Suplementace vitaminem D a kalciem – význam v gynekologii


Autoři: J. Jenšovský
Působiště autorů: Interní klinika 1. LF UK a VFN, UVN, Praha
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2020; 85(6): 448-452
Kategorie: Sponzorovaný článek

Souhrn

Souhrn: Suplementaci doporučenými dávkami kalcia a vitaminu D používají gynekologové rutinně v období perimenopauzálním a postmenopauzálním s cílem zabránit vzniku osteoporózy. Současná pandemie covid -19 upozornila velmi aktuálně na význam D vitaminu pro obranyschopnost pacientů. Pandemie deficitu D vitaminu a saturace kalciem má pro zdraví žen význam mnohem širší. Přehledně se snažíme upozornit na význam saturace kalciem a D vitaminem v prevenci postižení čípku, vaginózy, karcinomu prsu, v problematice plodnosti, postižení plodů vitamin D deficitních matek, zvláštní pozornost zasluhuje problematika preeklampsie. Užívání kalcia a vitaminu D je obsaženo v doporučených postupech řady odborných společností a jeho cost-efektivita byla opakovaně prokázána.

Klíčová slova:

COVID 19 – cervikální dysplazie – gravidita – vaginóza – karcinom prsu – fertilita – antikoncepce – regulace váhy – preeklampsie – astma – diabetes – osteoporóza

Mnohokrát a na mnoha místech bylo psáno o nutnosti saturace organismu žen vápníkem a vitaminem D (DV). V dospívání, v graviditě a po dobu kojení, v premenopauze i postmenopauze s ohledem na kostní zdraví ženy a jako prevence a léčba osteoporózy. Fakt považovaný za samozřejmost je ale v praxi uplatňovaný spíše sporadicky. Nyní – v rámci řešení epidemiologické situace kolem COVID-19 – opakovaně zazněl v médiích, laických i odborných, pojem vitamin D opět. Virologové i imunologové opakovaně zdůrazňovali důležitost dostatečných hladin tohoto působku pro obranyschopnost organismu proti virům, včetně COVID-19. Fakt, který lépe pochopíme, když si uvědomíme, že název „vitamin“ není zcela přesný a výstižný. Jedná se o skupinu látek steroidní, hormonální povahy, secosteroly, která má také efekty zcela se vymykající účinkům vitaminů. Fakticky se jedná o hormon s genomickými i negenomickými efekty. Z hlediska epidemie COVID-19 bylo prokázáno, že saturace dostatečnými dávkami DV snižuje pravděpodobnost infekce, zmírňuje průběh onemocnění, výskyt infekce byl menší ve státech s lepší saturací DV a DV snižuje i riziko cytokinové bouře a mortality na COVID-19 (1–5).

