových doporučení a popis sestavy domácích cviků a dechových cvičení. Všechna vyšetření a ošetření byla provedena jedním fyzioterapeutem (autorkou článku).

Měření obvodů končetin

Objemy horních končetin byly vypočítány metodou měření obvodů končetin. Měření začínalo v úrovni zápěstí a pokračovalo proximálně v 10cm intervalech do vzdálenosti 40 cm. Změřeno bylo celkem pět obvodů na každé končetině (O = 2 × π × r). Pro výpočet objemu byl tvar končetiny zjednodušen do čtyř válců. Ze dvou vedlejších obvodů byla vypočítána průměrná hodnota a s její pomocí objem válce délky 10 cm (Vv = π × r2 × Ls = O2/ (4 × π) × 10 = O2 × × 0,796). Sečtením objemů čtyř válců byl nakonec získán celkový objem končetiny (Vcelkový = Vv1 + Vv2 + Vv3 + Vv4). Použité zkratky: r – poloměr (cm); O – obvod kruhu (cm); Vv – objem válce (ml); Ls – dél­- ka segmentu – 10 cm; π – 3,14159.

Přesnost a validita této metody byla označena za ekvivalentní stanovení objemu končetiny pomocí Archimedova zákona, tedy technikou měřící objem ponořené části končetiny pomocí objemu vody vytlačené touto končetinou [9,10]. Objem lymfedému byl vypočítán jako rozdíl mezi objemem končetiny s lymfedémem a končetiny bez lymfedému.

Dotazníky

Pro zhodnocení subjektivních potíží a kvality života byly použity dva dotazníky vytvořené Evropskou organizací pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění: obecný dotazník pro pacienty s nádorovým onemocněním EORTC QLQ-C30 [11] a dotazník EORTC QLQ-BR23 pro hodnocení kvality života žen po léčbě karcinomu prsu [12]. Pacientky vyplnily dotazníky před začátkem studie a po 8 týdnech lymfodrenáží. Parametry obou dotazníků před léčbou byly srovnány s těmi po léčbě.

Dotazník EORTC QLQ-C30 je mezinárodně akceptovaný základní dotazník pro široké spektrum pacientů s nádorovými onemocněními. Skládá se z pěti funkčních škál (sociální role a fyzické, emoční, sociální a kognitivní funkce), tří symptomových škál (únava, nauzea a zvracení, bolest), šesti otázek týkajících se symptomů (dyspnoe, nespavost, ztráta chuti k jídlu, zácpa, průjem, finanční problémy) a hodnocení celkového zdraví. Celkový zdravotní stav koreluje s funkčními a symptomovými škálami. Vyšší skóre funkčních škál a celkového zdravotního stavu je důkazem lepší kvality života, ale u symptomových škál koreluje vyšší skóre naopak s většími obtížemi [11]. Dotazník EORTC QLQ-BR23 je určen pro pacientky s karcinomem prsu po jakékoli protinádorové terapii a skládá se z 23 otázek.

Statistické vyhodnocení

Dotazníky EORTC QOL-C30 a QLQ-BR23 byly vyhodnoceny podle skórovacího manuálu [12,13]. Všechna skóre byla lineárně transformována na stupnici v roz­- pětí od 0 do 100. Vyšší číslo u celkového hodnocení kvality života a u funkční škály znamená lepší úroveň kvality života, zatímco vyšší číslo u škály symptomů znamená horší stupeň symptomů a větší zátěž pacienta. K popisu výsledků byl použit aritmetický průměr, směrodatná odchylka a medián. Ke komparaci výsledků prvního a druhého měření byl použit dvouvýběrový párový t-test na 5% hladině významnosti.

Výsledky

Průměrný věk 30 pacientek studovaného souboru dosáhl 62,3 let. Pacientky byly na začátku studie průměrně 32,5 měsíce po chirurgické léčbě karcinomu prsu. Lymfedém byl dia­gnostikován průměrně 12,5 (1–28) měsíce po operaci pro karcinom prsu a trval průměrně 19,8 měsíce (tab. 1). Celkem devět žen podstoupilo mastektomii a 21 pacientkám bylo provedeno cílené odstranění tumoru (segmentektomie). U 20 pacientek souboru byly odstraněny pouze sentinelové lymfatické uzliny a v 10 případech byla provedena axilární lymfadenektomie. Všem pacientkám byla před operací podána neadjuvantní chemoterapie a po operaci byla provedena u všech kromě jedné adjuvantní radioterapie (tab. 2).

