#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Hladiny prostaglandinu E2 , (PGE2) v ovulačním hlenu u spontánně potrácejících pacientek


Levels of Prostaglandin E2 (PGE2) in Cervical Ovulatory Mucus in Women with Spontaneous Miscarriages

Objective:
The aim of this study was to compare levels of PGE2 in cervical ovulatory mucus in patients with various frequency of spontaneous miscarriages, and in healthy fertile women.

Setting:
Special Consultation for Immunology of Reproduction and Research Laboratories for Reproductive Immunology, Department of Gynaecology and Obstetrics, Medical Faculty of Charles University and Faculty Hospital, Pilsen.

Methods:
We used commercial, high sensitive method of ELISA (PGE2 HS, R&D Systems) for detection of PGE2 in cervical ovulatory mucus. Statistic analysis (T-test, ANOVA-test and Kruskal-Wallis test) also provided our study.

Results:
It was taken in total 120 measurements.The R&D Systems company does not mention physiological levels of PGE2 in cervical ovulatory mucus. Therefore we compared all results of our studied groups with average concentration (197.356 pg/ml PGE2) gained from control group.We found that in patients with one miscarriage PGE2 levels are approximately 6 times higher, with two miscarriages 13 times higher, and in patients with three and more miscarriages even 21 times higher than controls (p<0.0327, α 5%).

Conclusion:
In present literature does not exist any study concerning of PGE2 in cervical ovulatory mucus. We prove that some patients mainly with repeated „unexplained“ miscarriages have ovulatory levels of PGE2 significantly higher than controls.

Key words:
prostaglandin E2, cervical ovulatory mucus, miscarriage


Autoři: M. Ryantová 1;  Z. Ulčová-Gallová 1;  Z. Mičanová 1;  K. Bibková 1;  B. Šedivá 2
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN, Plzeň, přednosta doc. MUDr. Z. Rokyta, CSc. 1;  Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská Univerzita, Plzeň, vedoucí prof. RNDr. P. Drábek, DrSc. 2
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2008; 73(2): 98-101

Souhrn

Cíl studie:
Cílem této studie bylo zjistit, zda se u spontánně potrácejících pacientek objevují v ovulačním hlenu rozdílné hodnoty PGE2 oproti zdravým plodným ženám.

Název a sídlo pracoviště:
Poradna pro imunologii reprodukce a Výzkumné laboratoře pro imunologii reprodukce, Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN v Plzni

Metodika:
Ke stanovení hladiny PGE2 v ovulačních sekretech jsme použili vysoce citlivou metodu ELISA (PGE2 HS, R&D Systems). Dále jsme provedli podrobná statistická hodnocení pomocí T-testu, ANOVA-testu a Kruskalova-Wallisova testu.

Výsledky:
Celkem jsme provedli měření u 120 pacientek. Výrobce neuvádí fyziologickou hodnotu PGE2 v ovulačním sekretu. Jako základ, ke kterému se vztahují naše další výsledky, jsme tedy použili průměrnou koncentraci 197,356 pg/ml v ovulačním hlenu kontrolní skupiny. U pacientek s 1 potratem jsme získali hodnotu přibližně 6krát vyšší, pacientky s 2 potraty vykazují hodnotu až 13krát vyšší a pacientky s 3 a více potraty dokonce až 21krát vyšší (p<0,0327, α 5 %).

Závěr:
V současné literatuře neexistuje práce týkající se sledování hladin PGE2 v ovulačním hlenu. Prokázali jsme, že u některých pacientek, především opakovaně potrácejících, s doposud nevysvětlenou příčinou, jsou i klidové hladiny PGE2 významně vysoké.

