Rizikové faktory pro recidivu mimoděložního těhotenství – retrospektivní případově-kontrolní studie

Stáhnout PDF English version

Autoři: C. Ümit ¹ ; M. Doğanay ²
Působiště autorů: Ankara Provincial Health Directorate, Atatürk Sanatoryum Training and Research Hospital, Ankara, Turkey ¹; Gynecology and Obstetrics Department, University of Health Sciences, Ankara City Hospital, Ankara, Turkey ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2026; 91(4): 299-305
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2026299

Souhrn

Úvod: Cílem studie je prozkoumat rizikové faktory a klinické charakteristiky recidivujících mimoděložních těhotenství. Studie se konkrétně zaměřuje na srovnání demografických údajů, laboratorních nálezů a reprodukční anamnézy u pacientek s jednorázovým a recidivujícím mimoděložním těhotenstvím s cílem identifikovat prediktory pro sekundární prevenci. Metody: V období od prosince 2007 do prosince 2011 bylo z našich nemocničních záznamů identifikováno 199 žen s jednorázovým mimoděložním těhotenstvím a 51 žen s opakovaným mimoděložním těhotenstvím. Informace shromážděné u každé ženy zahrnovaly věk, kouření, dobu mezi opakovanými epizodami, příznaky a symptomy, laboratorní nálezy a parametry léčby. Výsledky: Míra recidivy činila 20,4 %. Průměrný věk byl v obou skupinách srovnatelný (30,2 ± 4,9 vs. 30,5 ± 5,7 let; p = 0,800). Počet těhotenství byl významně vyšší ve skupině s recidivou (3,4 ± 1,8 vs. 2,8 ± 1,5; p = 0,028) a počet těhotenství ≥ 4 byl častější u případů s recidivou (43,1 vs. 28,1 %; p = 0,030). Anamnéza potratu byla významně častější ve skupině s recidivou (45,1 vs. 18,1 %; p = 0,001), což odpovídá přibližně čtyřnásobnému zvýšení rizika (OR 3,9; 95% CI 1,7–7,9). Hladiny b-hCG v séru byly u recidivujících případů významně vyšší (5 135,8 ± 5 230 vs. 3 153,0 ± 5 643 mIU/ml; p = 0,040). Hodnoty b-hCG > 4 000 mIU/ml se vyskytovaly častěji ve skupině s recidivou (33,3 vs. 18,1 %; p = 0,017), zatímco hladiny b-hCG v rozmezí 2 001–4 000 mIU/ml byly méně časté (7,8 vs. 23,1 %; p = 0,015). Kouření, používání nitroděložního tělíska, předchozí císařský řez, lokalizace na ultrazvuku, míra ruptury, způsoby léčby a míra komplikací se mezi skupinami významně nelišily (p > 0,05). V multivariantní analýze zůstala jako nezávislý prediktor recidivy mimoděložního těhotenství pouze anamnéza potratu (OR 3,01; 95% CI 1,499–6,043; p = 0,002). Závěr: Je-li mimoděložní těhotenství diagnostikováno včas a je zvolen vhodný způsob léčby, dochází k významnému snížení morbidity, mortality, míry radikálních zákroků i nákladů na léčbu. Lékaři by proto měli ženy v reprodukčním věku informovat o příznacích mimoděložního těhotenství, aby se zvýšilo povědomí veřejnosti. Pro úspěšnou sekundární prevenci je navíc důležité identifikovat ovlivnitelné rizikové faktory pro opakované mimoděložní těhotenství.

Klíčová slova:

mimoděložní těhotenství – potraty – lidský choriový gonadotropin – opakované mimoděložní těhotenství

...

Zdroje

1. American College of Obstetricians and Gynecologists. ACOG practice bulletin no. 193: tubal ectopic pregnancy. Obstet Gynecol 2018; 131 (3): e91–e103. doi: 10.1097/AOG.0000000000002560.