Z hlediska gynekologie – když abstrahujeme od jinak zcela zásadního kostního zdraví žen – podávání DV a DV v kombinaci s vápníkem má prokázanou celou řadu pozitivních efektů, často netušených. Saturace DV snižuje výskyt dysplazií typu CIN I (cervikální intraepiteliální neoplazie I) na děložním čípku (6). V půlroční studii RCT typu u žen s průměrným věkem 37 let vedla saturace DV proti placebové skupině k navýšení hladin o 30 nmol/l (p=0,001) ale i statisticky významnému rozdílu ve vymizení dysplazie (p=0,01). Víme, že přetrvávající HPV infekce na čípku je častější u žen s deficitem DV, ve studii u žen s průměrným věkem 44 let byl rozdíl v hladinách DV mezi ženami HPV pozitivními a negativními vysoce statisticky významný (p=0,009) (7). Výsledky byly verifikovány v USA na velmi rozsáhlé studii sledující 2353 žen ve věku 20-59 let po dobu 3 roků, kde byla také nalezena vazba mezi hladinami DV a rizikem HPV infekce. Pacientky s hlubokým deficitem měly riziko 3x vyšší, ženy s mírným nedostatkem 2,2x vyšší proti ženám s dobrou saturací (nad 75 nmol/l) (8). V těhotenství zlepšuje saturace DV stav chrupu potomků až o 50 % (9). Dvojitě zaslepená RCT studie dánských autorů provedená na skupině 623 gravidních žen prokázala, že vyšší dávkování DV (2400 IU denně) snížilo výskyt defektů skloviny u jejich potomků o 53 % proti standardním dávkám DV (400 IU denně). Saturace DV pomáhá otěhotnět ženám se syndromem PCOS a inzulinovou rezistencí před plánovanou IVF. Podle úrovně saturace DV se lišily počty vysoce kvalitních embryí a počty embryí vhodných k implantaci i úspěšné dosažení klinického těhotenství (10, 11). Bakteriální vaginóza se častěji objevuje u pacientek s nedostatkem DV. Je rizikovým faktorem pro mnoho onemocnění včetně pánevních infekcí nebo předčasného porodu. Podávání 2000 IU DV po dobu 15 týdnů vedlo k vyléčení asymptomatické vaginózy u 63,5 % žen v reprodukčním věku (p=0,001) (12). V americké studii zahrnující 160 těhotných žen byl deficit DV spojen s 5-7násobným rizikem bakteriální vaginózy (13). Normální hladiny DV snižují riziko karcinomu prsu a zlepšují přežití (14). V americké Sister Study bylo sledováno 50 884 žen, které měly sestru s diagnózou karcinomu prsu, ale samy byly zdravé. Bylo zjištěno, že vyšší hladiny DV byly spojeny s o 21 % nižším rizikem vzniku rakoviny a tento trend byl patrný zvláště u žen po menopauze (15, 16). Významná je role DV ve zlepšování plodnosti – ženy s vyššími hladinami DV otěhotní po intervenci CAR rychleji než ženy s nižší saturací DV. Metaanalýza 11 klinických studií (celkem 2700 žen) prokázala, že ženy s dostatečnou hladinou DV mají o 46 % vyšší pravděpodobnost otěhotnění a o 33 % vyšší pravděpodobnost donošení živého dítěte (17, 18). Existuje např. závislost mezi hladinami DV a délkou menstruačního cyklu u žen, které se snaží otěhotnět  – při deficitu DV dochází k prodloužení folikulární fáze a zkrácení fáze luteální (19). Podávání DV může zlepšit fertilitu ovlivňováním hladin AMH (antimϋlleriánský hormon)(20). Evropská společnost pro lidskou reprodukci doporučuje saturaci DV ženám s opakovanými potraty (recurrent pregrancy loss RPL) (21). Ženy s vyššími hladinami DV otěhotní rychleji než ženy s nedostatečnou saturací DV. Pravděpodobnost, že otěhotní za dobu delší než půl roku, je u žen s hladinami pod 50 nmol/l 51 %, u žen s hladinami 75-100 nmol/l 28 % a u žen s hladinou nad 125 pouze 15 % (22). S ohledem na reprodukci víme, že muži s vyššími hladinami DV mají lepší spermiogram a vyšší hladiny testosteronu (23). Ženy užívající hormonální antikoncepci mají hladinu DV až o ¼ falešně nadhodnocenou vzhledem k vyšším hladinám VDBP – vitamin D vázajícího proteinu – a mohou tak trpět skrytým deficitem DV (24). Nedostatek DV v graviditě zvyšuje riziko schizofrenie u plodu podle dánských a australských výsledků o 44 % (studie celkem 2602 mladých lidí, u kterých byl zachován vzorek odběru krve po narození) (25) a zvyšuje i riziko výskytu ADHD (26). Podávání dostatečných dávek DV snižuje riziko poporodních depresí (27). Dostatečné hladiny DV snižují riziko vzniku strií v graviditě (28) ale např. i snižují riziko vzniku strií po zavedení prsních implantátů (29). Z hlediska udržování váhy byl zaznamenám pozitivní vliv podávání kombinace kalcia a DV u žen na redukční dietě (30). Ženy s nízkými hladinami DV v graviditě mají častěji děti s nadváhou (31). Podávání kalcia a D vitaminu může snižovat obecně riziko karcinomu u žen po přechodu (32). Podobně existuje významná vazba mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem kardiovaskulárních chorob (33). Saturace DV může snížit úmrtnost pacientů s kardiovaskulárními chorobami až o 44 % (34).