Klíčová slova:
prostaglandin E2, ovulační hlen, potrat

ÚVOD

Prostaglandiny (PG) jsou dobře známy jako látky prozánětlivé, které jsou tvořeny různými tkáněmi lidského organismu. Prostaglandiny jsou produkovány a zároveň rychle metabolizovány v místě svého působení, tj. na buněčných membránách. Vylučovány jsou močí, žlučí a stolicí.V rámci ženského reprodukčního systému zastávají důležité funkce. Byla prokázána jejich účast na dějích. jako je ovulace, oplození a implantace vajíčka a porod. Z chemického hlediska se jedná o 20uhlíkaté nenasycené mastné kyseliny, jejichž primárním prekurzorem, uloženým v buněčných fosfolipidových membránách, je kyselina arachidonová. Ta je prostřednictvím enzymu cyklooxygenázy (COX – vyskytuje se ve dvou izoformách – COX-1 a COX-2 ) převáděna na PGH2, který je následně přeměňován za účasti specifických izomeráz a syntetáz na různé primární prostaglandiny, zahrnující PGE2, PGF2α, PGD2, PGI2 a tromboxan A2. Tyto prostaglandiny uplatňují své funkce prostřednictvím receptorů vázaných s G-proteinem [1, 2, 8, 10, 11, 13].

Prostaglandin E2 (PGE2) působí skrze receptor EP (membránový receptor značený EP), rozlišujeme 4 subtypy – EP1, EP2, EP3 a EP4. EP1 je spojen s fosfolipázou C, jež je zdrojem dvou sekundárních „poslíčků“, messengers), inozitoltrifosfátu, který je zodpovědný za uvolňování intracelulárního kalcia, a diacylglycerolu, aktivároru proteinkinázy C. EP1 je znám jako receptor kontraktilní. EP2 a EP4 jsou spojeny s adenylátcyklázou a generací cAMP aktivujícího proteinkinázu A, jedná se o receptory relaxantní. V případě EP3 se jedná o receptor inhibiční, cesta působení jeho prostřednictvím je komplikovanější [2, 4, 15, 16, 19].

U PGE2 byla prokázána klíčová role při dějích, jako je mitogeneze, angiogeneze a vazodilatace, a jeho antiapoptotické působení [1, 2]. V oblasti ženských reprodukčních orgánů se podílí na regulaci růstu buněk dělohy v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Jedná se tedy o látku, která de facto připravuje dělohu na uhnízdění oplozeného vajíčka, nebo naopak na odvržení sliznice, jejíž buňky nedošly svého naplnění [18]. Exprese PGE syntetázy a syntéza PGE2 byly detekovány ve všech fázích menstruačního cyklu se zřejmou redukcí exprese/syntézy během pozdní sekretorické fáze [13]. Velmi dobře je znám také jeho vliv na tonus děložní svaloviny, ve vyšších hladinách indukuje rytmické děložní kontrakce, které v případě dostatečně dlouhého působení mohou vést k vypuzení děložního obsahu. Proto jsou PGE2 a jeho analogy terapeuticky využívány k vyvolání potratu např. z genetické indikace, i k indukci porodu [6].

Cílem naší studie bylo porovnat hladiny PGE2 v ovulačním hlenu u spontánně potrácejících pacientek s hladinami u zdravých plodných žen.

SOUBOR A METODIKA

Do studie bylo po předchozím souhlasu zařazeno 120 pacientek ve věku 25–40 let z Poradny pro imunologii reprodukce při Gynekologicko-porodnické klinice LF UK a FN v Plzni, od kterých byl odebrán v době ovulace z kanálku hrdla děložního ovulační sekret pomocí speciální vakuované stříkačky. Všechny pacientky v den odběru byly zdravé, bez známek zánětu, ani se u nich nevyskytovala žádná patologie pohlavního ústrojí. Pacientky byly na základě jejich anamnézy rozděleny do 7 skupin:

  • 1. skupina – pacientky s 1 potratem (1x p);
  • 2. skupina – pacientky s 2 potraty (2x p);
  • 3. skupina – pacientky s 3 a více potraty (3x p a více);
  • 4. skupina – primárně neplodné pacientky (steril I);
  • 5. skupina – pacientky, které již jedenkrát porodily, ale v době studie byly léčeny pro sekundární neplodnost (1x porod -P + steril II);
  • 6. skupina – pacientky po umělém přerušení gravidity (i) a léčené pro sekundární neplodnost (1x i + steril II);
  • 7. skupina – pacientky po mimoděložní graviditě a léčené pro sekundární neplodnost (GEU + steril II).