2. Creanga AA, Syverson C, Seed K et al. Pregnancy-related mortality in the United States, 2011–2013. Obstet Gynecol 2017; 130 (2): 366–373. doi: 10.1097/AOG.0000000000002114.

3. Barnhart KT. Ectopic pregnancy. N Engl J Med 2009; 361 (4): 379–387. doi: 10.1056/NEJMcp 0810384.

4. Bouyer J, Coste J, Fernandez H et al. Sites of ectopic pregnancy: a 10 year population-based study of 1800 cases. Hum Reprod 2002; 17 (12): 3224–3230. doi: 10.1093/humrep/17.12.3224.

5. Brunham RC, Gottlieb SL, Paavonen J. Pelvic inflammatory disease. N Engl J Med 2015; 372 (21): 2039–2048. doi: 10.1056/NEJMra1411426.

6. Perkins KM, Boulet SL, Kissin DM et al. Risk of ectopic pregnancy associated with assisted reproductive technology in the United States, 2001–2011. Obstet Gynecol 2015; 125 (1): 70–78. doi: 10.1097/AOG.0000000000000584.

7. Skjeldestad FE, Hadgu A, Eriksson N. Epidemiology of repeat ectopic pregnancy: a population-based prospective cohort study. Obstet Gynecol 1998; 91 (1): 129–135. doi: 10.1016/ s0029-7844 (97) 00603-0.

8. Karaer A, Avsar FA, Batioglu S. Risk factors for ectopic pregnancy: a case-control study. Aust N Z J Obstet Gynaecol 2006; 46 (6): 521–527. doi: 10.1111/j.1479-828X.2006.00653.x.

9.. Malacova E, Kemp A, Hart R et al. Long-term risk of ectopic pregnancy varies by method of tubal sterilization: a whole-population study. Fertil Steril 2014; 101 (3): 728–734. doi: 10.1016/j.fertnstert.2013.11.127.

10. Wang X, Huang L, Yu Y et al. Risk factors and clinical characteristics of recurrent ectopic pregnancy: a case-control study. J Obstet Gynaecol Res 2020; 46 (7): 1098–1103. doi: 10.1111/jog.14253.

11. Butts S, Sammel M, Hummel A et al. Risk factors and clinical features of recurrent ectopic pregnancy: a case control study. Fertil Steril 2003; 80 (6): 1340–1344. doi: 10.1016/s0015-0282 (03) 02206-4.

12. Parazzini F, Tozzi L, Ferraroni M et al. Risk factors for ectopic pregnancy: an Italian case-control study. Obstet Gynecol 1992; 80 (5): 821–826.

13. Parazzini F, Ferraroni M, Tozzi L et al. Induced abortions and risk of ectopic pregnancy. Hum Reprod 1995; 10 (7): 1841–1844. doi: 10.1093/oxfordjournals.humrep.a136188.

14. Kirk E, Condous G, Van Calster B et al. A validation of the most commonly used protocol to predict the success of single-dose methotrexate in the treatment of ectopic pregnancy. Hum Reprod 2007; 22 (3): 858–863. doi: 10.1093/humrep/del433.

15. Lipscomb GH, McCord ML, Stovall TG et al. Predictors of success of methotrexate treatment in women with tubal ectopic pregnancies. N Engl J Med 1999; 341 (26): 1974–1978. doi: 10.1056/NEJM199912233412604.

16. Ankum WM, Mol BW, Van der Veen F et al. Risk factors for ectopic pregnancy: a meta-analysis. Fertil Steril 1996; 65 (6): 1093–1099.

17. Shaw JL, Dey SK, Critchley HO et al. Current knowledge of the aetiology of human tubal ectopic pregnancy. Hum Reprod Update 2010; 16 (4): 432–444. doi: 10.1093/humupd/dmp057.

18. Kendrick JS, Atrash HK, Strauss LT et al. Vaginal douching and the risk of ectopic pregnancy among black women. Am J Obstet Gynecol 1997; 176 (5): 991–997. doi: 10.1016/s0002-9378 (97) 70391-0.