Samostatnou kapitolu představuje saturace těhotných kalciem a vitaminem D ve vztahu k výskytu placentální dysfunkce, preeklampsie (PE) a hypertenzních komplikací. Podle řady studií deficit D vitaminu v prvním trimestru zvyšuje riziko PE 2–5x, gestačního diabetu 1,4x, předčasného porodu 1,6x a SGA /small- for -gestational age/ plodů 1,5x (35). Na toto téma proto byla v poslední době provedena řada metaanalýz. Práce z roku 2014 je uzavírána s tím, že na základě analýzy dostupných studií suplementace kalcia snižuje riziko preeklampsie a to by mělo být zohledněno v doporučeních odborných společností (36). O rok později neobyčejně rozsáhlá oxfordská metaanalýza 109 studií na téma suplementace kalciem u těhotných prokázala, že při jeho podávání dochází v porovnání s placebem k snížení rizika preeklampsie, předčasných porodů a mateřské morbidity i mortality (37). Loňská metaanalýza 27 studií na toto téma zahrnovala celkem 28 492 žen a je uzavírána opět s tím, že suplementace kalcia těhotným snižuje riziko PE a gestační hypertenze (38). Holandští autoři proto navrhli koncept „polypill“ zahrnující podávání nízkých dávek aspirinu, kalcia a vitaminu D, vitaminu B12 a folátu. Domnívají se, že tento koncept může vést ke snížení těhotenské hypertenze a PE o 10-60 % v závislosti na vstupním riziku těhotných a domnívají se, že by tak bylo možné ročně zabránit úmrtí 287 000 žen na celém světě (39). Na základě těchto poznatků vzniklo velmi rozsáhlé doporučení WHO, podle něhož by těhotné ženy měly užívat od 20. týdne gestace do konce gravidity 1,5–2 g kalcia denně. Výsledkem pak může být snížení rizika PE a eklampsie, těhotenské hypertenze, přijetí jak matky, tak i novorozence na JIP, HELLP syndromu (hemolýza, elevace jaterních testů, trombopenie), předčasných porodů, nízké porodní váhy, perinatální mortality (40).

Holandští autoři provedli analýzu cost-efektivity saturace těhotných žen kalciem. V zemi západoevropské vyspělostní úrovně při hypotetické kohortě 100 000 žen by saturace kalciem mohla snížit výskyt PE o 25 % při podávání všem těhotným, o 8 % při podávání ženám vysoce rizikovým a o 13 % podávání pouze ženám s deficitním příjmem kalcia. Takto dosažené zdravotní úspory by představovaly v první skupině 4 621 465 Euro, ve druhé 2 059 165 Euro a ve třetí 2 822 115 Euro na 100 000 těhotných (41).

Stejně jako existuje mnoho literárních údajů o vlivu kalcia na těhotenské komplikace, existuje také mnoho prací ukazujících, že prenatální a těhotenská saturace DV snižuje pravděpodobnost astmatu, bronchokonstrikčních stavů (recurrent wheeze) a sklonu k atopii (42, 43). Mechanismus tohoto efektu je objasňován modulací imunitního systému novorozence podáváním DV matce a detailně rozebrán v přehledné práci Hornsbyho (44). Podle loňské německé studie se zdá, že důsledná saturace DV jak u těhotných žen, tak i u plodů může pomoci snížit výskyt diabetu I. typu u mladých osob (45).

Celkem logické jsou výstupy studií prokazujících, že saturace kalciem a vitaminem D u těhotných je odpovědná za zdravý vývoj skeletu plodu i kostní zdraví těhotných a kojících žen, a to především při dlouhodobém kojení (46, 47, 48). Pokud nějaká skupina těhotných vyžaduje zcela speciální pozornost, pak jsou to ženy vegetariánky či veganky a jejich plody. Tento typ stravování je deficitní na proteiny, železo, vitamin D, kalcium, jod, omega-3 mastné kyseliny a např. vitamin B12. Existují proto pro tyto situace speciální rozsáhlé praktické návody (49, 50). Z hlediska saturace kalciem a vitaminem D jsou potřeba podstatně vyšší dávky než u žen s běžnou stravou.