Kontrolní skupinu vytvořilo 9 zdravých žen, které v minulosti již spontánně porodily a jejichž manžel má normální spermiogram.

Hladiny PGE2 v ovulačních sekretech jsme vyšetřili vysoce citlivou metodu ELISA (PGE2 HS, R&D Systems). V rámci každé skupiny jsme stanovili průměrnou hodnotu PGE2 v ovulačním sekretu a následně ji porovnali s hodnotu sekrečního PGE2 kontrolní skupiny. Dále jsme provedli podrobná statistická hodnocení pomocí těchto testů:

  • T-test jednovýběrový, který porovnává průměrnou hodnotu v dané skupině s hodnotou průměru kontrolní skupiny, přitom předpokládáme, že tato hodnota je „normální hodnota“ PGE2.
  • T-test pro 2 výběry, který porovnává průměrnou hodnotu v dané skupině s průměrnou hodnotou kontrolní skupiny, test zapracovává též skutečnost, že normální hodnoty PGE2 neznáme, ale odhadujeme je pomocí hodnot kontrolní skupiny; tento přístup je ze statistického pohledu lepší.
  • ANOVA-test, kterým jsme porovnali, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými skupinami.
  • Kruskalův-Wallisův test, který ukazuje, zda existuje rozdíl v hodnotách PGE2 mezi jednotlivými skupinami celkově.

VÝSLEDKY

R&D Systems neuvádí fyziologickou hodnotu PGE2 v ovulačním sekretu metodou ELISA. Jako základ, ke kterému se vztahují naše další výsledky, jsme tedy použili průměrnou koncentraci 197,356 pg/ml PGE2 získanou v ovulačním hlenu v kontrolní skupině (graf 1). U pacientek s 1 potratem je přibližně 6x vyšší koncentrace PGE2, pacientky s 2 potraty vykazují hodnotu až 13krát vyšší a pacientky s 3 a více potraty dokonce až 21krát vyšší (p<0,0327, α 5 %). Pacientky ze skupin 4 (primárně neplodné), 5 (pacientky s jedním dítětem, ale léčí se t.č. pro steril. II) a 6 ( pacientky po umělém přerušení gravidity a léčené jako steril II) vykazují též vyšší hodnoty, ale nejsou již tak výrazné. Pouze u skupiny 7 (pacientky po GEU) byla průměrná hodnota PGE2 dokonce nižší, ale zde je nutno upozornit na tu skutečnost, že skupina obsahovala pouze 3 pacientky. V rámci každé skupiny byla zaznamenána do přehledu výsledků také nejvyšší a nejnižší naměřená hladina PGE2 (tab. 1).

Graf 1. Průměrné hodnoty PGE2 v ovulačním hlenu
Průměrné hodnoty PGE2 v ovulačním hlenu

Tab. 1. Přehled výsledků ( p = potrat, P = porod, i = umělé přerušení gravidity, GEU = mimoděložní těhotenství, steril I = primární neplodnost, steril II = sekundární neplodnost)
Přehled výsledků ( p = potrat, P = porod, i = umělé přerušení gravidity, GEU = mimoděložní těhotenství, steril I = primární neplodnost, steril II = sekundární neplodnost)

Pomocí T-testu jsme došli k závěru, že pro skupinu 7 (pacientky po GEU) platí, že neexistuje statisticky významný rozdíl v hodnotách, u skupin 1 (pacientky s 1 potratem), 2 (pacientky s 2 potraty), 4 (primárně neplodné) a 5 (pacientky s jedním dítětem, ale léčí se t.č. pro steril. II) vždy existuje statisticky významný rozdíl v hodnotách na hladině významnosti α 5 %, u skupiny 4 (primárně neplodné) též na hladině α 1 %.Vzhledem k dostatečnému rozsahu dat ve skupině 4 (primárně neplodné) je tady průkazný rozdíl mezi touto skupinou a skupinou kontrolní. U ostatních skupin bychom měli být v tvrzení opatrnější vzhledem k menšímu počtu dat. Podle výsledků ANOVA-testu existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní skupinou a skupinou 3 (pacientky s 3 a více potraty) a dále mezi skupinou 3 (pacientky s 3 a více potraty) a skupinami 4 (primárně neplodné), 5 (pacientky s jedním dítětem, ale léčí se t.č. pro steril. II) a 7 (pacientky po GEU). Pomocí Kruskalova-Wallisova testu (P-hodnota vyšla 0,0327) jsme prokázali statisticky významný rozdíl mezi všemi skupinami (1–7) na hladině α 5 %, na menší hladině α 1 % tento statistický rozdíl neexistuje.

