Pandemický strach a psychická odolnost u těhotných žen po pandemii – studie v Turecku


Autoři: M. Akkuş 1 ;  F. Akkuş 2
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Kütahya Health Sciences University, Kütahya, Turkey 1;  Division of Perinatology, Faculty of Medicine, Necmettin Erbakan University, Konya, Turkey 2
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(1): 22-28
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202422

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo prozkoumat u těhotných žen míru strachu, deprese, stresu a úzkosti spojených s pandemií, a to v různých trimestrech v období po pandemii, a určit jejich souvislost s psychickou odolností. Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 250 žen, z toho 125 těhotných a 125 zdravých kontrol. Ženy byly dále rozděleny do tří skupin podle trimestru těhotenství. K měření deprese, úzkosti, stresu a psychické odolnosti byla použita škála deprese, úzkosti a stresu (DASS-21 – Depression Anxiety Stress Scale 21), škála strachu z epidemie (EDAS – Epidemic Disease Anxiety Scale) a zkrácená škála psychické odolnosti (SPRS – Short Psychological Resilience Scale). Výsledky: Těhotné ženy měly významně vyšší celkové skóre DASS-21 [19 (4–42) ], oproti zdravým kontrolám [11 (1–42) ], p = 0,001. Prevalence deprese, úzkosti a stresu u těhotných byla 23,2 %, 44 % a 20 % oproti 12,8 %, 31,2 % a 9,6 % u zdravých kontrol. Celkové skóre DASS-21 bylo nejvyšší v I. trimestru (21,2 ± 5,8) a III. trimestru (22,8 ± 8,9) a nejnižší v II. trimestru (16,1 ± 6,9). U DASS-21 byla zaznamenána pozitivní korelace s celkovým skóre EDAS a se subškálou vnímání pandemie. Celkové skóre SPRS mělo negativní korelaci s úzkostí, stresem a celkovým skóre DASS-21. Závěr: V období po pandemii byla u těhotných žen zaznamenána vyšší míra deprese, úzkosti, stresu a strachu z pandemie než u netěhotných žen. U těhotných žen byla zjištěna negativní korelace mezi psychickou odolností a depresí, úzkostí či stresem. Tyto závěry svědčí o tom, že pandemie negativně ovlivňuje mentálního zdraví těhotných žen a rovněž ukazují důležitost služeb poskytujících psychickou podporu při ochraně jejich duševního zdraví.

Klíčová slova:

Pregnancy – pandemic-related fear – psychological resilience


Zdroje

1. Zhang SX, Arroyo Marioli F, Gao R et al. A second wave? What do people mean by COVID waves? A working definition of epidemic waves. Risk Manag Healthc Policy 2021; 14: 3775–3782. doi: 10.2147/RMHP.S326051.

2. Türk A, Bingül BA, Ak R. The economic and social impacts of pandemics in history. Gaziantep Univ J Soc Sci 2020; 19 (COVID-19 Special Issue): 612–632. doi: 10.21547/jss.766717.

3. Lin YH. The spread of the epidemic among vulnerable groups and related epidemic prevention issues. Hu Li Za Zhi 2022; 69 (6): 4–5. doi: 10.6224/jn.202212_69 (6).01.

4. Chung E, Leinwand LA. Pregnancy as a cardiac stress model. Cardiovasc Res 2014; 101 (4): 561–570. doi: 10.1093/cvr/cvu013.

5. Preis H, Mahaffey B, Heiselman C et al. Pandemic-related pregnancy stress and anxiety among women pregnant during the coronavirus disease 2019 pandemic. Am J Obstet Gynecol MFM 2020; 2 (3): 100155. doi: 10.1016/j.ajogmf.2020.100155.

6. Ozdemir C, Akbas Gunes N. The effect of diet and regular exercise on psychological resilience in obese or overweight women. Int J Clin Pract 2021; 75 (8): e14320. doi: 10.1111/ijcp.14320.

7. Alves AC, Souza RT, Mayrink J et al. Measuring resilience and stress during pregnancy and its relation to vulnerability and pregnancy outcomes in a nulliparous cohort study. BMC Pregnancy Childbirth 2023; 23 (1): 396. doi: 10.1186/s12884-023-05692-5.

8. Wu Y, Zhang C, Liu H et al. Perinatal depressive and anxiety symptoms of pregnant women during the coronavirus disease 2019 outbreak in China. Am J Obstet Gynecol 2020; 223 (2): 240.e1–240.e9. doi: 10.1016/j.ajog.2020.05. 009.

9. Lovibond SH, Lovibond PF. Manual for the depression anxiety stress scales. Sydney: Psychology Foundation of Australia 1995.

