Transuretrální aplikace polyacrylamid hydrogelu (Bulkamidu®) při léčbě ženské stresové inkontinence močia změny léčebného efektu v závislosti na čase od operace


Transurethral injection of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid®) for the treatment of female stress urinary incontinence and changes in the cure rate over time

Objective:
The objective of this study was to evaluate short term and long term efficacy of a transurethral injection (TUI) using bulking agent Bulkamid® for female stress (SUI) and mixed urinary incontinence by women with ISD or where anti-incontinence surgery has failed.

Design:
Retrospective clinical study.

Settings:
Gynecological and Obstetric Dpt. 1st Medical Faculty UK and VFN, Prague.

Materials and methods:
A retrospective study was performed on 52 women with urinary incontinence (stress, 43; mixed 9). One patient died during study. Forty patients had previously undergone anti-incontinence surgery. The efficacy of TUI was evaluated 3 months (± 1 week) and an average of 22 months after surgery. Subjective assessment of the leakage of urine was based on the International Consultation on Incontinence Questionnaire – Short form (ICIQ-UI SF) filled in before, three and – on average – 22 months after the surgery (minimum time after surgery was 6 months). Improvement in urinary incontinence was defined as a drop in the score of more than 50%. Objective assessment of leakage of urine was assessed by cough test. The cure effect was evaluated by VAS (Visual Analogue Scale) score and by using the five-point Likert score. Ethical committee approval was obtained, and all subjects gave written informed consent to participate in the study.

Results:
Mean age of patients was 70 years, mean body mass index (BMI) 28.65, and mean parity was 1.76. The cough test showed that 19/51 (37.3%) of patients had negative results for this test 3 months and 10/51 (19.6%) 22 months after the operation. The ICIQ-UI SF questionnaire showed that 16/51 (31.4%) of our patients were completely dry 3 months after the operation and 8/51 (15.7 %) 22 months after the operation. 41/51 (80.4%) of patients were dry or improved 3 months after the operation and 23/51 (45.13%) 22 months after the operation. The mean cure effect evaluated by VAS score 3 months after the operation was 72 and 22 months after the operation it was 51.3. The Likert score was 4 or 5 (cured or improproved) three and 22 months after operation by 78.4% / 54.9% patients.

Conclusions:
The cure effect of Bulkamid® operation decreases in correlation with the time that elapses after the operation, although this procedure is minimally invasive and is an option in cases where anti-incontinence surgery has failed.

Keywords:
female urinary incontinence – anti-incontinence surgery – Bulkamid®


Autoři: A. Martan ;  J. Mašata;  K. Švabík;  R. El-Haddad;  P. Hubka
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2013; 78(6): 554-559
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Cílem studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace (TUI) Bulkamidu® při léčbě stresové (SUI) a smíšené inkontinence moči u žen po předchozí neúspěšné anti-inkontinentní operaci či s ISD.

Typ studie:
Retrospektivní klinická studie.

Pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha.

Materiál a metodika:
Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 52 žen s močovou inkontinencí (SUI 43; se smíšenou 9 žen). Jedna pacientka během studie zemřela. Čtyřicet pacientek již dříve podstoupilo anti-inkontinentní operaci. Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu® byl vyhodnocen za 3 měsíce(± 1 týden) a za v průměru 22 měsíců po operaci, minimální doba od operace byla 6 měsíců. Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence – Short form (ICIQ-UI SF) který byl vyplněn před, tři(± 1 týden) a v průměru 22 měsíců po operaci. Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o více než 50 %. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Léčebný efekt operace byl vyhodnocen pomocí VAS skóre (Visual Analogue Scale) a pomocí pětistupňového Likertova skóre. Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii.

Výsledky:
Průměrný věk pacientek byl 70 roků, průměrný body mass index (BMI) 28,65 a průměrná parita byla 1,76. Tři měsíce po operaci byl kašlací test negativní u 19/51 (37,3 %) pacientek a u 10/51 (19,6 %) byl negativní 22 měsíců po operaci. Při hodnocení stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem bylo prokázáno, že 16/51 (31,4 %) pacientek bylo 3 měsíce po operaci bez obtíží a 8/51 (15,7 %) žen bylo bez obtíží 22 měsíců po operaci. Celkem 41/51 (80,4 %) pacientek bylo výrazně zlepšeno či bez obtíží 3 měsíce po operaci a 23/51 (45,13 %) 22 měsíců po operaci. Průměrné hodnoty VAS skóre byly 3 měsíce po operaci 72 a 22 měsíců po výkonu 51,3. Likertovo skóre bylo 4 a 5 (vyléčeny či zlepšeny) 3 a 22 měsíců po operaci u 78,4 % / 54,9 % pacientek.

