Herbal terapie v průběhu těhotenství – mýty a fakta


Herbal therapy during pregnancy – myths and facts

Herbal therapy during pregnancy is a very popular method of alternative medicine. Frequency of the herbal therapy in the Czech Republic is not known, but international epidemiologic studies estimate that herbal therapy is used by high proportion of pregnant women (on average 28.9% of pregnant women in Europe, with the lowest frequency in Scandinavian countries (10%) and the highest in Eastern Europe (52%)). The positive effect of herbal therapy on pregnancy and childbirth is very popular and often discussed topic on the pregnancy websites. Optimistic reports, which are based on methodologically controversial studies or which are only empirically documented, promote the positive effect of herbal therapy on pregnancy, fetus development and childbirth. Aim of this article is to show potential harm of herbal therapy and describe proven adverse effects of some of the most common herbal products.

Keywords:
herbal therapy, gravidity, childbirth, neonatal mortality, neonatal morbidity


Autoři: K. Vlachynská 1;  Z. Straňák 1,2
Působiště autorů: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 1;  3. LF UK, Praha, děkan prof. MUDr. M. Anděl, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2014; 79(5): 408-412

Souhrn

Herbal terapie neboli bylinná léčba je v současné době velmi populární metodou alternativní medicíny v průběhu těhotenství. Prevalence bylinné terapie v ČR není známa, ale mezinárodní epidemiologické studie uvádějí používání některých bylinných preparátů u vysokého procenta těhotných žen (v Evropě průměrně 28,9 % těhotných žen, nejméně (kolem 10 %) ve skandinávských zemích, nejvíce (52 %) ve východní Evropě). Pozitivní efekt různých bylin na průběh těhotenství a porodu je oblíbeným tématem těhotenských serverů a laických sdělení. Optimistická sdělení uživatelů dokumentovaná empiricky a/nebo na základě metodicky velmi kontroverzních studií vyvolávají dojem o pozitivním efektu bylinné terapie na průběh těhotenství, vývoj plodu a průběh porodu. Cílem sdělení je upozornit na potencinální rizika bylinné léčby a prokázané nežádoucí účinky některých bylinných preparátů.

Klíčová slova:
herbal terapie, těhotenství, porod, neonatální mortalita, neonatální morbidita

ÚVOD

Používání „přírodních léků“ typu bylin, bylinných extraktů a podobných přípravků rapidně narůstá. Bylinná terapie našla uplatnění ve všech zemích světa a patří mezi nejčastěji používané metody alternativní medicíny. Především ženy využívají léčivé rostliny při nachlazení, trávicích obtížích, nervozitě a nespecifických neuro-vegetativních symptomech. Alternativní postavení mají bylinky v průběhu těhotenství a v období laktace, kdy je většina léků absolutně a/nebo relativně kontraindikována. Byliny (přírodní látky) jsou mylně považovány za zcela bezpečné a prospěšné. Je však prokázáno, že v některých situacích může být herbal terapie spojena s mnoha nežádoucími účinky, které souvisí s řadou faktorů:

  • Problematika biologické čistoty preparátu – např. přítomnost kontaminant (pesticidy, těžké kovy). Literárně dokumentovaný případ předčasně narozeného novorozence, u kterého byly zjištěny vyšší hladiny olova jako následek dlouhodobé konzumace olovem kontaminovaných bylin jeho matkou.
  • Problematika přítomnosti biologicky aktivních látek – např. substance s estrogenním efektem, které mohou stimulovat myometrium, a tím nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství.
  • Problematika exaktní koncentrace účinné látky – mnoho moderních bylinných preparátů je dostupných jako vysoce koncentrované extrakty, jejichž efekt se může výrazně lišit od účinků, které jsou známé např. při použití čajů.

Obdobně jako u klasických léků by měla být posouzena i cesta podání (perorálně, per rectum, lokální aplikace apod.) při hodnocení bezpečnosti bylinné terapie. Na závěr by se měla zhodnotit vzájemná interakce působení bylin a léků, které žena pravidelně užívá, stejně jako je nutné posouzení celkového zdravotního stavu těhotné a její gynekologické anamnézy.