Jak častý je deficit D vitaminu? Při porovnání výskytu deficitu DV mezi ženami subfertilními proti těhotným byl rozdíl 59 % vs.40 % (p=0,01) (51). V dánské populaci těhotných byl nalezen deficit DV u 40 % , ve Velké Británii ale až 96 % (52). Na Novém Zélandu byl nalezen deficit VD u 65 % matek a 76 % jejich dětí (53). V Asii je deficit VD uváděn kolem 80 % těhotných (54). Podle rozsáhlé americké databáze NHANES 64 % těhotných mělo hladiny DV pod 75 nmol/l a 33 % pod 50 nmol/l (55). S ohledem na příjem kalcia podle americko-novozélandské studie pouze 25 % těhotných žen splňovalo příjem doporučené denní dávky kalcia (56).

Saturace kalciem a vitaminem D je v gynekologii spojována s prevencí a léčbou osteoporózy. Saturace těmito dvěma látkami má ale mnohem dalekosáhlejší význam pro zdraví žen, v graviditě a průběhu kojení – pro ženy i jejich potomky. WHO i řada odborných společností jednotlivých zemí má proto speciální doporučení pro tyto situace. Jedná se o postup bezpečný a levný, jehož cost-efektivita byla opakovaně prokázána.

Léčivé přípravky se mají vždy používat v souladu s SPC a registrovanými indikacemi.

Článek vznikl za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline Consumer Healthcare Czech Republic, s.r.o.

Příloha:

Zkrácená informace o přípravku: Caltrate D3.

Složení – léčivá látka: Jedna žvýkací tableta obsahuje 500 mg vápníku (ve formě calcii carbonas) + 25 mikrogramů colecalciferolu (odpovídá 1000 IU vitaminu D3). Pomocné látky se známým účinkem: aspartam, sorbitol, isomalt, sacharóza; a další pomocné látky. Indikace: Prevence a léčba deficitu vitaminu D a vápníku u starších osob. Doplňkové podávání vitaminu D a vápníku v průběhu léčby osteoporózy u pacientů, u nichž hrozí riziko deficitu vitaminu D a vápníku. Dávkování a způsob podání: Dospělí a starší osoby: Jedna žvýkací tableta denně. V těhotenství se Caltrate D3 nemůže užívat. Žvýkací tabletu lze užívat kdykoliv, s jídlem i bez jídla (rozžvýkat a spolknout). Kontraindikace: Hypersenzitivita na kteroukoli léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Hyperkalciurie a hyperkalcémie a nemoci či stavy vedoucí k hyperkalcémii a/nebo hyperkalciurii. Nefrolitiáza. Nefrokalcinóza. Hypervitaminóza D. Těžká porucha funkce ledvin. Vzhledem k vysokému obsahu vitaminu D je použití u dětí i dospívajících kontraindikováno. Zvláštní upozornění: Při dlouhodobé léčbě je nutné sledovat hladinu vápníku v séru a měřením sérového kreatininu monitorovat funkci ledvin. Pokud hladina kalcia v moči přesáhne hodnotu 7,5 mmol/24 h (300 mg/24h), je nutné snížit či ukončit léčbu. Podávat s opatrností u imobilizovaných pacientů, nebo u pacientů trpících sarkoidózou nebo se sníženou funkcí ledvin. Obsahuje aspartam, který je zdrojem fenylalaninu a může být škodlivý pro osoby s fenylketonurií. Může být škodlivý pro zuby. Interakce: Thiazidová diuretika, systémové kortikosteroidy, fenytoin, barbituráty, orlistat, kyselina šťavelová, kyselina fytová, tetracyklin, železo, zinek, stroncium-ranelát, srdeční glykosidy, bisfosfonáty, fluorid sodný levothyroxin, chinolonová antibiotika. Těhotenství: Podávání v těhotenství se nedoporučuje. Kojení: Přípravek lze používat během kojení. Kalcium a vitamin D přecházejí do mateřského mléka. Toto je třeba brát v úvahu při doplňování vitaminu D u dítěte. Nežádoucí účinky: méně časté: hyperkalcémie; vzácné: nauzea, průjem, bolest břicha, zácpa, flatulence, břišní distenze, říhání, zvracení, vyrážka, pruritus, kopřivka, hyperkalciurie, nefrolitiáza; velmi vzácné: milk-alkali syndrom. Předávkování: Může vést k hypervitaminóze a hyperkalcémii. Přetrvávající vysoké hladiny vápníku mohou vést k nevratnému poškození ledvin a kalcifikaci měkkých tkání. Léčba hyperkalcémie: Je nutno ukončit léčbu vápníkem a vitaminem D. Dále je třeba ukončit léčbu thiazidovými diuretiky, lithiem, vitaminem A a srdečními glykosidy. Pacientům s poruchou vědomí se musí provést rehydrataci a podle závažnosti hyperkalcémie také izolovanou či kombinovanou léčbu kličkovými diuretiky, bisfosfonáty, kalcitoninem a kortikosteroidy. Musí se monitorovat hladiny elektrolytů v séru, funkce ledvin a diuréza. V závažnějších případech je nutné sledovat EKG a centrální žilní tlak. Extrémní hyperkalcemie může mít za následek kóma a úmrtí. Uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Balení: 90 žvýkacích tablet. Datum poslední revize textu: 25. 4. 2018. Jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci: Pfizer Corporation Austria GmbH, Floridsdorfer Hauptsrasse 1, 1210 Vídeň, Rakousko. 11. Registrační číslo: 39/537/16-C. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním se, prosím, seznamte s úplnou informací o přípravku.