Závěr:
Léčebný efekt submukózní aplikace Bulkamidu® klesá s časem, který uplynul od operace, přesto je tato minimálně invazivní operace možností volby u pacientek, kde předchozí anti-inkontinentní operace selhala.

Kľúčové slová:
stresová inkontinence moči u žen –anti-inkontinentní operace – Bulkamid®

ÚVOD

Se stresovým typem inkontinence moči (SUI) se můžeme setkat u 12,8–46 % žen [1, 22]. V současné době řešíme SUI nejčastěji operačně, a to umístěním polypropylenové pásky pod uretru. Páska může být vedena retropubicky či transobturatorně, kdy se v průběhu výkonu či po něm setkáme jen s minimem komplikací. Nejčastěji je to bolestivost v místě vedení pásky, zejména v místě úponu adduktorů. Výjimečně může tento typ operace selhat, někdy i opakovaně. Nejčastěji je to u pacientek s ISD (intrinsic sphincter deficiency) či u žen s malou pohyblivostí uretry v průběhu Valsalvova manévru. Jednou z možností jak řešit přetrvávající SUI po anti-inkontinentích operacích je transuretrální aplikace látky zvětšující objem tkání pod sliznicí uretry (TUI) [4, 26]. Reoperace dosahují léčebného efektu u 62,5–92,3 % žen, které byly již dříve neúspěšně operovány páskovou metodou [10, 11]. Výhodou této operace je její minimální invazivita. Transuretrální aplikace „bulking agent“ v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [20], dále je alternativou pro pacientky s ISD. Též může být jedinou možností, jak řešit SUI u polymorbidních žen. Vytvoření depa alogenní látky pod sliznicí uretry vytváří v její stěně arteficielní „polštář“, který způsobí uzávěr uretry – zvýšení výtokového odporu v uretře, a tím zachování kontinence moči. Dalším mechanismem, který napomáhá uzávěru uretry, je zvýšení kontrakční síly uretrálního sfinkteru způsobené roztažením vláken svalu tímto materiálem [6]. Z analýzy publikací, které se zabývají touto operační metodou, vyplývá, že tento výkon má sice méně komplikací, ale jeho léčebný efekt je nižší než u páskových metod [2, 3, 15, 24]. Proto je důležité stanovení indikace pro tento typ operace [5, 12]. Důležitý je též výběr materiálu, který je pro aplikaci použit a který by měl být biokompatibilní, nevyvolávat imunologickou odpověď, měl by být trvanlivý a neměl by měnit pozici po aplikaci [8, 9]. Polyakrylamid hydrogel (Bulkamid®) je jedním z cizorodých látek které jsou užívány v poslední době k transuretrální aplikaci. Jde o gel, který obsahuje 2,5 % polyakrylamidu a 97,5 % vody a je též užíván v plastické chirurgii [13]. V pooperačním období je integrován do tkáně uretry, a vzhledem k tomu, že je hydrofilní, přetrvává stálá výměna tekutiny mezi Bulkamidem® a okolní tkání, což redukuje riziko pozdních komplikací.

Cílem naší studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu® při léčbě stresové a smíšené inkontinence moči u žen po předchozí neúspěšné anti-inkontinentní operaci či s ISD u většího souboru pacientek a po delším časovém odstupu od operace ve srovnání s naší prvou studií [16]. Naší hypotézou bylo, že léčebný efekt Bulkamidu® bude i nadále postupně klesat.