Table 1. Demografické údaje souboru 30 pacientek.
Tab. 1. Demographic data of a group of 30 female patients.
Demografické údaje souboru 30 pacientek.<br>
Tab. 1. Demographic data of a group of 30 female patients.
SD – směrodatná odchylka

Table 2. Charakteristiky souboru vztahující se k pooperačnímu lymfedému horní končetiny.
Tab. 2. Characteristics of the cohort related to postoperative lymphedema of the upper extremity.
Charakteristiky souboru vztahující se k pooperačnímu lymfedému
horní končetiny.<br>
Tab. 2. Characteristics of the cohort related to postoperative lymphedema of the
upper extremity.

Po skončení série 10 manuálních lymfodrenáží byla zaznamenána průměrně 3% (1,5–5,6%) redukce objemu končetiny s lymfedémem. Ve srovnání s tím dosáhl průměrný úbytek objemu zdravé (kontrolní) končetiny pouze 0,4 %. Snížení objemu lymfedému po terapii bylo průměrně 57 % (37–88 %). Průměrná redukce objemu otoku po sérii manuálních lymfodrenáží dosáhla 81 ml, přičemž výchozí průměrný objem lymfedému byl 142 ml (tab. 3).

Table 3. Objem horních končetin.
Tab. 3. Volume of the upper extremities.
Objem horních končetin.<br>
Tab. 3. Volume of the upper extremities.
SD – směrodatná odchylka

Výsledky dotazníku EORTC QLQ-C30 prokázaly po ukončení studie statisticky signifikantní zlepšení fyzických a rolových funkcí, únavy, nauzey a zvracení, bolesti, dušnosti a zácpy (tab. 4). V žádném ze sledovaných parametrů nenastalo statisticky významné zhoršení stavu.

Table 4. Výsledky dotazníku EORTC QLQ-C30. První měření proběhlo na začátku studie, druhé po ukončení série manuálních lymfodrenáží.
Tab. 4. Results of the EORTC QLQ-C30 questionnaire. The fi rst measurement took place at the beginning of the study, the second after the end of the series of manual lymph drainage.
Výsledky dotazníku EORTC QLQ-C30. První měření proběhlo na začátku studie, druhé po ukončení série
manuálních lymfodrenáží.<br>
Tab. 4. Results of the EORTC QLQ-C30 questionnaire. The fi rst measurement took place at the beginning of the study,
the second after the end of the series of manual lymph drainage.
p – párový t-test, SD – směrodatná odchylka
a rozpětí doménového skóre funkční škály je 0–100, vyšší číslo znamená vyšší kvalitu života
b rozpětí doménového skóre symptomatické škály je 0–100, vyšší číslo znamená horší úroveň symptomu

Výsledky dotazníku EORTC-QLQ BR23 prokázaly po sérii manuálních lymfodrenáží statisticky významné zlepšení symptomů paže a symptomů prsu (tab. 5). V žádném ze sledovaných parametrů nenastalo statisticky významné zhoršení stavu. Položku „rozrušení ze ztráty vlasů“, která vycházela z odpovědi na otázku č. 35, nebylo možné zpracovat, neboť se týkala pacientek se ztrátou vlasů, a žádná pacientka studijního souboru na tuto otázku neodpověděla.

Table 5. Výsledky dotazníku EORTC QLQ-BR23. První měření proběhlo na začátku studie, druhé po ukončení série manuálních lymfodrenáží.
Tab. 5. Results of the EORTC QLQ-BR23 questionnaire. The fi rst measurement took place at the beginning of the study, the second after the end of the series of manual lymph drainage.
Výsledky dotazníku EORTC QLQ-BR23. První měření proběhlo na začátku studie, druhé po ukončení série
manuálních lymfodrenáží.<br>
Tab. 5. Results of the EORTC QLQ-BR23 questionnaire. The fi rst measurement took place at the beginning of the study,
the second after the end of the series of manual lymph drainage.
p – párový t-test, SD – směrodatná odchylka
a rozpětí doménového skóre funkční škály je 0–100, vyšší číslo znamená vyšší kvalitu života
b rozpětí doménového skóre symptomatické škály je 0–100, vyšší číslo znamená horší úroveň symptomu

Diskuze

Výsledky naší studie prokázaly, že 8týdenní manuální lymfodrenáž u pacientek po axilární lymfadenektomii nebo exstirpaci sentinelové uzliny v léčbě karcinomu prsu byla efektivní v redukci objemu (průměrně o 57 %) lymfedému horní končetiny na operované straně a vedla ke zvýšení kvality života účastnic studie.

