Vztah změn mobility uretrovezikální junkce a pooperační progrese stresové inkontinence po sakrospinální fixaci – subanalýza multicentrické randomizované studie


Relationship between urethrovesical junction mobility changes and postoperative progression of stress urinary incontinence following sacrospinous ligament fixation – a subanalysis of a multicentre randomized study

Objectives: The study aimed to assess the relationship between urethrovesical junction (UVJ) descent and development of de novo stress urinary incontinence (SUI) and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse using the method of sacrospinal fixation (SSF). This was a secondary analysis of the SAME prospective randomized multicentre study (reg. no. NCT03053479) comparing three approaches to surgery for apical defects – sacropexy, SSF and transvaginal mesh. Methods: The subanalysis included 81 patients with apical defects managed by SSF, either right-sided (N = 14, 17.3%) or bilateral (N = 67, 82.7%). Postoperative follow-up was assessed at 3 months (N = 59), 12 months (N = 47) and 24 months (N = 30). UVJ mobility at rest and with maximum effort, the Valsalva manoeuvre was determined using a standardized 3D/ 4D transperineal ultrasound protocol proposed by Dietz et al. De novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI were ascertained from history. Results: Preoperative demographic data (N = 81) were as follows: BMI 27.3 kg/ m2 (16.8–44.5), age 67.0 years (31–85), and parity 2 (1–6). Concomitant anterior repair was performed in 65.4%. Postoperative progression of SUI was 45.8% at 3 months, 21.3% at 12 months, and 23.3% at 24 months. There were significant differences between preoperative and postoperative UVJ descent values at 3, 12 and 24 months (P < 0.0001). Correlations between UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively and de novo SUI or progression of preexisting SUI at 3, 12 and 24 months postoperatively were not statistically significant (P = 0.051–0.883). Correlations between differences (preoperative UVJ descent minus UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively) and de novo SUI or progression of preexisting SUI at 3, 12 and 24 months postoperatively were not statistically significant (P = 0.691–0.779). Conclusions: The study showed significant changes in UVJ descent values preoperatively and at 3, 12 and 24 months after SSF. There were no significant correlations between UVJ descent and de novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse at 3-, 12- and 24-month follow-up. There were no signifi cant correlations between differences (preoperative UVJ descent minus UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively and de novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse at 3-, 12- and 24-month follow-up.

Keywords:

stress urinary incontinence – pelvic organ prolapse – sacrospinous ligament fixation – pelvic floor ultrasound – urethrovesical junction mobility


Autoři: D. Gágyor 1 ;  R. Pilka 2 ;  A. Benická 2 ;  V. Kališ 3 ;  Z. Rušavý 3 ;  L. Krofta 4 ;  Němec M. 5;  J. Mašata 6
Působiště autorů: Gynekologické oddělení, Nemocnice TGM Hodonín, p. o. 1;  Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc 2;  Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN Plzeň 3;  Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4;  Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. 5;  Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 6
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2022; 87(3): 156-161
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/cccg2022156

Souhrn

Cíl: Cílem práce bylo vyhodnotit vztah sestupu (descensu) uretrovezikální junkce (UVJ) a výskytu stresové inkontinence moči (SUI – stress urinary incontinence) de novo a pooperační progrese preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou sakrospinální fixace (SSF). Jedná se o sekundární analýzu prospektivní randomizované multicentrické studie SAME (registrační číslo NCT03053479) srovnávající výsledky tří operačních metod řešení apikálního defektu – sakropexe, sakrospinální fixace a transvaginální mesh. Metodika: Do subanalýzy bylo zařazeno celkem 81 pacientek po řešení apikálního defektu metodou sakrospinální fixace (SSF), 17,3 % (n = 14) po pravostranné fixaci a 82,7 % (n = 67) po bilaterální fixaci. Pooperační follow-up byl vyhodnocen po 3 měsících (n = 59), 12 měsících (n = 47) a 24 měsících (n = 30). Mobilita UVJ v klidu a při maximálním Valsalvově manévru byla stanovena pomocí standardizovaného 3D/ 4D transperineálního ultrazvukového protokolu navrženého Dietzem et al. SUI de novo a pooperační progrese preexistující SUI byla dia gnostikována anamnesticky. Výsledky: Demografická data předoperačně (n = 81) byla BMI 27,3 kg/ m2 (16,8–44,5), věk 67,0 let (31–85), parita 2 (1–6). Typ operačního výkonu SSF l.dx. 17,3 %, SSF bilat. 82,7 %, konkomitantní přední plastika 65,4 %. Pooperační progrese SUI byla v našem souboru ve 3měsíčním follow-up 45,8 %, ve 12měsíčním follow-up 21,3 %, ve 24měsíčním follow-up 23,3 %. Byl prokázán signifikantní rozdíl mezi předoperačními a pooperačními hodnotami sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up (p < 0,0001). Korelace sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,051–0,883). Korelace rozdílu (descensus UVJ předoperačně minus descensus UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,691–0,779). Závěr: Byly prokázány signifikantní změny v hodnotách descensu UVJ mezi předoperačními a pooperačním hodnotami ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up po SSF. Neprokázali jsme signifikantní korelaci mezi descensem UVJ a výskytem SUI de novo a pooperační progresí preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up. Neprokázali jsme korelaci mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow up) a výskytem SUI nebo de novo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF.