19. Handler A, Davis F, Ferre C et al. The relationship of smoking and ectopic pregnancy. Am J Public Health 1989; 79 (9): 1239–1242. doi: 10.2105/ajph.79.9.1239.

20. Bouyer J, Coste J, Shojaei T et al. Risk factors for ectopic pregnancy: a comprehensive analysis based on a large case-control, population-based study in France. Am J Epidemiol 2003; 157 (3): 185–194. doi: 10.1093/aje/kwf190.

21. Centers for disease control and prevention. Health effects of cigarettes: reproductive health. Updated January 2025. [online]. Available from: https: //www.cdc.gov/tobacco/about/cigarettes-and-reproductive-health.html.

22. Horne AW, Brown JK, Nio-Kobayashi J et al. The association between smoking and ectopic pregnancy: why nicotine is BAD for your fallopian tube. PLoS One 2014; 9 (2): e89400. doi: 10.1371/journal.pone.0089400.

23. Weström L, Joesoef R, Reynolds G et al. Pelvic inflammatory disease and fertility: a cohort study of 1,844 women with laparoscopically verified disease and 657 control women with normal laparoscopic results. Sex Transm Dis 1992; 19 (4): 185–192.

24. Yao M, Tulandi T. Current status of surgical and nonsurgical management of ectopic pregnancy. Fertil Steril 1997; 67 (3): 421–433. doi: 10.1016/s0015-0282 (97) 80064-7.

25. Fernandez H, Capmas P, Lucot JP et al. Fertility after ectopic pregnancy: the DEMETER randomized trial. Hum Reprod 2013; 28 (5): 1247–1253. doi: 10.1093/humrep/det037.

26. Hajenius PJ, Mol F, Mol BW et al. Interventions for tubal ectopic pregnancy. Cochrane Database Syst Rev 2007; 2007 (1): CD000324. doi: 10.1002/14651858.CD000324.pub2.

27. Capmas P, Bouyer J, Fernandez H. Treatment of ectopic pregnancies in 2014: new answers to some old questions. Fertil Steril 2014; 101 (3): 615–620. doi: 10.1016/j.fertnstert.2014.01.029.

28. Levin G, Dior UP, Shushan A et al. Risk factors for recurrent ectopic pregnancy following single-dose methotrexate treatment. Eur J Contracept Reprod Health Care 2019; 24 (4): 294–298. doi: 10.1080/13625187.2019.1625324.

29. Bachman EA, Barnhart K. Medical management of ectopic pregnancy: a comparison of regimens. Clin Obstet Gynecol 2012; 55 (2): 440–447. doi: 10.1097/GRF.0b013e3182510a73.

30. Zhou J, Shi W, Li C et al. Risk factors for recurrent ectopic pregnancy: a case-control study. BJOG 2016; 123 (Suppl 3): 82–89. doi: 10.1111/14 71-0528.14011.

31. Tan Y, Bu ZQ, Shi H et al. Risk factors of recurrent ectopic pregnancy in patients treated with in vitro fertilization cycles: a matched case-control study. Front Endocrinol (Lausanne) 2020; 11 : 552117. doi: 10.3389/fendo.2020.552117.

32. Gaskins AJ, Missmer SA, Rich-Edwards JW et al. Demographic, lifestyle, and reproductive risk factors for ectopic pregnancy. Fertil Steril 2018; 110 (7): 1328–1337. doi: 10.1016/j.fertnstert.2018.08.022.

33. Coste J, Job-Spira N, Fernandez H et al. Risk factors for ectopic pregnancy: a case-control study in France, with special focus on infectious factors. Am J Epidemiol 1991; 133 (9): 839–849. doi: 10.1093/oxfordjournals.aje.a115964.

34. Epee-Bekima M, Overton C. Diagnosis and treatment of ectopic pregnancy. Practitioner 2013; 257 (1759): 15–17.