Herbal terapii používají ženy kdykoli v průběhu gravidity, ale s ohledem na aktuální gestační týden se mění výběr jednotlivých preparátů (většinou podle doporučení laických serverů). Herbal terapie se užívá jak terapeuticky (např. zázvor u ranních nevolností), tak profylakticky a preventivně (oblíbený maliník při přípravě dělohy k porodu) [29, 33].

PŘEHLED NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH BYLINNÝCH PREPARÁTŮ

Maliník obecný: celosvětově velmi oblíbený (včetně ČR)

Předpokládaný efekt: Všeobecně předpokládaná facilitace porodu – zkrácení druhé doby porodní (pozitivně podporuje činnost svalů hladké svaloviny, a tím i porodní stahy), nekomplikovaný porod placenty, prevence atonie dělohy a snížení krevních ztrát.

Publikovaná data: Bylo prokázáno, že extrakty z maliníku způsobují kontrakce myometria hlavně v těhotenství (v porovnání s působením na dělohu mimo graviditu). Látky obsažené v listech maliníku můžou mít estrogenní efekt a hladká svalovina dělohy je tímto stimulovaná a/nebo mohou být kontrakce způsobeny dalšími účinnými složkami. Biologická aktivita a síla působení na svalovinu dělohy se liší v závislosti na použitém preparátu (čaj, tablety) i na stavu dělohy (těhotenská/netěhotenská). Na základě několika studií, které srovnávaly maliník vs. placebo, bylo zjištěno, že používání listů maliníku nezkrátí délku porodu, nesníží spotřebu analgetik během porodu ani neovlivní způsob porodu a nemá vliv na neonatální mortalitu a morbiditu.

Doporučení: V přiměřeném množství se zdá být používání maliníku bezpečné pro matku i plod, vliv na průběh porodu je však sporný; zatím nejsou jasné důkazy, které by prokazovaly toxicitu maliníku (existuje však kazuistika popisující předčasný porod při konzumaci maliníku v časné fázi těhotenství) [10, 18, 28, 33].

Mateřídouška: oblíbená bylina používaná v řadě indikací.

Předpokládaný efekt: Obsahuje látky, které podporují stahy hladké svaloviny a pomáhá jako přirozená příprava na porod, zlepšuje také psychickou stránku, dá se použít i jako součást aromaterapie.

Publikovaná data: Obsahuje látky, které stimulují hladkou svalovinu (vč. dělohy), a proto může vyvolat potrat. Mateřídouška se nedoporučuje především v 1. trimestru a ve vysokých dávkách. Běžné dávky (v potravě) se jeví jako bezpečné.

Doporučení: Pravděpodobně bezpečná bylina, minimální počet relevantních publikací (pravděpodobně proto, že není populární v USA) [11, 27].

Zázvor

Předpokládaný efekt: Zmírnění ranní nevolnosti a zvracení, protizánětlivé, antioxidační a antidepresivní účinky.

Publikovaná data: Randomizované studie prokázaly účinnost zázvoru na redukci nevolnosti a zvracení ve srovnání s placebem. Nebyly prokázány žádné signifikantní nežádoucí účinky na vývoj těhotenství.

Doporučení: Dávky vyšší než 1 g/den by však neměly být užívány [6, 16, 25, 30, 33].

Heřmánek

Předpokládaný efekt: Mírný sedativní účinek, podporuje trávení, používá se k léčbě ranní nevolnosti v těhotenství.

Publikovaná data: U citlivých osob se mohou vyskytnout známky hypersenzitivity (anafylaxe, dermatitida, slzení, kýchání). Byla popsaná kazuistika 35leté ženy, která dostala klystýr z německého heřmánku, a rozvinula se u ní život ohrožující anafylaktická reakce. Její dítě prodělalo těžkou asfyxii a zemřelo následující den. Byly popsány i případy předčasného uzávěru Botallovy tepenné dučeje u plodů (pravděpodobně spojené s farmakologickými mechanismy, které jsou využívány u nesteroidních a protizánětlivých léků – inhibiční účinek na cyklooxygenázovou a lipooxygenázovou cestu metabolismu kyseliny arachidonové).