Klíčová slova:

sakrospinální fixace – prolaps orgánů pánevního dna – stresová inkontinence moči – ultrasonografie pánevního dna – mobilita uretrovezikální junkce

Úvod

Výskyt pooperační močové inkontinence či progrese preexistující močové inkontinence je častou komplikací rekonstrukčního výkonu indikovaného pro pánevní prolaps. Symptomy močové inkontinence jsou spjaty s výrazným životním diskomfortem, sociálním omezením a mnohdy i psychickými problémy. Antiinkontinentní výkony signifikantně zlepšují kvalitu života pacientek v dlouhodobém follow-up [1,2].

Ženská močová inkontinence de novo (UI – urinary incontinence) de novo vzniká následně po chirurgickém řešení prolapsu orgánů pánve u předoperačně asymptomatických pacientek, její výskyt je udáván nejčastěji v rozmezí 8–15 % operovaných žen. Pooperační inkontinence moči se může vyskytnout ve formě stresové (SUI – stress urinary incontinence), urgentní (UUI – urge urinary incontinence) či smíšené (MUI – mixed urinary incontinence) [3,4]. Incidence SUI de novo u pacientek s předoperačním vyloučením okultní SUI je po operaci pánevního prolapsu pouze 9,9 % [1].

Preexistující močová inkontinence je charakterizována jako symptomatická předoperační inkontinence, její patogeneze je rovněž stresová, urgentní či smíšená. Výskyt u pacientek s pánevním prolapsem je cca 13,5–56 % [5,6].

U řady pacientek, především s pokročilým prolapsem (POP-Q stage > 2), mohou být symptomy, zvláště stresové inkontinence, maskovány obstrukcí (tzv. kinkingem) uretry. Výskyt této tzv. okultní stresové inkontinence je u pacientek před operací pánevního prolapsu IV. stupně až ve 24 % [6]. Urodynamická stresová inkontinence je charakterizována mimovolním únikem moči v průběhu plnící cystometrie, který je způsoben zvýšením intraabdominálního tlaku při absenci kontrakce detruzoru [7].

Před- a pooperační neurogenní a absolutní močovou inkontinenci způsobenou lézí inervace močových cest či vývojem urogenitální fistuly do předchozích pojmů nezařazujeme.

Sakrospinální ligamentum je významnou pánevní fixační strukturou korekce antero-apikálního defektu [8]. Původní Richterova filozofie sakrospinální fixace předpokládala pravostrannou a dorzální dislokaci apexu s cílem omezení působení intraabdominálního tlaku. Bilaterální sakrospinální fixace toto neumožňuje, je anatomicky korektnější a v rámci prevence možné obstrukce distálního střevního traktu vyžaduje volnější dotažení stehů (suture-bridge) s použitím neresorbovatelných materiálů [9]. Operaci je technicky možné provést z přední či zadní kolpotomie pod přímou vizuální kontrolou či s využitím instrumentária, které umožní naložit stehy při minimální disekci tkání [10]. Výsledný dorzální sklon poševní osy predisponuje k progresi defektů předního kompartmentu, jejichž výskyt je ve střednědobém follow-up udáván nejčastěji v rozmezí 10–20 % [11,12]. Incidence pooperačního výskytu symptomů dolních močových cest (LUTS – lower urinary tract symptoms) je až 33 %, výskyt SUI cca 7,9 % [10,13]. Výskyt SUI de novo je u pacientek s přítomnou avulzí musculus levator ani (MLA) v ročním follow-up 8,82 % [10,13,14].