MATERIÁL A METODIKA

Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 52 žen s močovou inkontinencí (se stresovým typem 43žen, se smíšeným 9 žen), u kterých selhala předchozí operační léčba (n = 40, z nich dvacet devět bylo po operaci TVT, TVT-O či TVT-S), nebo měly omezenou mobilitu uretry a ISD (Intrinsic Sphincter Deficiency); MUCP – Maximal Urethral Closure Pressure ≤ 20 cm H2O) (n = 12). Tři pacientky byly po předchozí anti-inkontinentní operaci a současně trpěly ISD. Studii dokončilo 51 žen, jedna pacientka se stresovým typem inkontinence moči zemřela, k úmrtí nedošlo v souvislosti s operací. U pěti pacientek byl aplikován Bulkamid® opakovaně. Injekce byly aplikovány při současné uretroskopické kontrole jehlou 23G submukózně po předchozí periuretrální lokální anestezii 4 ml naředěného 2% Lidocainu parauretrálně k číslům 3 a 9 (obr. 1, 2). Tři ložiska byla vytvořena 1 cm distálně od hrdla močového měchýře do pozice hodin k číslu 2, 6 a 10. Ženy obdržely před operačním výkonem jednorázovou profylaktickou dávku antibiotika Unasyn (ampicillinum 1 g + aulbactamum 0,5 g)1,5g i.v. Uzávěr proximální uretry po aplikaci Bulkamidu® ukazuje obr. 3.

Obr. 1. Aplikace lokálního anestetika
Aplikace lokálního anestetika

Obr. 2. Uretroskop s rotačním krytem a kanálem pro zavedení jehly pro aplikaci Bulkamidu<sup>®</sup>
Uretroskop s rotačním krytem a kanálem pro zavedení jehly pro aplikaci Bulkamidu&lt;sup&gt;®&lt;/sup&gt;

Obr. 3. Uzávěr proximální uretry po aplikaci Bulkamidu<sup>®</sup>
Uzávěr proximální uretry po aplikaci Bulkamidu&lt;sup&gt;®&lt;/sup&gt;

Léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu® byl vyhodnocen 3 měsíce (±1 týden) a v průměru 22 měsíců po operaci (rozptyl 6–47 měsíců; průměrný počet dnů po operaci – 660). U pěti pacientek bylo po prvé aplikaci Bulkamidu® jen minimální či žádné zlepšení SUI, a proto po kontrole tři měsíce od operace byla provedena reoperace, při které byl Bulkamid® submukózně doplněn. Po opakovaném výkonu bylo provedeno po minimálně šesti měsících zhodnocení efektu reoperace.

Subjektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno dotazníkem International Consultation on Incontinence dotazníku – Short form (ICIQ-UI SF),který byl vyplněn před operací, tři a v průměru 22 měsíců po operaci. Zlepšení úniku moči bylo definováno jako pokles skóre o ≥ 50 % skóre před operací. Objektivní hodnocení úniku moči bylo provedeno kašlacím testem. Léčebný efekt byl vyhodnocen pomocí VAS (Visual Analogue Scale) skóre (0–100; 100 – není únik moči) a pomocí pětistupňového Likertova skóre (5 – vyléčena,4 – zlepšena, 3 – beze změn, 2 – zhoršení, 1 – výrazné zhoršení). Studie obdržela souhlas etické komise a všechny pacientky podepsaly informovaný souhlas s účastí ve studii.

Data byla zpracována a statistická analýza provedena pomocí programu STATISTICA 10. Pro popis souboru byly použity standardní popisné statistiky. Párový t-test či opakovaná měření metodou ANOVA byly použity k posouzení významnosti rozdílů mezi skupinami v různém čase. Závislosti mezi sledovanými proměnnými byly posouzeny pomocí Pearsonových korelačních koeficientů uspořádaných do korelační matice; hladina významnosti byla určena 0,05.

VÝSLEDKY

Průměrný věk pacientek byl 70 (SD 13,98; rozptyl 18–90) roků, průměrný body mass index 28,65 (SD 4,30), a průměrná parita byla 1,76 (SD 0,83).

Do tří submukózních ložisek byl aplikován Bulkamid® k číslům 2, 6 a 10 v průměrném množství 0,46; 0,48 a 0,44 ml, tzn. celkový aplikovaný průměrný objem byl 1,39 ml (SD 0,28).

Při objektivním hodnocení efektu operace mělo 19/51 (37,3 %) pacientek 3 měsíce po operaci kašlací test negativní a u 10/51 (19,6 %) byl test negativní v průměru 22 měsíců po operaci.