Doporučení: Heřmánek nebyl oficiálně schválen jako bezpečný, proto by neměl být používán během těhotenství. Při běžných dávkách se nežádoucí účinky nevyskytují, ale všechna rizika nemusí být dosud známá [2, 19, 31, 33].

Zelený čaj

Předpokládaný efekt: Účinný proti infekcím, zlepšení funkce imunitního systému, zrychluje metabolismus, pomáhá stabilizovat náladu u těhotných žen; snižuje hladinu cholesterolu v krvi, ovlivňuje glykémii a krevní tlak; tlumí artritické bolesti.

Publikovaná data: Velké množství zeleného čaje by se nemělo v těhotenství užívat kvůli obsahu kofeinu, který přechází přes placentu. Vysoká koncentrace kofeinu může vyvolat potrat a způsobit růstovou restrikci plodu.

Doporučení: Není doporučeno konzumovat více než 200 mg kofeinu denně. V I. trimestru a v době plánování těhotenství je vhodná opatrnost, protože zelený čaj snižuje schopnost vstřebávat kyselinu listovou, která je důležitá pro vývoj nervového systému plodu [1, 23, 33].

Echinacea

Předpokládaný efekt: Prevence a léčba nachlazení a infektů horních cest dýchacích; má imunostimulační a protiinfekční efekt.

Publikovaná data: Na základě jedné studie nebyly prokázány nežádoucí účinky ve smyslu ovlivnění průběhu porodu, porodní hmotnosti nebo výskytu vrozených vad ve srovnání s kontrolní skupinou. Experimentální práce doporučují vzhledem k nedostatku klinických údajů echinaceu v graviditě a laktaci nepodávat (při pokusech na březích zvířatech bylo prokázáno, že produkty s obsahem echinacey potlačují tvorbu růstových faktorů angiogeneze. Další práce na laboratorních zvířatech prokázala, že samicím, které v graviditě dostávaly extrakt z echinacey se narodilo méně životaschopných mláďat. Autoři obou prací uvádějí, že ani u člověka nelze vyloučit vliv echinacey na plod, např. na potlačení angiogeneze, a tím i růst tkání). Echinacea může způsobit iritaci kůže a alergické reakce.

Doporučení: Jsou nezbytné další důkazy a studie, které posuzují bezpečnost užívání echinacey během těhotenství. Rizikový je první a druhý trimestr [4, 20, 33].

Brusinky

Předpokládaný efekt: Používají se k prevenci a léčbě infekcí močových cest.

Publikovaná data: Brusinky v běžně používaných dávkách (v potravě) jsou bezpečné i v těhotenství, ale vyšší terapeutické dávky (tablety) by neměly být v graviditě podávány. Na hranici statistické významnosti byl prokázán efekt brusinkové šťávy v prevenci asymptomatické bakteriurie v těhotenství. Pokud jsou brusinky používány k léčbě infekcí močových cest, nemusí být vždy účinné a může dojít k rozvoji akutní pyelonefritidy – následnou komplikací může být porod hypotrofického novorozence, předčasný porod ev. porod mrtvého plodu. Navíc na základě review z roku 2012, které hodnotilo 24 studií, bylo zjištěno, že brusinková šťáva je méně efektivní při léčbě infekcí močových cest, než se předpokládalo.

Doporučení: Bezpečné v nízkých dávkách při prevenci asymptomatické bakteriurie. Infekce močových cest v těhotenství je důležité léčit antibiotiky. Dostatek studií týkajících se užívání brusinek během těhotenství není k dispozici [3, 26, 33, 34].

Ženšen

Předpokládaný efekt: Pro úlevu od stresu a únavy, pro zlepšení fyzické a psychické výkonnosti. 

Publikovaná data: Humánní studie neprokázaly jasně toxické působení na plod, studie na krysách prokázaly vyšší výskyt vrozených vad u krysích mláďat v závislosti na dávce – i když literatura tvrdí, že použité dávky byly mnohonásobně vyšší než při běžném užívání u člověka. Na základě nedostatku studií není použití v graviditě doporučeno. U netěhotných žen byly zaznamenány nežádoucí účinky (hypertenze, hypoglykémie), které by mohly komplikovat průběh gravidity u žen s vysokým krevním tlakem či cukrovkou. Ženšen může vykazovat i malé estrogenní účinky.