*Caltrate D3 má nejvyšší obsah vitaminu D v jedné tabletě v rámci léků obsahujících kombinaci vápníku a vitaminu D3, které jsou dostupné v ČR. Viz databáze léčivých přípravků SÚKL po zadání vyhledávacích kritérií ATC skupina „A12AX“ – kombinace vápníku a jiných prvků a kritéria „dostupné“.

**Schválená maximální cena výrobce: 529,17 Kč, orientační prodejní cena: 756,80 Kč. Nezávazná doporučená spotřebitelská cena dle ceníku společnosti GlaxoSmithKline Consumer Healthcare Czech Republic s.r.o. platného k 1. 4. 2020: 484,87 Kč. Nejvyšší možný doplatek pacienta dle MC 279,69 Kč. Orientační výše doplatku dle ceníku společnosti GlaxoSmithKline Consumer Healthcare Czech Republic s.r.o. platného k 1. 4. 2020: 7,56 Kč. V případě otázek kontaktujte prosím: GlaxoSmithKline Consumer Healthcare Czech Republic s.r.o., Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, e‑mail: cz.info@gsk.com. Případné nežádoucí účinky prosím hlaste na: cz.safety@gsk.com. Datum vypracování materiálu: 08/2020. PM-CZ-CAL-20-00016


Zdroje

1.    Ilie PC, Stefanescu S, Smith L. et al. The Role of Vitamin D in the Prevention of Coronavirus Disease 2019 Infection and Mortality. Aging Clin Exp Res. 2020 May; 6:1-4.

2.    Aipio, M. Vitamin D Supplementation Could Possibly Improve Clinical Outcomes of Patients Infected with Coronavirus-2019 (COVID-19). Nutrients 2020; Apr 2; 12(4):988.

3.    Grant WB, Ahore H.  Evidence That Vitamin D Supplementation Could Reduce Risk of Influenza and COVID-19 Infections and Deaths. Nutrients 2020; Apr 2; 12(4):988., doi: 10.3390/nu12040988.

4.    Ebadi M, Montano-Loza AJ. Perspective: improving vitamin D status in the management of COVID-19. Eur J Clin Nutr. 2020 May; 12:1–4. doi: 10.1038/s41430-020-0661-0.

