Komparace prenatálního ultrazvukového vyšetření, post mortem magnetické rezonance a patologicko – anatomické pitvy (kazuistika – schizencefalie)


Comparison of prenatal ultrasound examination, post-mortem magnetic resonance imaging and autopsy (a case report – schizencephaly)

Objective:
To improve prenatal diagnostic with a feedback of autopsy, complemented by post mortem magnetic resonance imaging (MRI). MRI is important for malformations of CNS, where autopsy can be insufficient.

Subject:
Case report.

Setting:
MR unit of the Department of radiology, Department of obstetrics and gynaecology and Department of pathology, 1st medical school, Charles University in Prague, General Teaching Hospital.

Subject and method:
To compare prenatal ultrasound, post mortem MRI and autopsy.

Conclusion:
Case report documented complementarity of all three method; full agreement in brain malformation type was found.

Key words:
post mortem MR, autopsy, ultrasound, schizencephaly.


Autoři: M. Vaněčková 1;  Z. Seidl 1,2;  B. Goldová 3;  I. Vítková 3;  A. Baxová 4;  P. Calda 5
Působiště autorů: Radiodiagnostická klinika, odd MR, 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Daneš, CSc. 1;  Vysoká škola zdravotnická, Praha, rektor prof. MUDr. Z. Seidl, CSc. 2;  Ústav patologie, 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. C. Povýšil, DrSc. 3;  Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Kohoutová, CSc. 4;  Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. 5
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2009; 74(3): 225-228

Souhrn

Cíl studie:
Zlepšit prenatální diagnostiku pomocí zpětné vazby nálezu z patologicko-anatomické pitvy doplněné o post mortem magnetickou rezonanci (MR), která je důležitá především u malformací CNS, kde může být pitva insuficientní.

Typ studie:
Kazuistika.

Název a sídlo pracoviště:
Oddělení MR Radiodiagnostická klinika, Gynekologicko-porodnická klinika, Ústav patologie 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Předmět a metoda studie:
Porovnat nález na prenatálním UZ, post mortem MR a patologicko-anatomické pitvě.

Závěr:
Na příkladu schizencefalie typ I dokumentuje porovnání výsledků všech tří metodik, kde došlo ke shodě v určení typu malformace. Vedlejší nález doplnila post mortem MR.

Klíčová slova:
post mortem MR, patologicko-anatomická pitva, UZ, schizencefalie.

ÚVOD

S vývojem zobrazovacích přístrojů je snaha stále zlepšovat prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad. Prenatálně diagnostikované abnormity vyžadují potvrzení a zpřesnění patologicko-anatomickou pitvou. Pitva je stále zlatým standardem pro určení typu malformace, bohužel jsou případy, kdy může být z objektivních příčin insuficientní, a potom je namístě doplnit post mortem vyšetření magnetickou rezonancí (MR), která může získat chybějící informace [1, 9]. Proto je v současné době ve světě narůstající trend, především u malformací CNS, provádět obě tyto metodiky současně, protože post mortem MR může přinést nové informace. Jde především o dilataci komorového systému, nebo o případy, kde jsou přítomny rozsáhlé cysty (hydrocefalus, alobární holoprosencefalie, schizencefalie, hydranencefalie, porencefalie). Vzhledem k probíhající autolýze je klíčové, aby vyšetření magnetickou rezonancí následovalo ihned po potracení plodu a bylo bezodkladně následováno patologicko-anatomickou pitvou [7, 9].

Post mortem MR nám pomáhá zlepšovat výsledky prenatální MR. Pro klinickou praxi je důležité znát fyziologické obrazy vývoje plodu v obraze MR, tak aby mohly být odchylky od vývoje správně interpretovány při prenatální diagnostice [9].

V současné době probíhá poprvé v České republice pilotní spolupráce několika ústavů, podílejících se na prenatální diagnostice: gynekologicko-porodnické kliniky, oddělení MR radiodiagnostické kliniky,  ústavů patologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN. Cílem porovnání jednotlivých prenatálně diagnostických metodik je dále zpřesnit prenatální diagnostiku a dát rodičům relevantní informace o riziku opakování malformací pro budoucí těhotenství.