Výsledky dotazníku EORTC QLQ-C30 před terapií a po terapii otoku horní končetiny prokázaly významné zlepšení fyzických a rolových funkcí, únavy, nauzey a zvracení, bolesti, dušnosti a zácpy. Také dotazník EORTC QLQ-BR23 prokázal po sérii manuálních lymfodrenáží statisticky významné zlepšení symptomů paže a symptomů prsu, přičemž pozitivním zjištěním naší studie by mohlo být to, že výsledky obou dotazníků EORTC neprokázaly žádné statisticky významné zhoršení sledovaných parametrů. Terapie sekundárního lymfedému po léčbě karcinomu prsu pomocí manuální lymfodrenáže vedla naopak k celkovému zlepšení tělesných funkcí: zkvalitnění spánku, snížení únavy, zlepšení trávení, zlepšení sexuálních a rolových funkcí léčených žen.

Výsledky recentní randomizované klinické studie prokázaly, že po chirurgické léčbě karcinomu prsu vznikl lymfedém horní končetiny do 12 měsíců po operaci u 71 % pacientek [14]. Medián detekce otoku se pohybuje v intervalu 14–18 měsíců od operace [15]. V našem souboru byl lymfedém horní končetiny dia­gnostikován průměrně v odstupu 12,5 měsíce od operace, což koresponduje s výsledky výše citované studie [14].

Vliv preventivní lymfodrenáže prováděné časně po operaci pro karcinom prsu na snížení rizika vzniku lymfedému horní končetiny nebyl prokázán [16,17]. Výsledky většiny publikovaných odborných prací však potvrzují pozitivní vliv manuálních lymfodrenáží na akutní i udržovací fázi pooperačního lymfedému [17–19]. Fyzioterapeutické metody mohou v léčbě sekundárního lymfedému po operaci pro karcinom prsu zlepšovat funkci paže a snižovat bolestivost postižené oblasti [7].

V léčbě lymfedému po operaci pro karcinom prsu hraje významnou roli celková doba provádění a frekvence manuální lymfodrenáže. Většina dosavadních studií hodnotila efekt této léčby trvající 1–12 měsíců s frekvencí 1–2krát týdně [16,17,19,20], přičemž délka naší terapie (8 týdnů) i její frekvence (v prvních 2 týdnech 2krát týdně a dalších 6 týdnů jednou týdně) se pohybovala na dolní hranici zmíněného intervalu. Výsledky naší studie však prokázaly, že i 2měsíční léčba může mít vliv na redukci lymfedémů, přičemž jak měření obvodů, resp. objemu horních končetin, tak i použití mezinárodních standardizovaných dotazníků EORTC představuje objektivní měřítko hodnocení efektivity antiedematózní léčby.

Redukce objemu lymfedému se po manuálních lymfodrenážích pohybuje v rozmezí 43–73 % [18,21–23]. Andersen et al [21] dokumentovali úbytek objemu lymfedému o 43 % již po prvním měsíci, přičemž příznivý efekt manuální lymfodrenáže souvisel zejména s intervalem mezi ukončením terapie karcinomu prsu a začátkem této léčby, délkou poskytování antiedematózní léčby, kombinací jednotlivých terapeutických modalit a stadiem lymfedému na začátku terapie. Další studie prokázaly pozitivní vliv manuální lymfodrenáže na kvalitu života [7,24].

V odborné literatuře nejsou k dispozici konzistentní výsledky efektivity manuální lymfodrenáže na redukci pooperačních lymfedémů horních končetin. Fyzioterapeutické metody léčby pooperačního lymfedému horní končetiny jsou sice nadějné, ale zájem pacientek, resp. jejich ošetřujících lékařů (chirurgů, gynekologů, onkologů) o ně je relativně nízký. Efektivní využití metod manuální lymfodrenáže je podmíněno aktivním přístupem a kooperací motivovaných pacientek. Časově náročný proces této léčby s nutností dodržování relativně přísných režimových opatření může představovat pro ženy s nedostatečnou compliance nepřekonatelnou překážku.

Ve srovnání s přístrojovou lymfodrenáží představuje lidský faktor osoby fyzioterapeuta poskytujícího manuální lymfodrenáž významnou kompetitivní výhodu. Fyzioterapie vede k celistvému pohledu na člověka, což může přispět ke zlepšení pocitu „well-beingu“ u žen léčených manuální drenáží. Přístrojová lymfodrenáž nemůže nahradit lidský faktor, ale měla by být předmětem výzkumu zaměřeného na komparaci efektivity manuální lymfodrenáže s tímto „méně osobním“ přístupem v léčbě pooperačních lymfedémů horních končetin.