5.    Daneshkhah A, Agrawal V, Eshein A et al. The Possible Role of Vitamin D in Suppressing Cytokine Storm and Associated Mortality in COVID-19 Patients. doi: https://doi.org/10.1101/2020.04.08.20058578.

6.    Vahedpoor Z, Jamilian M, Bahmani F. Effects of Long-Term Vitamin D Supplementation on Regression and Metabolic Status of Cervical Intraepithelial Neoplasia: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial. Horm Cancer 2017 Feb; 8(1):58-67.

7.    Özgü E, Yılmaz N, Başer E et al. Could 25-OH Vitamin D Deficiency Be a Reason for HPV Infection Persistence in Cervical Premalignant Lesions? J Exp Ther Oncol 2016 Jul; 11(3):177-180.

8.    Shim J, Perez A, Symanski E et al. Association between serum 25-hydroxyvitamin D level and human papilloma virus cervicovaginal infection in women i the United States. J Infect Disease 2016; 213:1886-92.

9.    Nørrisgaard PE, Haubek D, Kuhnisch J et al. Association of High-Dose Vitamin D Supplementation During Pregnancy With the Risk of Enamel Defects in Offspring: A 6 – Year Follow-up of a Randomized Clinical Trial. JAMA Pediatr. 2019 Aug 5; 173(10):924-930. doi: 10.1001/jamapediatrics.2019.2545. Online ahead of print.

10.  Zhao J Liu S, Wang Y et al. Vitamin D Improves In-Vitro Fertilization Outcomes in Infertile Women With Polycystic Ovary Syndrome and Insulin Resistance. Minerva Med. 2019 Jun; 110(3):199-208.

11.  Kokanalı D, Karaca M, Ozakşit G et al. Serum Vitamin D Levels in Fertile and Infertile Women with Polycystic Ovary Syndrome. Geburtshilfe Frauenheilkd. 2019 May; 79(5):510–516.

12.  Taheri M, Baheiraei A, Foroushani AR et al. Treatment of Vitamin D Deficiency Is an Effective Method in the Elimination of Asymptomatic Bacterial Vaginosis: A Placebo-Controlled Randomized Clinical Trial. Indian J Med Res. 2015 Jun; 141(6):799-806. doi: 10.4103/0971-5916.160707.

13.  Dunlop AL, Taylor RN, Tangpricha V et al Maternal Vitamin D, Folate, and Polyunsaturated Fatty Acid Status and Bacterial Vaginosis During Pregnancy. Infect Dis Obstet Gynecol. 2011:216217. doi: 10.1155/2011/216217. Epub 2011 Dec 8.

14.  Obermannova R, Demlová R, Drábová K et al. Vitamin D as an Important Steroid Hormone in Breast Cancer. Klin Onkol 2014; 27 Suppl 1: S143-9.

15.  Brien KM, Sandler DP, Taylor TA et al. Serum vitamin D and risk of breast cancer within five years. Environ Health Perspect 2017; 125:7.

16.  Song D, Deng Y, Liu K et al. Vitamin D Intake, Blood Vitamin D Levels, and the Risk of Breast Cancer: A Dose-Response Meta-Analysis of Observational Studies. Aging 2019 Dec 28; 11(24):12708-12732.

17.  Chu J, Gallos I, Tobias A et al. Vitamin D and Assisted Reproductive Treatment Outcome: A Systematic Review and Meta-Analysis. Hum Reprod 2018 Jan 1; 33(1):65-80.

18.  Butts SF, Seifer DB, Koelper N et al. Vitamin D Deficiency Is Associated With Poor Ovarian Stimulation Outcome in PCOS but Not Unexplained Infertility. J Clin Endocrinol Metab 2019 Feb 1; 104(2):369-378.

19.  Jukic AMZ, Wilcox AJ, McConnaughey DR et al. 25 – Hydroxyvitamin D and Long Menstrual Cycles in a Prospective Cohort Study. Epidemiology 2018 May; 29(3):388-396.