KAZUISTIKA

Žena ve věku 34 let, sekundigravida, sekundipara, první gravidita bez komplikací, spontánně porodila v termínu, nynější gravidita byla dosud bez komplikací. Na prenatálním ultrazvukovém vyšetření ve 24. týdnu byla popsána výrazná ventrikulomegalie, zadní rohy postranních komor jsou šíře 16 mm a široce komunikují se subarachnoidálním prostorem, asymetrické choroidální plexy (obr. 1). Genetické vyšetření bylo negativní, normální karyotyp stanovený vyšetřením vody plodové. Nález na mozkových strukturách plodu hodnocen jako těžké postižení plodu. Těhotná žádá o ukončení těhotenství v souladu s platnou legislativou (zákona č. 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství a příslušné prováděcí vyhlášky ministerstva zdravotnictví). Potrat byl indukován v 26. týdnu, ihned provedena post mortem MR, na kterou navázala patologicko-anatomická pitva.

Obr. 1. Ultrazvukové vyšetření ve 24. týdnu, ventrikulomegalie, zadní rohy postranních komor široce komunikují se subarachnoidálním prostorem
Ultrazvukové vyšetření ve 24. týdnu, ventrikulomegalie, zadní rohy postranních komor široce komunikují se subarachnoidálním prostorem

MR vyšetření bylo provedeno ve všech ortogonálních rovinách v T2W obraze s parametry: TE 120 ms, TR 5272 ms, tloušťka řezů byla 3 mm (THK 3,0/0,3 mm). Post mortem MR zobrazilo dilataci postranních komor. Okcipitálně vpravo byla patrná komunikace subarachnoideálního prostoru s okcipitálním rohem pravé postranní komory, je šíře 1,5 mm, v okolí defektu byla patrná polymikrogyrie. Vlevo byla taktéž patrná komunikace mezi subarachnoideálními prostory a postranní komorou, temporo-okcipitálně (obr. 2 a, b). Nález na MR odpovídal schizencefalii, typu closed-lip. Cavum septi pellucidi bylo patrné, corpus callosum nebylo diferencovatelné. Vedlejším nálezem byla oválná struktura v pineální oblasti, která odpovídala pineální cystě.

Obr. 2 a, b. Post mortem MR, transverzální řez (a), koronární řez (b), jsou patrné dilatované postranní komory, okcipitálně vpravo a parietookcipitálně vlevo je patrná komunikace mezi komorovým systémem a subarachnoideálními prostory
Obr. 2 a, b. Post mortem MR, transverzální řez (a), koronární řez (b), jsou patrné dilatované postranní komory, okcipitálně vpravo a parietookcipitálně vlevo je patrná komunikace mezi komorovým systémem a subarachnoideálními prostory

Patologicko-anatomická pitva prokázala okcipitálně vpravo a temporo-okcipitálně vlevo komunikaci postranních komor se subarachnoideálním prostorem, v okolí komunikace byla nalezena typická polymikrogyrie. Vpravo byla komunikace délky 2 cm, vlevo 3 cm. Parieto-temporo-okcipitálně se postranní komory výrazně rozšiřovaly (obr. 3, 4). Kolem dilatovaných postranních komor byl mozkový parenchym autolyzován, s nemožností bližšího hodnocení. Rovněž středové struktury včetně corpus callosum se v důsledku autolýzy nepodařilo prokázat. Struktury zadní jámy byly bez patologického nálezu, stejně tak mícha.

Obr. 2. Po nastřižení lebečních švů, dutina lební fixována vcelku. Typická polymikrogyrie v okolí komunikace postranních komor se subarachnoideálním prostorem (šipka)
Po nastřižení lebečních švů, dutina lební fixována vcelku. Typická polymikrogyrie v okolí komunikace postranních komor se subarachnoideálním prostorem (šipka)

Obr. 3. Řezy mozkem po fixaci formolem, je patrný rozštěp mozku, respektive oboustranná komunikace komorového systému se subarachnoideálním prostorem (šipky)
Řezy mozkem po fixaci formolem, je patrný rozštěp mozku, respektive oboustranná komunikace komorového systému se subarachnoideálním prostorem (šipky)

DISKUSE

Při komparaci všech tří metod (prenatálního UZ, post mortem MR a patologicko-anatomické pitvy) došlo až na drobné odchylky ke shodě v základní diagnóze. Šlo o schizencefalii, komunikace byla bilaterální, asymetrická, podle prenatálního UZ se jevila jako open-lip, post mortem MR i pitva ji zobrazila jako closed lip, u těchto dvou metodik však nález mohl být modifikován probíhající autolýzou. Post mortem MR a pitva nalezla ještě v okolí komunikace komorového systému se subarachnoideálním prostorem polymikrogyrii, která typicky bývá u této jednotky [2, 5]. Post mortem MR zobrazila navíc pineální cystu. Na MR bylo nalezeno septum pellucidum, i když nebylo corpus callosum přesvědčivě diferencovatelné, myslíme si, že nejde o jeho dysgenezi, protože u této jednotky se jedná především o deficit jeho přední části [6]. Bohužel pitva se vzhledem k pokročilé autolýze nemohla vyjádřit k přítomnosti středových struktur.