Cílem naší subanalýzy bylo vyhodnotit vzájemný vztah sestupu uretrovezikální junkce a výskytu SUI de novo a pooperační progrese preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna SSF metodou.

Metodika

Naše studie je sekundární analýzou prospektivní randomizované multicentrické studie SAME (registrační číslo NCT03053479) srovnávající výsledky tří operačních metod řešení apikálního defektu – sakropexe, sakrospinální fixace a transvaginální mesh. Pracoviště zařazená do studie splňují podmínky superspecializované urogynekologické péče. Všechny pacientky zařazené do studie podepsaly informovaný souhlas, v rámci jednotlivých pracovišť byla studie schválena lokální etickou komisí.

Do subanalýzy bylo zařazeno celkem 81 pacientek po řešení apikálního defektu metodou SSF, 17,3 % (n = 14) po pravostranné fixaci a 82,7 % (n = 67) po bilaterální fixaci. Pooperační follow-up byl vyhodnocen po 3 měsících (n = 59), 12 měsících (n = 47) a 24 měsících (n = 30).

Byla vyhodnocena předoperační demografická data BMI, věk a parita, přední poševní plastika v anamnéze a typ operačního výkonu. Pacientky po předchozí operaci SUI nebyly do studie zařazeny. Konkomitantní antiinkontinentní výkon v analyzovaném souboru proveden nebyl.

Předoperační a pooperační klinicko-anatomický nález byl vyhodnocen klasifikačním systémem Pelvic Organ Prolapse Quantification System (POPq) [7].

Mobilita uretrovezikální junkce (UVJ – urethrovesical junction) v klidu při maximálním Valsalvově manévru byla stanovena pomocí standardizovaného 3D/ 4D transperineálního ultrazvukového protokolu navrženého Dietzem et al. Hodnoty sestupu UVJ byly stanoveny na základě rozdílu mobility v klidu a při maximálním Valsalvově manévru oproti horizontále na úrovni infero-posteriorní části symfýzy [15].

SUI de novo a pooperační progrese preexistující SUI byla dia gnostikována anamnesticky.

Statistická analýza byla provedena za použití softwaru IBM SPSS Statistics software version 22 (Armonk, NY: IBM Corp.). Hodnota p < 0,05 byla určena jako statisticky signifi kantní.

Prvním cílem naší studie bylo vyhodnocení změn mobility UVJ mezi předa pooperačními hodnotami ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up po SSF.

Druhým cílem studie bylo vyhodnotit korelaci mezi hodnotami sestupu UVJ pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.

Třetím cílem naší studie bylo vyhodnotit korelaci mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.

Výsledky

Předooperačně byla demografická data vyhodnocena u 81 žen, průměrný BMI pacientek zařazených do studie byl 27,3 kg/ m2 (16,8–44,5), průměrný věk 67,0 let (31–85), průměrná parita 2 (1–6).

Přední poševní plastiku v anamnéze mělo 12,3 % (n = 10) žen.

Konkomitantní přední poševní plastika byla provedena u 65,4 % (n = 53) operovaných žen.

U 17,3 % (n = 14) pacientek byla provedena pravostranná SSF, u 82,7 % (n = 67) bilaterální SSF (tab. 1).

Tab. 1. Demografická, anamnestická a perioperační data.
Tab. 1. Demographic, anamnestic and perioperative data.
Demografická, anamnestická a perioperační data.<br>
Tab. 1. Demographic, anamnestic and perioperative data.
BMI – body mass index, SSF – sakrospinální fixace

Předoperační POPq medián Aa 1,0; Ba 4,0 a C 3,0.

Pooperační POPq ve 3měsíčním follow- up medián Aa –1, Ba –1,5, C –7, ve 12měsíčním follow-up Aa –1, Ba –1, C –6, ve 24měsíčním follow-up Aa –1, Ba 0, C –5,5 (tab. 2).

Tab. 2. Klinicko-anatomický nález předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.
Tab. 2. Clinical and anatomical findings preoperatively and postoperatively at 3-, 12- and 24-month follow-up.
Klinicko-anatomický nález předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.<br>
Tab. 2. Clinical and anatomical findings preoperatively and postoperatively at 3-, 12- and 24-month follow-up.
POPq – prolaps pánevních orgánů, SSF – sakrospinální fiixace

Pooperační progrese SUI byla v našem souboru ve 3měsíčním follow-up 45,8 % (n = 27), ve 12měsíčním follow-up 21,3 % (n = 10), ve 24měsíčním follow-up 23,3 % (n = 7) (tab. 3).