Při hodnocení subjektivního stavu po operaci ICIQ-UI SF dotazníkem bylo bez obtíží 3 měsíce po operaci 16/51 (31,4 %) pacientek a 8/51 (15,7 %) žen bylo bez obtíží 22 měsíců po operaci. Bez obtíží či výrazné zlepšení 3 měsíce po operaci popsalo 41/51 (80,4 %) pacientek a 23/51 (45,1 %) 22 měsíců po operaci.

Průměrné celkové skóre ICIQ-UI SF dotazníku bylo před operací 17,59 (SD 2,67), 3 měsíce po operaci 5,66 (SD 5,25) a 22 měsíců po operaci 10,55(SD 6,48). Změny celkového skóre za 3 a 22 měsíců po operaci jsou statisticky významné (p < 0,001).

Hodnocení odpovědi na otázku „Do jaké míry Vám únik moči obvykle vadí ve Vašem každodenním životě?“ ukazuje statisticky významné zhoršení z hodnoty skóre 2,49 (SD 2,69) 3 měsíce po operaci, na hodnotu skóre 5,37 (SD 3,73) 22 měsíců po operaci (p < 0,001).

Průměrné hodnoty VAS skóre byly 3 měsíce po operaci 72 (SD 31,3) a 22 měsíců po výkonu 51,3(SD 38,3). Změny skóre za 3 a 22 měsíců po operaci jsou statisticky významné (p < 0,001).

Pětistupňové Likertovo skóre 4 a 5 (vyléčeny či zlepšeny) bylo 3 a 22 měsíců po operaci u 40/51 (78,4 %) resp. 28/51 (54,9 %) pacientek.

V průběhu operačního výkonu jsme měli jen jednou komplikaci při aplikaci Bulkamidu®, kdy nastalo prasknutí sliznice uretry v místě jejího vyklenutí, materiál byl pak aplikován submukózně mimo původní vpich do nepoškozené tkáně. V průběhu operace jsme nezaznamenali větší krvácení ze vpichu do stěny uretry a ani následně v pooperačním období nebyl problém s retencí moči či se vznikem urgence de-novo. U pěti pacientek bylo po prvé aplikaci Bulkamidu jen minimální či žádné zlepšení SUI, a proto po kontrole 3 měsíce od operace byla provedena reoperace, při které byl Bulkamid® submukózně doplněn.

DISKUSE

Naše studie hodnotí změny léčebného efektu transuretrální aplikace Bulkamidu® v závislosti na čase, který uplynul od operace u komplikovaných pacientek se stresovým či smíšeným typem inkontinence moči, u nichž byla již dříve bez úspěchu provedena anti-inkontinentní operace či trpěly ISD.

Při subjektivním hodnocení efektu operace tři měsíce po operaci bylo 80,4 % žen bez obtíží či výrazně zlepšeno a po 22 měsících po operaci bylo takto hodnoceno 45,1 % operovaných žen.

Řada pacientek, u kterých byl efekt operace hodnocen na základě poklesu celkového skóre dotazníku ICIQ-UI SF o méně než 50 % jeho hodnoty před operací jako neúspěch operace, byla přesto s částečných zlepšením stavu poměrně spokojena.