Celkově lze shrnout, že existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní skupinou a skupinou 4 (primárně neplodné) (potvrzeno T-testem, ANOVA testem a částečně K-W testem) a dále existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní skupinou a skupinami 1 (pacientky s 1 potratem) a 2 (pacientky s 2 potraty) (T-test, K-W test), u dalších skupin nejsou výsledky statistických testů zcela průkazné a pro malý počet nemocných.

DISKUSE

V současné literatuře neexistuje studie, která by se přímo zabývala sledováním hladin prostaglandinů v ovulačním hlenu. Naše práce se proto opírala o poznatky ze studií [9, 14], které se týkaly sledování obsahu prostaglandinů v placentární tkáni u žen po spontánním potratu a po indukovaném potratu. Jejich výsledky upozorňují na to, že koncentrace PGE2 a PGF2α jsou výrazně vyšší u spontánně potrácejících než u pacientek po indukovaném potratu. Studie získaly údaje, které ukazují, že enormní vzestup hladin prostaglandinů u spontánního potratu není pouze výsledek kontrakcí děložní svaloviny nebo placentární rejekce, ale důležitá součást hormonálně-imunologických reakcí vedoucích k potrácení.

Prostaglandin E2 (PGE2) působí navíc přes receptor EP ( EP1, EP2, EP3 a EP4). EP2 a EP4 receptory byly klonovány u krysy, myši, králíka, psa a člověka a bylo prokázáno, že zprostředkovávají relaxaci děložní svaloviny během těhotenství. U myší byly prováděny tvz. knockout studie, které ukazují, že selhání těhotenství je spojeno s receptory EP2, nikoliv s receptory EP1, EP3 ani EP4 [2]. U myší se také sledovala funkce COX v oblasti samičích reprodukčních orgánů se závěrem, že COX-1 deficientní myši jsou plodné, ale postiženy specifickými porodními defekty, zatímco COX-2 deficientní jsou neplodné pro abnormality při dějích, jako je ovulace, oplození a implantace vajíčka a decidualizace [11, 12]. S výsledky této studie však zcela nesouhlasí obdobná práce jiné výzkumné skupiny, která ukázala, že COX-2 deficientní myši nevykazují žádné abnormality v implantaci embrya kromě redukce počtu oplozených vajíček a zpoždění procesu decidualizace [3, 5]. Co je příčinou tohoto rozdílu zatím není zcela známo. Uvažuje se, že by to mohlo být způsobeno odlišným genetickým pozadím COX-deficientních myší [3].

Sledování hladin PGE2 v ovulačních sekretech u pacientek se sníženou plodností nebylo nikdy v literatuře doposud sledováno. Naše první výsledky ukazují na prostaglandinovou klidovou nerovnováhu především u pacientek opakovaně potrácejících. Upozorňujeme v této naší první studii na tento fenomén i proto, že bude-li se opakovat v dalších našich sledováních, pak by byl velmi snadno terapeuticky ovlivněn. Pomýšlíme pak na možnost podávat těmto pacientkám povinně inhibitory COX, mezi které patří např. nespecifická antiflogistika.

ZÁVĚR

Prokázali jsme, že u pacientek opakovaně potrácejících, jsou i klidové hladiny PGE2 obsažené v ovulačním cervikálním sekretu významně vysoké.

Práce vznikla s podporou grantu VZ LF UK v Plzni MSM 002 162 0812.