Tab. 3. Výskyt SUI de novo a pooperační progrese SUI předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.
Tab. 3. Occurrence of de novo SUI and postoperative progression of SUI preoperatively and postoperatively at 3-, 12- and 24-month of follow-up.
Výskyt SUI de novo a pooperační progrese SUI předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.<br>
Tab. 3. Occurrence of de novo SUI and postoperative progression of SUI preoperatively and postoperatively at 3-, 12- and
24-month of follow-up.
SUI – stresová močová inkontinence, SSF – sakrospinální fixace

Byl prokázán signifikantní rozdíl mezi předoperačními a pooperačními hodnotami sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up (p < 0,0001) (tab. 4).

Tab. 4. Hodnoty pozice UVJ v klidu, hodnoty pozice UVJ při maximálním Valsalvově manévru a hodnoty sestupu UVJ předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.
Tab. 4. UVJ position values at rest, UVJ position values at maximum Valsalva maneuver and UVJ descent values preoperatively and postoperatively at 3-, 12- and 24-month follow-up.
Hodnoty pozice UVJ v klidu, hodnoty pozice UVJ při maximálním Valsalvově manévru a hodnoty sestupu UVJ
předoperačně a pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up.<br>
Tab. 4. UVJ position values at rest, UVJ position values at maximum Valsalva maneuver and UVJ descent values preoperatively
and postoperatively at 3-, 12- and 24-month follow-up.
SSF – sakrospinální fixace, UVJ – uretrovezikální junkce

Korelace sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,051–0,883) (tab. 5).

Tab. 5. Korelace mezi hodnotami sestupu UVJ pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up (výsledky Spearmanovy korelační analýzy).
Tab. 5. Correlation between postoperative UVJ decline values at 3-, 12- and 24-month follow-up and the incidence of de novo SUI or progression of pre-existing SUI at 3-, 12- and 24-month follow-up (results of the Spearman's correlation analysis).
Korelace mezi hodnotami sestupu UVJ pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním
follow-up a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve
3-, 12- a 24měsíčním follow-up (výsledky Spearmanovy korelační analýzy).<br>
Tab. 5. Correlation between postoperative UVJ decline values at 3-, 12- and
24-month follow-up and the incidence of de novo SUI or progression of
pre-existing SUI at 3-, 12- and 24-month follow-up (results of the Spearman's
correlation analysis).
SUI – stresová močová inkontinence, UVJ – uretrovezikální junkce

Korelace rozdílu (descensus UVJ předoperačně minus descensus UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,691–0,779) (tab. 6).

Tab. 6. Korelace mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow up) a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up (výsledky Spearmanovy korelační analýzy).
Tab. 6. Correlation between differences in UVJ decline (preoperative UVJ decline minus postoperative UVJ decline at 3-, 12- and 24-month follow-up) and the incidence of de novo SUI or progression of pre-existing SUI at 3-, 12- and 24-month follow-up (results of the Spearman's correlation analysis).
Korelace mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus
pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow up) a výskytem SUI
de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up
(výsledky Spearmanovy korelační analýzy).<br>
Tab. 6. Correlation between differences in UVJ decline (preoperative UVJ decline
minus postoperative UVJ decline at 3-, 12- and 24-month follow-up) and
the incidence of de novo SUI or progression of pre-existing SUI at 3-, 12- and
24-month follow-up (results of the Spearman's correlation analysis).
SUI – stresová močová inkontinence, UVJ – uretrovezikální junkce

Diskuze

Močová stresová inkontinence žen je způsobena dvěma patogenetickými mechanizmy – hypermobilitou uretry při oslabení závěsných struktur proximální uretry a insuficiencí vnitřního uretrálního sfinkteru (ISD – intrinsic sphincter deficiency): MUCP (maximum urethral closure pressure) < 20 cm H2O a ALPP (abdominal leak point pressure) < 60 cm H2O, případně kombinací obou mechanizmů. Klinické hodnocení mobility uretry Q-tip testem a hodnocení pozice bodu Aa v rámci POPq systému poskytují pouze orientační informace, dostupnou a přesnou dia gnostickou metodou je transperineální ultrasonografie předního kompartmentu [7,12,16–18].