20.  Dennis NA, Houghton LA, Pankhurst MW et al. Acute Supplementation with High Dose Vitamin D3 Increases Serum Anti-Müllerian Hormone in Young Women. Nutrients 2017 Jul; 9(7):719.

21.  The ESHRE Guideline Group on RPL, Atik RB, Christiansen OB et al. ESHRE guideline: recurrent pregnancy loss. Human Reproduction Open, Volume 2018, Issue 2, 2018, 4.

22.  Jukic AMZ, Baird DD, Weinberg CR et al. Pre-conception 25-hydroxyvitamin D and fecundability. Hum Reprod 2019; 11:2163-2172.

23.  Rehman R, Lalani S, Baig M et al. Association Between Vitamin D, Reproductive Hormones and Sperm Parameters in Infertile Male Subjects. Front Endocrinol 2018; 9:607.

24.  Møller UK, Streym SV, Jensen LT. Increased Plasma Concentrations of Vitamin D Metabolites and Vitamin D Binding Protein in Women Using Hormonal Contraceptives: A Cross-Sectional Study. Nutrients 2013 Sep; 5;5(9):3470-80.

25.  Eyles D W, Trzaskowski M, Vinkhuyzen AAE et al. The Association Between Neonatal Vitamin D Status and Risk of Schizophrenia. Sci Rep 2018 Dec 6; 8(1):17692.

26.  Sucksdorff M, Brown AS, Chudal R et al. Maternal Vitamin D Levels and the Risk of Offspring Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2019; 18; S0890-8567(19)32232-4.

27.  Vaziri F, Nasiri S, Tavana Z et al. A Randomized Controlled Trial of Vitamin D Supplementation on Perinatal Depression: In Iranian Pregnant Mothers. BMC Pregnancy Childbirth 2016; 20;16:239.

28.  Hocaoglu M, Hocaoglu M, Akdeniz E et al. Association between serum 25-hydroxyvitamin D levels and the presence and severity of striae gravidarum in primigravid women. Journal of Cosmetic Dermatology First published:30 March 2020 https://doi.org/10.1111/jocd.13386

29.  Koehler Zanella R, Souto Valente D, Doncatto LF et al. Relationship between Vitamin D Status and Striae Distensae: A Case-Referent Study. Dermatol Res Pract. 2015; 2015:640482.

30.  Major GC, Alarie FP, Doré J et al. Calcium Plus Vitamin D Supplementation and Fat Mass Loss in Female Very Low-Calcium Consumers: Potential Link With a Calcium-Specific Appetite Control. Br J Nutr 2009 Mar; 101(5):659-63.

31.  Daraki V, Roumeliotaki T, Chalkiadaki G et al. Low Maternal Vitamin D Status in Pregnancy Increases the Risk of Childhood Obesity Pediatr Obes. 2018 Aug; 13(8):467-475.

32.  Bolland MJ, Grey A, Gamble GD et al. Calcium and Vitamin D Supplements and Health Outcomes: A Reanalysis of the Women‘s Health Initiative (WHI). Am J Clin Nutr 2011 Oct; 94(4):1144-9.33.       Mozos I, Marginean O et al. Links Between Vitamin D Deficiency and Cardiovascular Diseases Biomed Res Int 2015; 2015:109275.

34.  Degerud E, Nygård O, de Vogel S et al. Plasma 25 – Hydroxyvitamin D and Mortality in Patients With Suspected Stable Angina Pectoris. J Clin Endocrinol Metab 2018 1;103(3):1161-1170.

35.  Baker BC, Hayes DJL, Jones RL. Effects of micronutrients on placental function: evidence from clinical studies to animal models. Reproduction 2018; 156, R69-

36.  Sun X, Li H, Li M et al. The association between calcium supplement and preeclampsia and gestational hypertension: a systematic review and meta-analysis of randomized trials. Hypertension in Pregnancy 2019; 38,129-39.

37.  Browne JL, Klipstein-Grobusch K, FRanx A et al. Prevention of hypertensive disorders of pregnancy: a novel application of the polypill concept. Curr Cardiol Rep, 2016; 18,59.

