Císařský řez podél zadní stěny dělohy – porodnická a chirurgická komplikace neprůchodné pánve v důsledku předchozí endometriózy


Autoři: Paolo Meloni 1 ;  Lucia Penna 1;  Erica Pacella 1;  Terenzia Simari 2 ;  Roberta Lai 3 ;  Virginia Bongiovi 4;  Roberto Conturso 5 ;  Edward Araujo Júnior 6 ;  Gabriele Tonni 7
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Imperia Hospital, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy 1;  Service of Obstetrics and Gynaecologic, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy 2;  Department of Imaging Dia gnostic, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy 3;  Department of Anesthesia and Reanimation, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy 4;  Maternal-Fetal Medicine Sector, Sant’Anna Clinic, Lugano, Switzerland 5;  Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo, São Paulo, Brazil 6;  Department of Obstetrics & Neonatology, and Researcher, Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Clinico Scientifi co (IRCCS), ASL Reggio Emilia, Reggio Emilia, Italy 7
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(4): 304-308
Kategorie: Kazuistika
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024304

Souhrn

Pánevní endometrióza je dobře známým klinickým rizikovým faktorem pánevního zánětu a srůstů. Prezentujeme zde komplikovaný případ ženy po císařském řezu, kdy tradiční řez na předním dolním děložním segmentu nebyl možný z důvodu městnavé pánve. Novorozenec byl porozen pomocí řezu zadní stěny dělohy s rotací okrouhlého vazu.

Klíčová slova:

pánevní endometrióza – zadní císařský řez – pánevní adheze


Zdroje

1. Koninckx PR, Ussia A, Adamyan L et al. Deep endometriosis: definition, diagnosis, and treatment. Fertil Steril 2012; 98 (3): 564–571. doi: 10.1016/j.fertnstert.2012.07.1061.

2. Exacoustos C, Malzoni M, Di Giovanni A et al. Ultrasound mapping system for the surgical management of deep infiltrating endometriosis. Fertil Steril 2014; 102 (1): 143.e2–150.e2. doi: 10.1016/j.fertnstert.2014.03.043.

3. Dumontier I, Roseau G, Vincent B et al. Comparison of endoscopic ultrasound and magnetic resonance imaging in severe pelvic endometriosis. Gastroenterol Clin Biol 2000; 24 (12): 1197–1204.

4. Keckstein J, Hoopmann M, Merz E et al. Expert opinion on the use of transvaginal sonography for presurgical staging and classification of endometriosis. Arch Gynecol Obstet 2023; 307 (1): 5–19. doi: 10.1007/s00404-022-06 766-z.

5. Diagnosi e trattamento dell’endometriosi. Raccomandazioni SIGO, AOGOI, AGUI 2018. Assessed July 05, 2018 [online]. Available from: https: // www.aogoi.it/media/5066/lg_diagnositrattamentoendometriosi-2018.pdf.

6. American Fertility Society. Revised American Fertility Society classification of endometriosis: 1985. Fertil Steril 1985; 43 (3): 351–352. doi: 10.1016/s0015-0282 (16) 48430-x.

7. American Society for Reproductive Medicine. Revised American Society for Reproductive Medicine classification of endometriosis: 1996. Fertil Steril 1997; 67 (5): 817–821. doi: 10.1016/s0015-0282 (97) 81391-x.

8. Committee on Obstetric Practice. ACOG committee opinion. Placenta accreta. Number 266, January 2002. American College of Obstetricians and Gynecologists. Int J Gynaecol Obstet 2002; 77 (1): 77–78. doi: 10.1016/s0020-7292 (02) 80003-0.

9. Miller DA, Chollet JA, Goodwin TM. Clinical risk factors for placenta previa-placenta accreta. Am J Obstet Gynecol 1997; 177 (1): 210–214. doi: 10.1016/s0002-9378 (97) 70463-0.

10. Silver RM, Landon MB, Rouse DJ et al. Maternal morbidity associated with multiple repeat cesarean deliveries. Obstet Gynecol 2006; 107 (6): 1226–1232. doi: 10.1097/01.AOG.000 0219750.79480.84.

11. Clark SL, Koonings PP, Phelan JP. Placenta previa/accreta and prior cesarean section. Obstet Gynecol 1985; 66 (1): 89–92.

12. Araujo Júnior E, Caldas JV, Sun SY et al. Placenta acrreta spectrum-first trimester, 2D and 3D ultrasound, and magnetic resonance imaging findings. J Clin Ultrasound 2024; 52 (3): 321–330. doi: 10.1002/jcu. 23627.

13. Faralli I, Del Negro V, Chinè A et al. Placenta Accreta Spectrum (PAS) disorder: ultrasound versus magnetic resonance imaging. Diagnostics (Basel) 2022; 12 (11): 2769. doi: 10.3390/diagnostics12112769.

14. Dwyer BK, Belogolovkin V, Tran L et al. Prenatal diagnosis of placenta accreta: sonography or magnetic resonance imaging? J Ultrasound Med 2008; 27 (9): 1275–1281. doi: 10.7863/jum.2008.27.9.1275.

15. Eller AG, Bennett MA, Sharshiner M et al. Maternal morbidity in cases of placenta accreta managed by a multidisciplinary care team compared with standard obstetric care. Obstet Gynecol 2011; 117 (2 Pt 1): 331–337. doi: 10.1097/AOG.0b013e3182051 db2.

ORCID authors
P. Meloni 0000-0003-2775-3216
T. Simari 0009-0000-4474-7569
R. Lai 0009-0008-9526-9745
R. Conturso 0009-0000-8980-0212
E. Araujo Júnior 0000-0002-6145-2532
G. Tonni 0000-0002-2620-7486
Submitted/Doručeno: 28. 3. 2024
Accepted/Přijato: 30. 4. 2024
Prof. Edward Araujo Júnior, PhD
Rua Belchior de Azevedo
156 apto. 111 Torre Vitoria
Vila Leopoldina
CEP 05089-030
São Paulo-SP, Brazil
araujojred@terra.com.br
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 4

2024 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se