Vztah klinických a paraklinických (urodynamických) prediktorů SUI de novo po rekonstrukčním výkonu pro POP je předmětem několika studií.

Hlavními rizikovými faktory vzniku SUI de novo jsou věk > 60 let, předchozí chirurgický výkon v pánvi, pozitivní pesar test, MUCP < 60 cm H2O, FUL (functional urethral length) < 20 mm, PTR (pressure transmission ratio) < 100 %, inzerce implantátu do předního kompartmentu (TVM anterior), obstrukce dolního močového traktu, parita > 4, diabetes mellitus, menopauza, BMI ≥ 30 kg/ m2 [19]. Konkomitantní řešení apikálního defektu SSF nezvyšuje výskyt SUI de novo ve srovnání s prostou vaginální hysterektomií s přední a zadní poševní plastikou [20].

V multicentrické studii hodnocení 637 pacientek věku nad 66 let s diabetem a prolapsem III.–IV. stupně korigovaným metodami transvaginálního meshe (Perigee, Avaulta anterior, Prolift total, Elevate anterior) a SSF (n = 140) byly určeny jako hlavní prediktory vzniku SUI de novo předoperační nízké hodnoty FUL < 20 mm a MUCP < 60 mmHg. Pooperační výskyt SUI de novo v 6–12měsíčním follow-up celkově byl 11 %, ve skupině SSF cca 7,9 % [13].

Wu et al ve studii 164 žen po inzerci Elevate uvádějí jako hlavní prediktivní faktory věk > 64 let, okultní urodynamickou stresovou inkontinenci a předchozí anamnézu SUI. Pooperační výskyt SUI de novo v 6–12měsíčním follow-up byl u této skupiny 31,2 % [21].

K určení a hodnocení sonografických prediktivních markerů SUI byla navržena řada metodik, z nichž nejznámější jsou:

• zadní UV úhel (beta angle, UVP angle – urethrovesical posterior angle);

• pubouretrální úhel gama (gama angle – pubourethral angle);

• sestup hrdla měchýře (BND – bladder neck descent);

• funkční délka uretry (FUL – functional urethral length);

• vezikalizace vnitřní branky (urethral funneling);

• rotace uretry (urethra rotation) [7,22].

Základem současné ultrazvukové standardizace určení polohy a mobility UVJ je systém ortogonálních souřadnic x, y dle doporučení ICS/ IUGA (International Continence Society/ International Urogynaecology Association) [7,16,17]. V ČR byla standardizace vyšetření publikována Martanem et al [16]. V rámci ultrazvukové dia gnostiky však byla popsána vysoká variabilita hodnot descensu UVJ u pacientek se SUI, nebyla zaznamenána korelace výsledků měření a klinické symptomatiky [23,24]. Stejně tak byla zaznamenána vysoká variabilita vztahu hodnot descentu uretry a MUCP [20,25,26]. Nebyla zaznamenána korelace mezi MUCP v klidu a VLPP (valsalva leak point pressure) [27].

Prvním cílem naší studie bylo vyhodnocení změn mobility UVJ mezi předa pooperačními hodnotami ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up po SSF. Naše studie prokázala statisticky významné snížení pooperační mobility UVJ. Průměrné pooperační snížení mobility UVJ bylo ve 3měsíčním follow-up 9 mm, 12měsíčním 8,5 mm a 24měsíčním 6,5 mm. Tyto výsledky korelují s anatomickým cílem rekonstrukční operace a mají korelát s pooperačními změnami klinicko-anatomické klasifi kace bodu Aa POPq systému.

Druhým cílem studie bylo vyhodnotit korelaci mezi hodnotami sestupu UVJ pooperačně ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up. Korelace v těchto parametrech prokázána nebyla, sonografická evaluace absolutních hodnot pooperačního descensu UVJ tedy nemá dominantní výpovědní hodnotu v hodnocení pooperační SUI. V absolutních hodnotách je průměrný pooperační descensus UVJ v rozmezí 14–16,5 mm, v pásmu tzv. střední mobility uretry.

Třetím cílem naší studie bylo vyhodnotit korelaci mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up. Korelace těchto parametrů prokázána nebyla, rozdíly v hodnotách descensu nejsou dominantním sonomarkerem výskytu pooperační inkontinence.