38.  WHO Guideline_ calcium supplementation in pregnant women. Geneva 2013

39.  Meertens LJE, Scheepers HCJ, Willemse JMM et al. Should women be advised to use calcium supplements during pregnancy? A decision analysis. Matern Child Nutr 2018; 14, 1-8.

40.  Wolsk HM, Harshfield BJ, Laranjo N et al. Vitamin D supplementation in pregnancy, prenatal 25OHD levels, race, and subsequent asthma or recurrent wheeze in offspring. J Allergy Clin Immunol 2017; 140, 1423-9.

41.  Beckhaus AA, Garcia – Marcos L, Forno E et al. Maternal nutrition during pregnacy and risk of asthma, wheeze and atopic diseases during childhood: a systematic review and metaanalysis. Europ J Allergy Clin Immunology 2015; 70, 1588-1604

42.  Hornsby E, Pfeffer PE, Lananjo N et al. Vitamin D supplementation during preghnancy: effect on the neonatal immune system in a randomized controlled trial. J Allergy Clin Immunology 2018; 141, 269-78

43.  Tapia G, Marild K, Dahl SR et al. Matewrnal and newborn vitamin D binding protein, vitamin D levels, vitamin D receptor genotype and childhood type I diabetes. Diabetes Care 2019; 42:553-559.

44.  Cullers A, King JC, VanLOan M et al. Effect of prenatal calcium supplementation on bone during pregnancy and 1 year postpartum. 2019; 109:197-206.

45.  Aghajafari F, Field CJ, Weinberg AR et al. Both mother and infant require a vitamin D supplement to ensure that infants vitamin D status meets cjurrent guidelines. Nutrients 2018; 10:1-10.

46.   Hwang IR, Choi YK, Lee WK et al. Association between prolonged breastfeeding and bone mineral density and osteoporosis in postmenopausal women, KHANES 2010-11.Osteoporosis Int 2016; 27:257-265.

47.  Sebastiani G, Herrantz B, Borras-Novel C et al. The effects of vegetarian and vegan diet during pregnancy on health of mothers and offspring. Nutrients 2019; 11:1-40.

48.  Baroni L, Goggi S, Battaglino R et al. Vegan nutrition for mothers and children- practical tools for healthcare providers. Nutrients 2018; 11:1-16.

49.  Al-Jaroudi D, Al-Banyan N, Aljohani NJ et al. Vitamin D deficiency among subfertile women: case control study. Gynecol Endocrinol 2016; 32:272-275.

50.  Holmes VA, Barnes MS, Alexander HD et al. Vitamin D deficiency and insufficiency in pregnant women: a longitudinal study. Br J NUtr 2009; 102:876-81.

51.  Al-Jaroudi D, Al-Banyan N, Aljohani NJ et al. Vitamin D deficiency among subfertile women: case control study. Gynecol Endocrinol 2016; 32:272-275.

52.  Holmes VA, Barnes MS, Alexander HD et al. Vitamin D deficiency and insufficiency in pregnant women: a longitudinal study. Br J NUtr 2009; 102:876-81.

53.  Wheeler BJ, Taylor BJ, de Lange M et al. A longitudinal study of 25 hydroxy vitamin D and parathyroid hormone status throughout pregnacy and exklusive lactation in New Zealand mothers and their infants. Nutrients 2018; 10:1-12.

54.  Lo TH, Wu TY, Li PCH et al. Effect of vitamin D supplementation during pregnancy on maternal and perinatal outcomes. Tzu Chi Medical Journal, 2019; 31:201-206.

55.  Ginde AA, Sullivan AF, Mansbach JM et al. Vitamin D insufficiency in pregnant and non-pregnant women of childbearing age in the United States. Am J Obstet Gynecol 2010; 202, 436:1-8.

56.  Cullers A, King JC, Van Loan M et al. Effect of prenatal calcium supplemantation on bone during pregnancy and 1 y postpartum, Am J Clin Nutr 2019; 109:197-206.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 6

2020 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se