Doc. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

Alej svobody 80

304 60 Plzeň-Lochotín


Zdroje

1. Arosh, JA., Banu, SK., Chapdelaine P., et al. Prostaglandin biosynthesis,transport, and signaling in corpus luteum: a basis for autoregulation of luteal function. Endocrinology, 2004, 145, 5, p. 2551–2560.

2. Arosh, JA, Banu, SK, Chapdelaine, P.,et al. Molecular cloning and characterization of bovine prostaglandin E2 receptors EP2 and EP4: expression and regulation in endometrium and myometrium during the estrous cycle and early pregnancy. Endocrinology, 2003, 144, p. 3076–3091.

3. Arosh, JA., Parent, J., Chapdelaine, P., et al. Expression of cyclooxygenases 1 and 2 and prostaglandin E synthase in bovine endometrial tissue during the estrous cycle. Biol Reprod, 2002, 67, p. 161–169.

4. Astle, S., Thornton, S., Slater, DM. Identification and localization of prostaglandin E2 receptors in upper and lower segment human myometrium during pregnancy. Mol Human Reprod, 2005 11, 4, p. 279–287.

5. Cheng, JG., Stewart, CL. Loss of cyclooxygenase-2 retards decidual growth but does not inhibit embryo implantation or development to term. Biol Reprod, 2003, 68, p. 401–404.

6. Čech, E., Hájek, Z., Maršál, K., a kol. Porodnictví. Praha: Grada, 2006, 188 s.

7. Goff, AK. Steroid hormone modulation of prostaglandin secretion in the ruminant endometrium during the estrous cycle. Biol Reprod, 2004, 71, p. 11–6.

8. Helliwell, RJ., Adams, LF., Mitchell, MD. Prostaglandin synthases:recent developments and a novel hypothesis. Prostaglandins Leukot Essent Fatty Acids, 2004 , 70, 2, p. 101–113.

9. Jaschevatzky, OE., Shalit, A., Grunstein, S., et al Increased decidual prostaglandin E concentration in human abortion. Br J Obstet Gynaecol, 1983, 90, 10, p. 958–960.

10. Kudo, I., Murakami, M. Prostaglandin E synthase, a terminal enzyme for prostaglandin E2 biosynthesis. J Biochem Mol Biol, 2005, 38, 6, p. 633–638.

11. Lim, H., Paria, BC., Das, SK., et al. Multiple female reproductive failures in cyclooxygenase 2-deficient mice. Cell, 1997, 91, p. 197–208.

12. Majerus, PW. Prostaglandins – critical roles in pregnancy and colon cancer. Curr Biol, 1998, 8, R87–R89.

13. Milne, SA., Perchick, GB., Boody, SC., Jabbour, HN. Expression, localization, and signaling of PGE2 and EP2/EP4 receptors in human nonpregnant endometrium across the menstrual cycle. J Clin Endocrinol Metab, 2001, 86, p. 4453–4459.

14. Morozova, MS., Goncharova, VN., Astakhova, TM., et al. Prostaglandin content in decidual tissue of women in spontaneous abortion. Akush Ginekol(Mosk),1994, p. 14–16.

15. Narumiya, S., Sugimoto, Y., Ushikubi, F. Prostanoid receptors: structures, properties, and functions. Physiol Rev, 1999, 79, p. 1193–1226.

16. Narumiya, S., Fitzgerald, GA. Genetic and pharmacological analysis of prostanoid receptor function. J Clin Invest, 2001,108, p. 25–30.

17. Sales, KJ., Jabbour, HN. Cyclooxygenase enzymes and prostaglandins in reproductive tract physiology and pathology. Prostaglandins Other Lipid Mediat, 2003, 71, 3-4, p. 97–117.

18. Sun, T., Li, SJ., Diao, HL., et al. Cyclooxygenases and prostaglandin E synthases in the endometrium of the rhesus monkey during the menstrual cycle. Reproduction, 2004, 127, 4, p. 465–473.

19. Tilley, SL., Audoly, LP., Hicks, EH., et al. Reproductive failure and reduced blood pressure in mice lacking the EP2 prostaglandin E2 receptor. J Clin Invest,1999, 103, p. 1539–1545.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#