Vysoká incidence nově dia­gnostiko­vaných případů žen s karcinomem prsu v ČR (cca 6 000 případů/rok) a častá potřeba provedení axilární lymfadenektomie, resp. exstirpace sentinelových uzlin představují spolu se znalostí lékařů o možnostech entiedematózní terapie hlavní aspekty vedoucí k využití manuální lymfodrenáže v léčbě zhoršujícího se pooperačního lymfedému horní končetiny. Popularizace manuální lymfodrenáže v řadách specialistů, zejména onkologů, gynekologů a chirurgů, ale i praktických lékařů pro dospělé, by mohla pomoci zvýšit kvalitu života žen žijících po vyléčení onkologického onemocnění s ně­kte­rými následky komplexní léčby karcinomu prsu.

Tato studie má několik silných stránek. První silnou stránkou je objektivní hodnocení efektu manuální lymfodrenáže pomocí dobře reprodukovatelné metody měření objemů končetin a mezinárodně uznávaných standardizovaných dotazníků. Druhou je dostatečná velikost souboru pro účely objektivního hodnocení výsledků. Za třetí, všechny pacientky našeho souboru podstoupily neoadjuvantní chemoterapii a kromě jedné absolvovaly všechny i adjuvantní pooperační radioterapii. Za čtvrté, všechny pacientky byly léčeny v tzv. udržovací fázi lymfedému.

Studie má však i své slabé stránky. První je absence kontrolní skupiny zdravých žen. Druhou může být relativně krátká doba poskytované léčby (8 týdnů). Za třetí, studie probíhala od zimních měsíců přes léto do podzimu, přičemž objem lymfedému může být ovlivněn sezonními výkyvy a tělesnou teplotou. Za čtvrté, v naší studii byla pro výpočet objemu lymfedému použita technika měření obvodů v 10cm segmentech, která může být zatížena větší chybovostí ve srovnání s měřením objemu podle výtlaku vody končetinou ponořenou v odměrném válci.

Závěr

Výsledky naší studie prokázaly pozitivní efekt manuální lymfodrenáže na redukci objemu otoku horní končetiny v udržovací fázi lymfedému u žen po operaci karcinomu prsu. Pomocí standardizovaných dotazníků bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení symptomů ruky a paže a zlepšení dalších funkcí a symptomů ovlivňujících kvalitu života, a to fyzických a rolových funkcí, únavy, nauzey a zvracení, bolesti, dušnosti a zácpy. V žádném ze sledovaných parametrů nedošlo ke zhoršení stavu. Výsledky naší studie jsou sice slibné, ale pouze další obdobné studie na reprezentativních souborech pacientek je mohou potvrdit, nebo vyvrátit.

ORCID autorek

K. Chmelová 0000-0001-7262-2966

M. Nováčková 0000-0003-2531-4009

Doručeno/Submitted: 29. 5. 2022

Přijato/Accepted: 16. 6. 2022

MUDr. Marta Nováčková, Ph.D.

Gynekologicko-porodnická klinika

2. LF UK a FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5

marta.novackova@fnmotol.cz


Sources

1. Sung H, Ferlay J, Siegel RL et al. Global cancer statistics 2020: GLOBOCAN estimates of incidence and mortality worldwide for 36 cancers in 185 countries. CA Cancer J Clin 2021; 71 (3): 209–249. doi: 10.3322/caac.21660.

2. Halászová N, Crha I, Huser M et al. Zachování fertility u žen s karcinomem prsu před gonado­toxickou léčbou. Ceska Gynekol 2017; 82 (4): 287–292.

3. Grogan Fleege NM, Cobain EF. Breast cancer management in 2021: a primer for the obstetrics and gynecology. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2022; 82: 30–45. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2022.02.004.

4. Halaška M, Strnad P, Chod J et al. Detekce pooperačního lymfedému u pacientek s karcinomem prsu. Ceska Gynekol 2007; 72 (4): 299–304.

5. Kassamani YW, Brunelle CL, Gillespie TC et al. Dia­gnostic criteria for breast cancer-related lymphedema of the upper extremity: the need for universal agreement. Ann Surg Oncol 2022; 29 (2): 989–1002. doi: 10.1245/s10434- 021-10645-3.

6. Mayrovitz HN. Noninvasive measurements of breast cancer-related lymphedema. Cureus 2021; 13 (11): e19813. doi: 10.7759/cureus.19813.

7. Cho Y, Do J, Jung S et al. Effects of a physical therapy program combined with manual lymphatic drainage on shoulder fiction, quality of life, lymphedema incidence, and pain in breast cancer patients with axillary web syndrome following axillary dissection. Support Care Cancer 2016; 24 (5): 2047–2057. doi: 10.1007/s00520-015-3005-1.