Možným vysvětlením našich výsledků je kromě variability hodnot mobility uretry u pacientů s dia gnostikovanou SUI také hypotetická možnost vyšší prevalence ISD, event. kombinované patogeneze SUI (ISD + hypermobilita) v dané skupině pacientek.

Jsme si vědomi limitací naší studie ve smyslu omezeného počtu analyzovaných pacientek.

Role ultrazvukového měření mobility uretry a jiných sonomarkerů v predikci pooperační stresové inkontinence je předmětem dalšího výzkumu.

Závěr

Výskyt SUI de novo v našem souboru byl ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up 45,8 %, 21,3 % a 23,3 %. V naší analýze jsme prokázali signifikantní změny v hodnotách descensu UVJ mezi předa pooperačními hodnotami ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up po SSF. Neprokázali jsme signifikantní korelaci mezi hodnotami descensu UVJ a výskytem SUI de novo a pooperační progresí preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up. Neprokázali jsme korelaci mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) a výskytem SUI de novo nebo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF. Měření descensu UVJ tedy pravděpodobně nelze využít jako dominantní sonografický marker k predikci progrese či vzniku pooperační stresové inkontinence. Je předmětem dalšího výzkumu vyhodnotit roli tohoto sonomarkeru v dia gnostice pooperační stresové inkontinence.

ORCID autorů

D. Gágyor 0000-0002-3362-4632

R. Pilka 0000-0001-8797-1894

A. Benická 0000-0002-0096-7698

V. Kališ 0000-0001-7003-6795

Z. Rušavý 0000-0001-7125-9819

L. Krofta 0000-0001-7372-3953

J. Mašata 0000-0002-3898-6608

Doručeno/ Submitted: 9. 2. 2022

Přijato/ Accepted: 17. 2. 2022

prim. MUDr. Daniel Gágyor, Ph.D.

Gynekologické oddělení

Nemocnice TGM Hodonín, p. o.

Purkyňova 11

695 26 Hodonín

gagyor@nemho.cz


Zdroje

1. Alas AN, Chinthakanan O, Espaillat L et al. De novo stress urinary incontinence after pelvic organ prolapse surgery in women without occult incontinence. Int Urogynecol J 2017; 28(4): 583–590. doi: 10.1007/ s00192-016-3149-7.

2. Drahoradova P, Martan A, Svabik K et al. Longitudinal trends with improvement in quality of life after TVT, TVT O and Burch colposuspension procedures. Med Sci Monit 2011; 17(2): CR67–CR72. doi: 10.12659/ msm.881389.

3. Frigerio M, Manodoro S, Cola A et al. Risk factors for persistent, de novo and overall overactive bladder syndrome after surgical prolapse repair. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2019; 233: 141–145. doi: 10.1016/ j.ejogrb.2018.12.024.

4. Khayyami Y, Elmelund M, Lose G et al. De novo urinary incontinence after pelvic organ prolapse surgery – a national database study. Int Urogynecol J 2020; 31(2): 305–308. doi: 10.1007/ s00192-019-04041-5.

5. Fialkow MF, Newton KM, Lentz GM et al. Lifetime risk of surgical management for pelvic organ prolapse or urinary incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2008; 19(3): 437–440. doi: 10.1007/ s00192-007-0459-9.

6. Muŋiz KS, Pilkinton M, Winkler HA et al. Prevalence of stress urinary incontinence and intrinsic sphincter defi ciency in patients with stage IV pelvic organ prolapse. J Obstet Gynaecol Res 2021; 47(2): 640–644. doi: 10.1111/ jog.14574.

7. Haylen BT, de Ridder D, Freeman RM et al. An International Urogynecological Association (IUGA)/ International Continence Society (ICS) joint report on the terminology for female pelvic floor dysfunction. Int Urogynecol J 2010; 21(1): 5–26. doi: 10.1007/ s00192-009-0976-9.

8. Neuman M, Masata J, Hubka P et al. Sacrospinous ligaments anterior apical anchoring for needle-guided mesh is a safe option: a cadaveric study. Urology 2012; 79(5): 1020–1022. doi: 10.1016/ j.urology.2012.01.045.

9. Sauerwald A, Bruns I, Peveling B et al. Is standardised vaginal sacrospinous ligament fixation a safe teaching procedure for residents? Int Urogynecol J 2011; 22(3): 293–298. doi: 10.1007/ s00192-010-1341-8.