Doporučení: V tradiční čínské medicíně je ženšen kontraindikovaný v těhotenství a při kojení s výjimkou specifických případů [7, 22, 33].

Třezalka

Předpokládaný efekt: Antidepresivní účinek, používá se při podrážděnosti, nespavosti. Má účinky antivirové a protizánětlivé.

Publikovaná data: Z výtažků se se připravuje olej, který se používá před porodem k masážím hráze (zvyšuje elasticitu kůže, tím sníží riziko poranění).

Doporučení: Existuje málo důkazů, které podporují bezpečné použití v těhotenství. Prospektivní studie z roku 2009 posuzovala skupinu žen, které užívaly bylinu, a dvě kontrolní skupiny – jedna používající jiná antidepresiva, druhá zahrnovala ženy bez jakékoli léčby. Nebyla prokázána žádná statistická významnost ve vzniku malformací plodu ani jiné statisticky významné odlišnosti. Jsou nezbytné další studie [13, 14, 24, 33].

Meduňka

Předpokládaný efekt: Zmírnění bolesti hlavy, nespavosti a deprese. Pomáhá při trávicích problémech spojených s těhotenstvím.

Publikovaná data: Informace o použití v těhotenství jsou nedostatečné. Mimo vliv na snížení funkce štítné žlázy a možné zvýšení nitroočního tlaku nejsou při běžném používání popsány závažné nežádoucí účinky, ale pro nedostatek validních studií u těhotných není meduňka během těhotenství a kojení doporučována.

Doporučení: Nejasný vliv na průběh těhotenství a porodu [8].

Máta

Předpokládaný efekt: Zmírňuje trávicí obtíže, které se vyskytují v těhotenství. Pomáhá při nespavosti, změnách nálady – působí antidepresivně.

Publikovaná data: Použití v běžných malých dávkách se jeví jako bezpečné během těhotenství, velké dávky by se neměly užívat. Byly zaznamenány účinky na svalovinu děložní s rizikem potratu, nebyly však prokázány vědeckými studiemi.

Doporučení: Nejasný vliv na průběh těhotenství a porodu [17, 33].

Kopřiva

Předpokládaný efekt: Široké uplatnění při prevenci a léčbě nejrůznějších onemocnění. Látky v ní obsažené podporují celkový metabolismus, pozitivně ovlivní peristaltiku, působí jako mírné diuretikum; má vysoký obsah minerálů a vitaminů. Má vliv na krvetvorbu, používá se při anémii.

Publikovaná data: Není vhodná během těhotenství. Může stimulovat děložní stahy a způsobit potrat.

Doporučení: Použití v těhotenství není doporučeno [9].

Česnek

Předpokládaný efekt: Antibakteriální a antimykotický efekt.

Publikovaná data: Zvyšuje obranyschopnost matky, proto potenciálně zvyšuje pravděpodobnost bezproblémové gravidity a narození zdravého dítěte. Aktuálně se zkoumá efekt česneku na snížení rizika preeklampsie. V randomizovaných stu-diích nebyl prokázán efekt česneku na výskyt preeklampsie, ale česnek měl vliv na snížení výskytu hypertenze. Vedle česnekového zápachu bylo ve sledované skupině zaznamenáno pouze několik nežádoucích účinků (nauzea, zvracení apod.).

Doporučení: Relativně bezpečný v těhotenství (pokud je používán jako chuťové aditivum do jídla) s pozitivním potenciálem [5, 21, 32].

Kozlík lékařský

Předpokládaný efekt: Sedativní a hypnotický účinek při nervozitě, používá se při nespavosti.

Publikovaná data: Je málo důkazů na podporu bezpečného použití během těhotenství; pro možný cytotoxický efekt na plod a hepatotoxické působení u dospělých není během gravidity doporučován.

Doporučení: Aplikace není v průběhu těhotenství bezpečná [12, 15, 33].

