Anémie v těhotenství - review (1. část)


Anaemia during Pregnancy - Review

Anaemia in pregnancy is defined as a decrease of haemoglobin concentration and/or of hematoc-rit by 2 standard deviations below normal values. WHO defines a haemoglobin concentration of110 g/l and a hematocrit of 0,32 as the lower limits of the norm. Iron deficiency (ID) is defined asa decrease of ferritin concentration below 12 mg/l.Iron deficiency anaemia (IDA) is the most common anaemia in pregnancy, megaloblastic anaemia- due to folate or vitamin B12 deficiency - are seen less frequently. Haemoglobinopathies, such asbeta-thalassemia minor and sickle-cell disease, are spread in the endemic areas. In the developingcountries, the aetiology of anaemia in gestation is often combined (malnutrition, malaria, chronicinfections, parasitosis etc.).The prevalence of iron deficiency is very high in woman of fertile age, even in the developedcountries. the prevalence of anaemia in pregnancy varies depending on the demographic region,trimester of gestation and parity. The prevalence of IDA in pregnancy is high (20-60%) but in thedeveloped countries milder cases predominate. A higher incidence of pregnancy anaemia is associated with the following factors of groups: lower social and economic status, history of irregularuterine bleeding or hypermenorrhea, multiparity, multiple pregnancy, consecutive pregnanciesin short intervals, adolescent mothers, a vegetarian diet, and blood donorship.A higher consumption of iron in pregnancy, due to accelerated erythropoesis and demands offoetus and placenta which can not be compensated by usual diet, plays a major role in thepathophysiology of IDA in gestation. There arises a negative iron balance, iron deficiency andlater on iron deficiency anaemia, which is deepen by peripartal blood loss and lactation in thepuerperal period.Changes in the markers of iron stores are the laboratory signs first worsened: decreased ferritinconcentration, increased total iron binding capacity, and transferrin concentration.Recently the serum transferrin receptor (s TfR) is being used, even in obstetrics, as a marker ofIDA (raised concentration), because it is not influenced by the acute phase reaction. The typicalpicture of microcytic, hypochromic anaemia appears, when the iron deficiency worsens: decrea-sed haemoglobin concentration, hematocrit, and red cell count. The ferritin concentration is stillthe most valuable marker of the mobilizable stored iron in gestation, although its reliability islimited (infection, gestational diabetes etc.). Clinically, anaemia in pregnancy is frequently latent.The usual symptoms (fatigue, vertigo, headaches, palpitations, dyspnea) appear only in the case ofrapid or severe anaemia, most often in the puerperal period.The mostly listed clinical risks associated with IDA in pregnancy concern the mothers health(more operative and prolonged deliveries, more frequent need of transfusion, inclination to preec-lampsia, lactation disorders, lower resistance to infection), foetal development (abortions, IUGR,premature deliveries) and neonatal outcome (higher perinatal morbidity and mortality, worsepostpartum adaptation, disorders of psychomotor development). The results of many studies andreviews are inconsistent. Nevertheless most of the authors and medical institutions recommendiron supplementation of selected pregnant women in at least the second half of gestation.IDA is treated with 100-200 mg of elementary iron orally a day, in the case of prophylactic substi-tution with 60-80 mg a day. Retarded preparations containing ferrous iron ions are the mostadvantageous. The addition of folic acid is indicated in megaloblastic anaemia (multiple pregnan-cy, winter time). There is no causal therapy of hemoglobinopathies, repeated blood transfusionsare often needed to prevent dangerous haemolytic crises. Perinatology centres manage the prena-tal diagnosis of these inhereted anaemia in foetuses of mothers at risk.