Při hodnocení efektu operace pomocí VAS skóre nastává pokles z hodnoty skóre 72 tři měsíce po operaci na hodnotu 51,3 v průměru 22 měsíců po operaci. Obdobný je i pokles efektu operace podle Likertova skóre, kdy jeho hodnoty 4 a 5, tzn. že ženy jsou bez obtíží či zlepšeny, zaznamenáme tři měsíce po operaci u 78,4 % žen a 22 měsíců po operaci u 54,9 % žen. Při srovnání našich výsledků s výsledky Loseho et al., který zaznamenal subjektivní zlepšení u 70 % žen se SUI a u 63 % žen se smíšeným typem inkontinence moči 12 měsíců po operaci je efekt operace v naší skupině pacientek poněkud nižší [12]. To můžeme vysvětlit tím, že hodnocení léčebného efektu v naší skupině pacientek bylo v průměru provedeno až 22 měsíců po operaci, tzn. s delším časovým odstupem od operace. Dále pak do naší skupiny pacientek byly zařazeny jen pacientky komplikované, buď již po předchozí anti-inkontinentní operaci, či s ISD. Z naší práce a z práce Loseho et al. vyplývá, že léčebný efekt transuretrální aplikace Bulkamidu® je horší než u páskových operací [14, 17, 18, 19, 21, 23].Obdobné výsledky referuje též Toozs-Hobson et al. ve své práci, kdy hodnotil efekt Bulkamidu® u 135 pacientek. Vyléčení či zlepšení stavu dle subjektivního hodnocení pacientkami zaznamenal po 24 měsících od operace u 64 % pacientek (17 % bylo vyléčeni, 47 % zlepšeno) [25]. Proto by tento typ operace měl být prováděn jen u komplikovaných případů s ISD či po páskové operaci, kde přetrvává SUI a další pásková operace nezaručuje dobrý léčebný efekt [7, 11]. Též může být jedinou možností, jak řešit SUI u polymorbidních žen. Aplikace Bulkamidu® v lokální anestezii je dobře snášena, a proto je často akceptována i pacientkami, které byly již dříve operovány a další operační řešení odmítají [20]. U pěti pacientek prvá aplikace Bulkamidu® vedla jen k minimálnímu či žádnému zlepšení SUI, a proto po kontrole 3 měsíce od operace byl Bulkamid® submukózně do uretry znovu aplikován. Opakovanou aplikaci Bulkamidu® po jeho prvé neúspěšné aplikaci doporučuje i Keegan et al. a Lose et al. [5, 13]. Musíme si uvědomit, že opakování aplikace Bulkamidu® bude v budoucnu nutné u mnoha pacientek v závislosti na časovém odstupu od operace, vzhledem k tomu, že s časem nastává pokles léčebného efektu této operace.

ZÁVĚR

Naše studie prokázala, že léčebný efekt operace submukózní aplikace Bulkamidu® klesá s časem, který uplynul od operace. Z výsledků vyplývá nižší léčebný efekt této operace bezprostředně po operaci, ale i po delším časovém odstupu od operace, kdy dále efekt operace klesá. Submukózní aplikace Bulkamidu® však zůstává možností volby při řešení SUI u komplikovaných pacientek po neúspěšných anti-inkontinentních operacích event. s ISD. Též může být jedinou možností, jak řešit SUI u polymorbidních žen. Proto by specialisté v urogynekologických centrech, která řeší reoperace a jiné komplikované případy měli mít možnost aplikace Bulkamidu®, který by byl hrazen pojišťovnou. U těchto pacientek často užití jiných anti-inkontinentních operací nemá žádoucí léčebný efekt.

Práce byla vypracována s podporou IGA MZ ČR, grant NT 13509-4/2012 a s podporou projektu Karlovy Univerzity v Praze – UNCE 204024.

Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

VFN a 1. LF UK

Apolinářská 18

128 00 Praha 2

e-mail: martan@vfn.cz


Zdroje

1. Botlero, R., Urquhart, DM., Davis, SR., Bell, RJ. Prevalence and incidence of urinary incontinence in women: review of the literature and investigation of methodological issues. Int Urol J, 2008, 15, p. 230–234.

2. Corcos, J., Collet, JP., Shapiro, S., et al. Multicenter randomized clinical trial comparing surgery and collagen injections for treatment of female stress urinary incontinence. Urology, 2005, 65, p. 898–904.

3. Hashim, H., Terry, TR. Management of recurrent stress urinary incontinence and urinary retention following midurethral sling insertion in women. Ann R Coll Surg Engl, 2012, 94(7), p. 517–522.

4. Isom-Batz, G, Zimmern, PE. Collagen injection for female urinary incontinence after urethral or periurethral surgery. J Urol, 2009, 181, p. 701–704.

5. Keegan, PE., Atiemo, K., Cody, J., et al. Periurethral injection therapy for urinary incontinence in women. Cochrane Database Syst Rev, 2007, 3, CD003881.

6. Klarskov, N., Lose, G. Urethral injection therapy: what is the mechanism of action? Neurourol Urodyn, 2008, 27, p. 789–792.

7. Koski, ME., Enemchukwu, EA., Padmanabhan, P., et al. Safety and efficacy of sling for persistent stress urinary incontinence after bulking injection. Urology, 2011, 77, p. 1076–1080.

