Extrakorporeální rázová vlna v terapii indukované bolesti po perineálním poranění
Autoři:
K. Hurt 1; I. Rakovičová 2
Působiště autorů:
Department of OBGYN, 1st Faculty of Medicine, Charles University Prague, Bulovka Teaching Hospital, head, prof. Zikán M., MD, PhD
1; Amedeana OBGYN dpt. Prague, head Rakovičová I., MD
2
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2020; 85(5): 325-326
Kategorie:
Přehled a kazuistika
Souhrn
Cíl práce: Cyklistika je velmi populární formou rekreace, cvičení a způsobem dopravy. Je však také spojena s rizikem zranění a nehod. Některá zranění rezultují v dlouhotrvající, často permanentní bolest vycházející z oblasti spouštěcích bodů (trigger-point). Extrakorporální terapie rázovou vlnou je jednoduchá, bezpečná, moderní a slibná metoda odstranění bolesti. Použití relativně slabé, neinvazivní energie rázové vlny je úspěšně užíváno v mnoha oborech medicíny. Autoři prezentují, podle našeho názoru, významný případ tohoto druhu.
Typ studie: Přehled problematiky a kazuistika.
Název a sídlo pracoviště: Klinika gynekologie a porodnictví 1. LF UK, Bulovka, Praha, Gynekologicko-porodnické pracoviště Amedeana, Praha.
Metodika: Evaluace literatury a vlastní studie.
Závěr: Malá zranění mohou někdy vyústit v problémy ve větších oblastech těla. Bolest vycházející ze spouštěcích bodů je jedním z těchto problémů. V našem sdělení jsme stručně popsali užití extrakorporeální rázové vlny u naší pacientky po perineálním sportovním úraze.
Klíčová slova:
extrakorporeální rázová vlna – trauma – spouštěcí bod – bolest
Zdroje
1. Ciampa, AR., de Prati, AC., Amelio, E., et al. Nitric oxide mediates anti-inflammatory action of extracorporeal shock waves. Febs Letters, 2005, 579(30), p. 6839–6845. doi: 10.1016/j.febslet.2005.11.023. PubMed PMID: WOS:000234130000025.
2. Daliri, SS., Forogh, B., Razavi, SZE., et al. A single blind, clinical trial to investigate the effects of a single session extracorporeal shock wave therapy on wrist flexor spasticity after stroke. Neurorehabilitation, 2015, 36(1), p. 67–72. doi: 10.3233/nre-141193. PubMed PMID: WOS:000349326700011.
3. Holfeld, J., Tepekoylu, C., Reissig, C., et al. Toll-like receptor 3 signalling mediates angiogenic response upon shock wave treatment of ischaemic muscle. Cardiovasc Res, 2016, 109(2), p. 331–343. doi: 10.1093/cvr/cvv272. PubMed PMID: WOS:000370205300016.
4. Kisch, T., Wuerfel, W., Forstmeier, V., et al. Repetitive shock wave therapy improves muscular microcirculation. J Surg Res, 2016, 201(2), p. 440-445. doi: 10.1016/j.jss.2015.11.049. PubMed PMID: WOS:000373075600028.
5. Kudsk, KA., Hanna, MK. Management of complex perineal injuries. World J Surg, 2003, 27(8), p. 895–900. doi: 10.1007/s00268-003-6719-z. PubMed PMID: WOS:000184839900002.
6. MacNeill, C. Dyspareunia. Obstet Gynecol Clin North Amer, 2006, 33(4), p. 565. doi: 10.1016/j.ogc.2006.09.003. PubMed PMID: WOS:000242974500007.
7. Palmieri, A., Imbimbo, C., Longo, N., et al. A First Prospective, Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Clinical Trial Evaluating Extracorporeal Shock Wave Therapy for the Treatment of Peyronie’s Disease (vol 56, pg 363, 2009). Eur Urol, 2009, 56(5), p. E43–E4. doi: 10.1016/j.eururo.2009.07.039. PubMed PMID: WOS:000271292500056.
8. Partin, SN., Connell, KA., Schrader, S., et al. The bar sinister: does handlebar level damage the pelvic floor in female cyclists? J Sexual Med, 2012, 9(5), p. 1367–1373. doi: 10.1111/j.1743-6109.2012.02680.x. PubMed PMID: WOS:000303197800016.
9. Pavone, V., Cannavo, L., Di Stefano, A., et al. Low-energy extracorporeal shock-wave therapy in the treatment of chronic insertional achilles tendinopathy: a case series. Biomed Res Inter, 2016. doi: 10.1155/2016/7123769. PubMed PMID: WOS:000387395400001.
10. Rompe, JD., Decking, J., Schoellner, C., Theis, C. Repetitive low-energy shock wave treatment for chronic lateral epicondylitis in tennis players. Amer J Sports Med, 2004, 32(3), p. 734–743. doi: 10.1177/0363546503261697. PubMed PMID: WOS:000220915100023.
11. Rompe, JD., Meurer, A., Nafe, B., et al. Repetitive low-energy shock wave application without local anesthesia is more efficient than repetitive low-energy shock wave application with local anesthesia in the treatment of chronic plantar fasciitis. J Orthopaed Res, 2005, 23(4), p. 931–941. doi: 10.1016/j.orthres.2004.09.003. PubMed PMID: WOS:000230859500033.
12. Sanford, T., Gadzinski, AJ., Gaither, T., et al. Effect of oscillation on perineal pressure in cyclists: implications for micro-trauma. Sexual Med, 2018, 6(3), p. 239–247. doi: 10.1016/j.esxm.2018.05.002. PubMed PMID: WOS:000444613700008.
13. Seehusen, DA., Baird, DC., Bode, DV. Dyspareunia in women. Amer Family Phys, 2014, 90(7), p. 465–470. PubMed PMID: WOS:000342718900008.
14. Thompson, MJ., Rivara, FP. Bicycle-related injuries. Amer Family Phys, 2001, 63(10), p. 2007–2014. PubMed PMID: WOS:000168869100011.
15. Vidal, X., Morral, A., Costa, L., Tur, M. Radial extracorporeal shock wave therapy (rESWT) in the treatment of spasticity in cerebral palsy: A randomized, placebo-controlled clinical trial. Neurorehabilitation, 2011, 29(4), p. 413–419. doi: 10.3233/nre-2011-0720. PubMed PMID: WOS:000298705800013.
16. Wess, OJ. A neural model for chronic pain and pain relief by extracorporeal shock wave treatment. Urolog Res, 2008, 36(6), p. 327–324. doi: 10.1007/s00240-008-0156-2. PubMed PMID: WOS:000261183300008.
17. Zimmermann, R., Cumpanas, A., Miclea, F., Janetschek, G. Extracorporeal shock wave therapy for the treatment of chronic pelvic pain syndrome in males: a randomised, double-blind, placebo-controlled study. Eur Urol, 2009, 56(3), p. 418–424. doi: 10.1016/j.eururo.2009.03.043. PubMed PMID: WOS:000269280900004.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2020 Číslo 5
Nejčtenější v tomto čísle
- Klinický význam rutinního ultrazvukového screeningu růstové restrikce ve třetím trimestru gravidity
- Laparoskopická sterilizace bilaterální salpingektomií – profylaktický benefit araritní komplikace
- Kompletní mola hydatidosa u perimenopauzální pacientky imitující zhoubný nádor dělohy
- Cervikální sekret – důležitý faktor reprodukce