8. Hamner JB, Fleming MD. Lymphedema therapy reduces the volume of edema and pain in patients with breast cancer. Ann Surg Oncol 2007; 14 (6): 1904–1908. doi: 10.1245/s10434-006-9332-1.

9. Halaska MJ, Komarek V, Mala I et al. A method for detection of post-operative lymphoedema after operation for breast cancer: multifrequency bio­electrical impedance analysis. J Appl Biomed 2006; 4 (4): 179–185. doi: 10.32725/jab.2006.020.

10. Taylor R, Jayasinghe UW, Koelmeyer L et al. Reliability and validity of arm volume mea­surements for assessment of lymphedema. Phys Ther 2006; 86 (2): 205–214.

11. Aaronson NK, Ahmedzai S, Bergman B et al. The European organization for research and treatment of cancer QLQ-C30: a quality-of-life instrument for use in international clinical trials in oncology. J Natl Cancer Inst 1993; 85 (5): 365–376. doi: 10.1093/jnci/85.5.365.

12. Sprangers MA, Groenvold M, Arraras JI et al. The European organization for research and treatment of cancer breast cancer-specific qua­lity of life questionnaire module: first reset from a three-country field study. J Clin Oncol 1996; 14 (10): 2756–2768. doi: 10.1200/JCO. 1996.14. 10.2756.

13. Fayers PM, Aaronson NK, Bjordal K et al. EORTC Quality of life group. European organization for research and treatment of cancer QLQ-C30 scoring manual. 3rd ed. Brussels: EORTC 2001.

14. Torres-Lacomba M, Navarro-Brazáles B, Prieto-Gómez V et al. Effectiveness of four types of bandages and kinesio-tape for treating breast-cancer-related lymphoedema: a randomized, single-blind, clinical trial. Clin Rehabil 2020; 34 (9): 1230–1241. doi: 10.1177/0269 215520935943.

15. Invernizzi M, Corti C, Lopez G et al. Lymphovascular invasion and extranodal tumour extension are risk indicators of breast cancer related lymphoedema: an observational retrospective study with long-term follow-up. BMC Cancer 2018; 18 (1): 935. doi: 10.1186/s12885-018-4851-2.

16. Devoogdt N, Geraerts I, Van Kampen M et al. Manual lymph drainage may not have a preventive effect on the development of breast cancer-related lymphoedema in the long term: a randomized trial. J Physiother 2018; 64 (4): 245–254. doi: 10.1016/j.jphys.2018.08.007.

17. Liang M, Chen Q, Peng K et al. Manual lymphatic drainage for lymphedema in patients after breast cancer surgery: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Medicine (Baltimore) 2020; 99 (49): e23192. doi: 10.1097/MD.0000000000023192.

18. Ezzo J, Manheimer E, McNeely ML et al. Manual lymphatic drainage for lymphedema following breast cancer treatment. Cochrane Database Syst Rev 2015; 5: CD003475. doi: 10.1002/ 14651858.CD003475.pub2.

19. Huang TW, Tseng SH, Lin CC et al. Effects of manual lymphatic drainage on breast cancer-related lymphedema: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. World J Surg Oncol 2013; 11: 15. doi: 10.1186/1477-7819-11-15.

20. Tambour M, Holt M, Speyer A et al. Manual lymphatic drainage adds no further volume reduction to complete decongestive therapy on breast cancer-related lymphoedema: a multicentre, randomized, single-blind trial. Br J Cancer 2018; 119 (10): 1215–1222. doi: 10.1038/s41416-018-0306-4.

21. Andersen L, Højris I, Erlandsen M et al. Treatment of breast cancer-related lymphedema with or without manual lymphatic drainage: a ran­domized study. Acta Oncol 2000; 39 (3): 399–405. doi: 10.1080/028418600750013186.

22. Boris M, Weindorf S, Lasinski B et al. Lymphedema reduction by noninvasive complex lymphedema therapy. Oncology (Williston Park) 1994; 8 (9): 95–106.

23. Shao Y, Zhong DS. Manual lymphatic drainage for breast cancer-related lymphoedema. Eur J Cancer Care (Engl) 2017; 26 (5): e12517. doi: 10.1111/ecc. 12517.

24. Molski P, Kruczyński J, Molski A et al. Manual lymphatic drainage improves the quality of life in patients with chronic venous disease: a ran­domized controlled trial. Arch Med Sci 2013; 9 (3): 452–458. doi: 10.5114/aoms.2013.35343.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine

Article was published in

Czech Gynaecology

Issue 5

2022 Issue 5

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#