8. Kotb, AF, Campeau, L., Corcos, J. Urethral bulking agents: techniques and outcomes. Curr Urol Rep, 2009, 10, p. 396–400.

9. Kuhn, A., Stadlmayr, W., Lengsfeld, D., Mueller, MD. Where should bulking agents for female urodynamic stress incontinence be injected? Int Urogynecol J, 2008, 19, p. 817–821.

10. Lee, KS., Doo, CK., Han, DH., et al. Outcomes following repeat mid urethral synthetic sling after failure of the initial sling procedure: rediscovery of the tension-free vaginal tape procedure.J Urol, 2007, 178, p. 1370–1374.

11. Lee, HN., Lee, Y., Han, J., et al. Transurethral injection of bulking agent for treatment of failed mid-urethral sling procedures. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1479–1483.

12. Lose, G., Sorensen, HC., Axelsen, SM., et al. An open multicenter study of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid®) for female stress and mixed urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2010, 21, p. 1471–1477.

13. Lose, G., Mouritsen, L., Nielsan, JB. A new bulking agent (polyacrylamide hydrogel) for treating stress urinary incontinence in women. BJU Int, 2006, 98, p. 100–104.

14. Lord, H., Taylor, J., Finn, J., et al. A randomized controlled equivalence trial of short-term complications and efficacy of tension-free vaginal tape and suprapubic urethral support sling for treating stress incontinence. Brit J Urol, 2006, 98, p. 367–376.

15. Maher, CF., O´Reilly, BA., Dwyer, PL., et al. Pubovaginal sling versus transurethral Macroplastique for stress urinary incontinence and intrinsic sphincter deficiency: a prospective randomized controlled trial. BJOG, 2005, 112, p. 797–801.

16. Martan, A., Mašata, J., Švabík, K., et al. Změny léčebného efektu transuretrální aplikace polyakrylamid hydrogelu (Bulkamidu) při léčbě ženské stresové incontinence moči v závislosti na čase od operace. Čes Gynek, 2011, 76(6), s. 476–481.

17. Mohr, S., Siegenthaler, M., Mueller, MD., Kuhn, A. Bulking agents: an analysis of 500 cases and review of the literature. Int Urogynecol J, 2013, 24(2), p. 241–247.

18. Nilsson, CG., Falconer, C., Rezapour, M. Eleven years prospective follow-up of the tension-free vaginal tape procedure for treatment of stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2008, 19, p. 1043–1047.

19. Pradhan, A., Jain, P., Latthe, PM. Effectiveness of midurethral slings in recurrent stress urinary incontinence: a systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J, 2012, 23(7), p. 831–841.

20. Robinson, D., Anders, K., Cardoso, L., et al. What do women want? Interpretation of the concept of cure. J Pelvic Med Surg, 2003, 9, p. 273–277.

21. Sabadell, J., Poza, JL., Esgueva, A., et al. Usefulness of retropubic tape for recurrent stress incontinence after transobturator tape failure. Int Urogynecol J, 2011, 22(12), p. 1543–1547.

22. Seo, JB., Lee, JZ. The epidemiologic study of the urinary incontinence in community-dwelling women over 50 years old. Korean J Urol, 1999, 40, p. 1525–1530.

23. Sothers, L., Goldenberg, SL., Leone, EF. Complications of periurethral collagen injection for stress urinary incontinence.J Urol, 1998, 159, p. 806–807.

24. Tamussino, K., Hanzal, E., Kolle, D., et al. Tension-free vaginal tape operation: results of the Austrian registry. Obstet Gynecol, 2001, 98, p. 732–736.

25. Toozs-Hobson, P., Al-Singary, W., Fynes, M., et al. Two-years follow-up of an open-label multicenter study of polyacrylamide hydrogel (Bulkamid®) for female stress and stress-predominant mixed incontinence. Int Urogynecol J, 2012, 23(10), p. 1373–1378.

26. Turnovsky, G., Tamusino, K., Greimel, E., Bjelic-Radisic, V. Quality of life after periurethral injection with polyacrylamide hydrogel for stress urinary incontinence. Int Urogy-necol J, 2011, 22, p. 353–356.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 6

2013 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se