Key words:
anaemia, depleted iron stores, ferritin, folate deficiency anaemia, haemoglobinopathi-


Autoři: M. Mára;  J. Živný;  V. Eretová;  L. Haaková
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2000; (5): 354-363
Kategorie: Články

Souhrn

Anémie v těhotenství je definována poklesem koncentrace hemoglobinu anebo hematokritu o 2směrodatné odchylky pod normu. Dolní hranicí normy je podle WHO koncentrace hemoglobinu110g/l, resp. hodnota hematokritu 0,32. Sideropenie (Iron Deficiency - ID) je definována poklesemkoncentrace feritinu pod 12 mg/l.Anémie v těhotenství je nejčastěji sideropenická (Iron Deficiency Anemia - IDA), méně častýmiformami jsou anémie megaloblastové - z deficitu folátů nebo vitamínu B12. Endemicky jsou po-měrně rozšířené hemoglobinopatie, zvláště beta-talasemie minor a srpkovitá anémie. V zemíchtřetího světa je etiologie anémie často kombinovaná (vlivy malnutrice, malárie či jiných infekč-ních onemocnění).Prevalence sideropenie u žen fertilního věku je všeobecně (i ve vyspělých zemích) velmi vysoká.Prevalence těhotenské anémie se výrazně liší, mj. i v závislosti na regionu, trimestru graviditya paritě. Shoda panuje v tom, že prevalence IDA je v těhotenství vysoká (20 - 60 %), v zemíchekonomicky rozvinutých však převládají její mírnější stupně. S vyšší prevalencí IDA bývají spojo-vány ženy z následujících rizikových skupin: nižší socioekonomický status, národnostní menšinyči přistěhovalecké komunity, mnohočetné těhotenství, menometroragie v anamnéze, multipary,opakovaná těhotenství v krátkém časovém sledu, adolescentky, ženy s nízkým BMI (Body MassIndex), vegetariánky, dárkyně krve.Patofyziologicky je u těhotenské IDA klíčově zvýšená spotřeba železa vlivem vystupňované eryt-ropoezy a stoupajících nároků placenty a plodu, kterou běžný příjem prvku potravou nestačíuhradit. Dochází k negativní bilanci železa, sideropenii a později k sideropenické anémii. Po po-rodu se vlivem peripartální krevní ztráty a laktace tato bilance ještě prohloubí.Laboratorně se nejdříve projevuje deplece železa: snížená sérová hladina feritinu, vyšší hladinatransferinu a celková vazebná kapacita železa (TIBC). V posledních letech se i v porodnictví kestanovení zásob železa v organismu stále více používá sérová koncentrace transferinového recep-toru (sTfR), která u IDA stoupá a není falešně ovlivněna reakcí akutní fáze. Teprve při prohloube-ní deficitu železa klesá koncentrace hemoglobinu, hematokrit a počet červených krvineka vzniká typický obraz mikrocytární, hypochromní anémie. V graviditě je sérová hladina feritinustále nejčastěji používaným ukazatelem mobilizovaných zásob železa. Jeho spolehlivost je všaklimitována reakcí akutní fáze. Klinicky je anémie v těhotenství většinou němá. Obvyklé sympto-my (únava, vertigo, bolesti hlavy, palpitace, dušnost) se objevují až při těžké či rychlé anemizaci,často až v průběhu šestinedělí.Nejčastěji udávaná rizika těhotenské sideropenické anémie se týkají zdraví matky (častější podá-vání transfuze, více operačních a protrahovaných porodů, sklon k preeklampsii, snížená odolnostvůči infekcím, poruchy laktace aj.), vývoje plodu (potraty a předčasné porody, IUGR) a novoro-zence (vyšší perinatální morbidita a mortalita, horší poporodní adaptace, narušení duševníhoa psychomotorického vývoje). Závěry řady prací a studií jsou nejednotné. Přesto většina autorůa institucí doporučuje alespoň selektivní suplementaci železem u rizikových těhotných ve 2. po-lovině gravidity.U sideropenické anémie podáváme 100-200 mg elementárního železa per os denně, v případěpreventivní substituce alespoň 60-80 mg denně. Nejvýhodnější jsou retardované preparáty obsahující dvojmocné soli železa. V případě megaloblastové anémie (vícečetná těhotenství, zimní měsí-ce) se doporučuje přidávat kyselinu listovou. Kauzální terapie neexistuje u hemoglobinopatií,často je zde zapotřebí opakovaných transfuzí jako prevence nebezpečných hemolytických krizí.Perinatologická centra zajišťují prenatální diagnostiku těchto dědičných druhů anémie u plodůrizikových matek.

Klíčová slova:
anémie, feritin, hemoglobinopatie, megaloblastová anémie, prelatentní a latentní

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie


2000 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se