Další přidružené anomálie nebyly zachyceny (hypoplazie optického ústrojí a hypofýzy, bazálních ganglií a thalamů). Postranní komory byly dilatovány, a to především okcipitální rohy, méně i temporální [6].

V diferenciální diagnostice musíme schizencefalii odlišit od „klastické schizencefalie“, jde o inzult po dokončené neuronální migraci, takže kortex má normální uspořádání atrofických gyrů [6]. U schizencefalie se jedná o poruchu migrace, charakterizovanou přítomností rozštěpu mozku (komunikace mezi povrchem mozku a komorovým systémem, který je lemován šedou hmotou mozkovou). Měkké pleny mozkové z povrchu mozku přecházejí do vytvořeného rozštěpu a komunikují s ependymem v komorovém systému. Šedá hmota lemující schizencefalii bývá zesílena a ztratila normální architekturu [8]. Jako další jednotku v diferenciální diagnostice musíme zvažovat porencefalii, kde však není dysplastická šedá hmota, destrukční léze jsou lemovány pouze vrstvou glie. Poslední jednotkou je hydranencefalie, kde je destrukce částí mozku zásobeného z karotického povodí (mozkových hemisfér, bazálních ganglií) místo kterých je pouze vak s tekutinou, se zachováním thalamů, kmene a mozečku [6]. Výše zmíněné jednotky jsou především diferenciálně diagnostickým problémem u open-lip (typ II), closed lip je zase hůře detekovatelný, především na UZ.

Etiologicky jsou známy dvě příčiny vzniku této migrační poruchy, jednak je to mutace EMX2 homeobox genu, který je exprimován v germinal matrix, dále inzult v druhém trimestru (infekce cytomegalovirem, expozice organickým rozpouštědlům, ischémie) [2, 3, 4].

Na této kazuistice jsme chtěli ukázat komparaci a možnosti těchto tří metodik pro diagnostiku vrozených vývojových vad. Zde nastal ideální stav, kdy dojde ke shodě nálezu na všech metodikách. Další doplňující informace přinesla post mortem MR (středové struktury, pineální cysta), protože pitva vzhledem k probíhající autolýze nebyla schopna se k nim vyjádřit.

Práce vznikla za podpory výzkumného záměru MZOVFN2005 a MSMOO21620849, NR/8931-4.

MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D.

Oddělení MR

Radiodiagnostická klinika

1. LF UK a VFN

U Nemocnice 2

128 08 Praha 2

e-mail: man.van@post.cz


Zdroje

1. Cohen, MC., Paley, MN., Giffiths, PD., et al. Less invasive autopsy: benefits and limitations of the use of magnetic resonance imaging in the perinatal postmortem. Pediatr Dev Pathol, 2008, 11, 1, p. 1-9.

2. Garel, C. MRI of the fetal brain. Berlin Heidelberg: Springer-Verlag, 2004, p. 267.

3. Granat, T., Farina, L., Faiella, A., et al. Familian schizencephaly associated with EMX2 mutation. Neurology, 1997, 48, 5, p. 1403-1406.

4. Hayashi, N., Tsutsumi, Y., Barkovich, AJ. Morphological features and associated anomalies of schizencephaly in the clinical population: detailed analysis of MR images. Neuroradiology, 2002, 44, 5, p. 418-427.

5. Karen, Y., Kennedy, AM., Frias, A., et al. Fetal schizencephaly: pre- and postnatal imaging with a review of the clinical manifestations. RadioGraphics, 2005, 25, p. 647-657.

6. Osborn, AG., Blaser, SI., Salzman, KL., et al. Diagnostic imaging brain. Utah, Salt Lake City: Amirsys Inc, 2004.

7. Sebire, NJ. Towards the minimally invasive autopsy? Ultrasound Obstet Gynecol, 2006, 28, p. 865-867.

8. Seidl, Z., Vaněčková, M. Magnetická rezonance hlavy, mozku a páteře. Praha: Grada 2007.

9. Whitby, EH., Paley, MNJ., Cohen, M., et al. Post-mortem fetal MRI: What do we learn from it? Eur J Radiol, 2006, 57, p. 250-255.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2009 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se