10. Aigmueller T, Riss P, Dungl A et al. Long-term follow-up after vaginal sacrospinous fixation: patient satisfaction, anatomical results and quality of life. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2008; 19(7): 965–969. doi: 10.1007/ s00192-008-0563-5.

11. Tseng LH, Chen I, Chang SD et al. Modern role of sacrospinous ligament fixation for pelvic organ prolapse surgery – a systemic review. Taiwan J Obstet Gynecol 2013; 52(3): 311–317. doi: 10.1016/ j.tjog.2012.11.002.

12. Bai SW, Kwon JY, Chung DJ et al. Differences in urodynamic study, perineal sonography and treatment outcome according to urethrovesical junction hypermobility in stress urinary incontinence. J Obstet Gynaecol Res 2006; 32(2): 206–211. doi: 10.1111/ j.1447-0756.2006.00378.x.

13. Lo TS, Bt Karim N, Nawawi EA et al. Predictors for de novo stress urinary incontinence following extensive pelvic reconstructive surgery. Int Urogynecol J 2015; 26(9): 1313–1319. doi: 10.1007/ s00192-015-2685-x.

14. Svabik K, Martan A, Masata J et al. Comparison of vaginal mesh repair with sacrospinous vaginal colpopexy in the management of vaginal vault prolapse after hysterectomy in patients with levator ani avulsion: a randomized controlled trial. Ultrasound Obstet Gynecol 2014; 43(4): 365–371. doi: 10.1002/ uog.13305.

15. Dietz HP. Pelvic fl oor ultrasound: a review. Am J Obstet Gynecol 2010; 202(4): 321–334. doi: 10.1016/ j.ajog.2009.08.018.

16. Martan A, Mašata J, Halaška M. Ultrazvukové vyšetření dolního močového ústrojí užen. Ceska Gynekol 1997; 62(6): 350–352.

17. Masata J, Svabik K, Martan A et al. What ultrasound parameter is optimal in the examination of position and mobility of urethrovesical junction? Ceska Gynekol 2005; 70(4): 280–285.

18. Svabik K, Hubka P, Masata J et al. How accurate are we in urethral mobility assessment? Comparison of subjective and objective assessment. Ceska Gynekol 2018; 83(4): 257–262.

19. Moosavi SY, Samad-Soltani T, Hajebrahimi S et al. Determining the risk factors and characteristics of de novo stress urinary incontinence in women undergoing pelvic organ prolapse surgery: a systematic review. Turk J Urol 2020; 46(6): 427–435. doi: 10.5152/ tud.2020.20291.

20. Başer E, Seçkin KD, Kadiroğullari P et al. The effect of sacrospinous ligament fixation during vaginal hysterectomy on postoperative de novo stress incontinence occurrence: a prospective study with 2-year follow-up. Turk J Med Sc 2020; 50(4): 978–984. doi: 10.3906/ sag-2005-117.

21. Wu PC, Wu CH, Lin KL et al. Predictors for de novo stress urinary incontinence following pelvic reconstruction surgery with transvaginal single- incisional mesh. Sci Rep 2019; 9(1): 19166. doi: 10.1038/ s41598-019-55512-0.

22. Pizzoferrato AC, Nyangoh Timoh K, Bader G et al. Perineal ultrasound for the measurement of urethral mobility: a study of inter- and intraobserver reliability. Int Urogynecol J 2019; 30(9): 1551–1557. doi: 10.1007/ s00192-019-03933-w.

23. Lizaola-Diaz de Leon H. The "normal" mobility of the urethra. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2008; 19(2): 167–168. doi: 10.1007/ s00192-007-0503-9.

24. Vytiskova T, Masata J, Svabik K et al. Classification of descent and mobility of urethrovesic junction in women with stress urinary incontinence – an ultrasound study. Ceska Gynekol 2018; 83(3): 188–194.

25. Martan A, Masata J, Svabik K et a. Correlation between urethral mobility and maximal urethral closure pressure and Valsalva leak-point pressure in women with urinary stress incontinence. Ceska Gynekol 2005; 70(2): 123–128.

26. Novakova Z, Masata J, Svabik K. Is it possible to estimate urethral mobility based on maximal urethral closure pressure measurements? Ceska Gynekol 2019; 84(2): 115–120.

27. Martan A, Masata J, Petri E et al. Weak VLPP and MUCP correlation and their relationship with objective and subjective measures of severity of urinary incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2007; 18(3): 267–271. doi: 10.1007/ s00192-006-0140-8.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2022 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se