ZÁVĚR

Herbal terapie je v některých aspektech a klinických situacích jednoznačně ideálním adjuvantním terapeutickým postupem (zvláště v současné době při extrémní oblibě alternativních postupů). V průběhu těhotenství je však nutná zvýšená opatrnost s ohledem na potenciální nežádoucí účinky, které mohou mít zásadní dopad na klinický stav matky, průběh těhotenství a vývoj plodu. Herbal terapie může být v některých situacích život a zdraví ohrožující. Těhotné by měly informovat svého lékaře o této adjuvantní terapii a lékař by měl rozhodnout o vhodnosti výběru bylinného preparátu.

Práce byla podporována výzkumným projektem PRVOUK32.

MUDr. Kristýna Vlachynská

Ústav pro péči o matku a dítě

Podolské nábřeží 157

147 00 Praha 4

e-mail: kristyna.vlachynska@upmd.eu


Zdroje

1. Alemdaroglu, NC., Dietz, U., Wolffram, S., et al. Influence of green and black tea on folic acid pharmacokinetics in healthy volunteers: potential risk of diminished folic acid bioavailability. Biopharm Drug Dispos, 2008, 29, 6, p. 335–348.

2. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 152.

3. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 197.

4. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 217.

5. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 279.

6. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 293.

7. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 315.

8. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 425.

9. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 452.

10. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 495.

11. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 574.

12. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 580.

13. Barnes, J., Anderson, LA., Phillipson, JD. Herbal Medicines. Third ed. Great Britain: Pharmaceutical Press, 2007, p. 549.

14. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 1353.

15. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 1536–1538.

16. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 648–649.

17. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 1141–1142.

18. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 1267.

19. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 246–247.

20. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 464.

21. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 637.

22. Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe, SJ. Drugs in pregnancy and lactation. Ninth ed. P hiladelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 651–653.

23. Drugs.com. Green tea. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z www: http://www.drugs.com/cdi/green-tea.html

24. Dugoua, JJ., Mills, E., Perri, D., Koren, G. Safety and efficacy of St. John´s wort (hypericum) during pregnancy and lactation. Can J Clin Pharmacol, 2006, 13, 3, e268–276.

25. Ensiyeh, J., Sakineh, MA. Comparing ginger and vitamin B6 for the treatment of nausea and vomiting in pregnancy. Midwifery, 2009, 25, 6, p. 649–653.

26. Heitmann, K., Nordeng, H., Holst, L. Pregnancy outcome after use of cranberry in pregnancy – the Norwegian mother and child cohort study. BMC Complement Altern Med, 2013, 13, p. 345.

27. Herbal encyclopedia. Common medicinal herbs for natural health. Thyme. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z www: http://www.cloverleaffarmherbs.com/thyme/#sthash.C3SmJq9d.dpbs

28. Holst, L., Haavik, S., Nordeng, H. Raspberry leaf-should it be recommended to pregnant women? Complement Ther Clin Pract, 2009, 15, 4, p. 204–208.

29. Kennedy, DA., Lupattelli, A., Koren, G., et al. Herbal medicine use in pregnancy: results of a multinational study. BMC Complement Altern Med, 2013, 13, p. 355.

30. Mathews, A., Dowswell, T., Haas, DM., et al. Interventions for nausea and vomiting in early pregnancy. Cochrane Database Syst Rev, 2010, 8, 9, CD007575.

31. MediHerb. Anaphylaxis to Chamomile. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z www: http://www.mediherb.com.au/pdf/tc_13a.pdf

32. Meher, S., Duley, L. Garlic for preventing pre-eclampsia and its complications. Cochrane Database Syst Rev, 2006, 19, 3, CD006065.

33. UK Medicines Information. Is it safe to take herbal medicines during pregnancy? 2012. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z www: http://www.medicinesresources.nhs.uk/upload/documents/Evidence/Medicines%20Q%20&%20A/QA92_3herbal_medicines_pregnancy.doc

34. Wing, DA., Rumney, PJ., Preslicka, CW., Cgung, JH. Daily cranberry juice for prevention of asymptomatic bacteriuria in pregnancy: a randomized, controlled pilot study. J. Urol, 2008, 180, 4, p. 1367–1372.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 5

2014 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se