10. Yilmaz Ö, Boz H, Arslan A. The validity and reliability of depression stress and anxiety scale (DASS21) Turkish short form. Finans Ekonomi ve Sosyal Araştırmalar Dergisi 2017; 2 (2): 78–91.

11. Hizli G, Ünübol H, Tutgun-Ünal A et al. Epidemic anxiety scale: validity and reliability study. Psikiyatride Güncel Yaklaşımlar 2020; 12 (Suppl 1): 382–397. doi: 10.18863/pgy.808280.

12. Smith BW, Dalen J, Wiggins K et al. The brief resilience scale: assessing the ability to bounce back. Int J Behav Med 2008; 15 (3): 194–200. doi: 10.1080/10705500802222972.

13. Doğan T. Adaptation of the brief resilience scale into Turkish: a validity and reliability study. J Happiness Well-Being 2015; 3 (1): 93–102.

14. Zhao YJ, Jin Y, Rao WW et al. The prevalence of psychiatric comorbidities during the SARS and COVID-19 epidemics: a systematic review and meta-analysis of observational studies. J Affect Disord 2021; 287: 145–157. doi: 10.1016/ j.jad.2021.03.016.

15. Bermúdez-González M, Álvarez-Silvares E, Santa-María-Ortiz JK et al. Impact of the COVID-19 pandemic on maternal anxiety during pregnancy: a prevalence study. Clin Invest Ginecol Obstet 2022; 49 (4): 100776. doi: 10.1016/j.gine.2022.100776.

16. Tomfohr-Madsen LM, Racine N, Giesbrecht GF et al. Depression and anxiety in pregnancy during COVID-19: a rapid review and meta-analysis. Psychiatry Res 2021; 300: 113912. doi: 10.1016/j.psychres.2021.113912.

17. Tauqeer F, Ceulemans M, Gerbier E et al. Mental health of pregnant and postpartum women during the third wave of the COVID-19 pandemic: a European cross-sectional study. BMJ Open 2023; 13 (1): e063391. doi: 10.1136/ bmjopen-2022-063391.

18. Songco A, Minihan S, Fox E et al. Social and cognitive vulnerability to COVID-19-related stress in pregnancy: a case-matched-control study of antenatal mental health. J Affect Disord 2023; 325: 739–746. doi: 10.1016/ j.jad.2023.01.053.

19. Kahyaoglu Sut H, Kucukkaya B. Anxiety, depression, and related factors in pregnant women during the COVID-19 pandemic in Turkey: a web-based cross-sectional study. Perspect Psychiatr Care 2021; 57 (2): 860–868. doi: 10.1111/ppc.12627.

20. Naghizadeh S, Mirghafourvand M. Relationship of fear of COVID-19 and pregnancy-related quality of life during the COVID-19 pandemic. Arch Psychiatr Nurs 2021; 35 (4): 364–368. doi: 10.1016/j.apnu.2021.05.006.

21. Lok KY, Ko RW, Fan HS et al. International survey on fear and childbirth experience in pregnancy and the postpartum period during the COVID-19 pandemic: study protocol. BMJ Open 2021; 11 (8): e050132. doi: 10.1136/ bmjopen-2021-050132.

22. Liu J, Yan X, Chu L et al. Mediating role of mental resilience between sleep quality and mindfulness level of pregnant women screened by prenatal diagnosis. J Healthc Eng 2022; 2022: 7011836. doi: 10.1155/2022/7011 836.

23. Killgore WD, Taylor EC, Cloonan SA et al. Psychological resilience during the COVID-19 lockdown. Psychiatry Res 2020; 291: 113216. doi: 10.1016/j.psychres.2020.113216.

24. Verdolini N, Amoretti S, Montejo L et al. Resilience and mental health during the COVID-19 pandemic. J Affect Disord 2021; 283: 156–164. doi: 10.1016/j.jad.2021.01.055.

25. Priyambada K, Pattojoshi A, Bakhla AK. A study of antenatal anxiety: comparison across trimesters. Int J Reprod Contracept Obstet Gynecol 2017; 6 (5): 1810–1814.

26. Saadati N, Afshari P, Boostani H et al. Health anxiety of pregnant women and its related factors during the pandemic of Corona virus. Research Gater 2020. doi: 10.21203/rs.3.rs-268 40/v1.

27. Karataylı S, Gezginç K, Ilgaz F et al. The comparison of depression anxiety and quality of life levels among trimesters of pregnancy. Gynecol Obstet Reprod Med 2010; 16 (2): 79–83.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se