#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zemřel prof. MUDr. Otakar Nyklíček, DrSc. FIAC (em.)


Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2011; 76(2): 164-165
Kategorie: Zprávy

Dne 25. ledna 2011 zemřel v požehnaném věku nedožitých 97 let dlouholetý přednosta gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Náchodě, učitel několika generací českých gynekologů a jeden ze zakladatelů oboru gynekologické exfoliativní cytologie v Československu  profesor MUDr. Otakar Nyklíček, DrSc., FIAC (em.).

Narodil se 24. 9. l914  ve Rtyni v Podkrkonoší v rodině usedlé v tomto městečku již několik generací. Otec František Nyklíček byl majitelem pohostinství na okraji města. Součástí hostince bylo i řeznictví a uzenářství a  malý Otík již od dětství musel přikládat ruku k dílu a pomáhat  rodičům zvládat stálý náročný chod živnosti. Silnou citovou oporou mu byla laskavá matka Marie, rozená Matoušová, pocházející též ze Rtyně. Jelikož i matka měla ve svých ascendentech majitele restaurace, zdálo se, že je o životní dráze Otakara rozhodnuto. Jeho zájem však postupně nabíral jiný směr. Vydatně sportoval, prochodil celé široké okolí Rtyně, ale byl přitom pilný, zodpovědný a dobře se učil. Ve Rtyni absolvoval obecnou školu (1920-l925) a pak studoval Reformní reálné gymnasium v Trutnově. I zde dobře prospíval a po absolvování kvinty se mu naskytla příležitost doplnit si své vzdělání ve Francii na dijonském Lycée Carnot. Tam proti původním plánům prožil „jen“ dva roky (1932-1933), protože po zvládnutí mimořádně těžké pneumonie se jako rekonvalescent musel vrátit domů. V trutnovském gymnáziu pak roku  1934 úspěšně odmaturoval. Z Francie si přivezl nejen krásné celoživotní vzpomínky, ale i dokonalou znalost francouzského jazyka a mimořádný zájem o francouzskou kulturu, kterou pak celoživotně sledoval a studoval. Po maturitě se rozhodl pro studium medicíny, nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a hladce absolvoval první i druhé rigorosum. Již se  chystal k promoci, když jeho studium násilně přerušilo uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a MUC Nyklíček byl nucen vrátit se domů pomáhat otci ve vedení živnosti. Vyučil se číšníkem a vypěstoval si při této profesi virtuózní umění v zacházení s porcelánovým nádobím, příbory a platy. Tato dovednost jej již nikdy neopustila – nás mladé lékaře po letech udivoval šikovností a suverenitou při samoobslužném servírování v závodní jídelně. Ihned po skončení války dokončuje třetí rigorosum a 19. 12. 1945 je slavnostně promován v staroslavném Karolinu. Po krátké praxi na chirurgickém oddělení nemocnice v Trutnově je roku 1946 povolán k prezenční vojenské službě (tehdy trvající 6 měsíců) do Hradce Králové a poté do posádky v Novém Městě nad Metují.

Splnění jeho přání – práce na gynekologii – mu umožnil nástup na Gynekologicko-porodnickou kliniku LF v Hradci Králové v listopadu l946. Klinika byla tehdy vedena vynikajícím učitelem, diagnostikem a operatérem profesorem MUDr. Janem Maršálkem. Zde doktor Nyklíček rychle zvládl základy oboru jako sekundární lékař a od 1. 11. 1948 je zařazen do pedagogického procesu jako klinický asistent. V Hradci Králové se začal zajímat o nově se formující obor (v Evropě zcela nový) – gynekologickou cytologii. Korespondence s G.N. Papanikolauem měla být završena Nyklíčkovým studijním pobytem v USA. Pomocí krajanů získal dr. Nyklíček originální barviva, umožňující mu používat (dlouhá léta  u nás jedinému) Papanikolauovu tinkční metodu a Otakar Nyklíček se zcela ponořil do problematiky cytologie. Publikoval první cytologické práce a ve šťastném spojení koníčku a zaměstnání jej cytologie zcela opanovala. Na tom nic nezměnil ani fakt, že do plánovaného pobytu v USA rezolutně vstoupil únor 1948 s následným uzavřením hranic. Laskavost, vstřícnost a slušnost mu získaly úctu u pacientek i oblibu kolegů, kteří mu přisoudili roztomilou přezdívku „Papanyklíček“.

Jeho učitel a velký vzor profesor Maršálek přechází roku l952 jako přednosta Gynekologické kliniky do Olomouce a nadaného Nyklíčka si odvádí s sebou  jako svého zástupce. Tam oba pracují do roku  1953, ale jelikož žádný z nich nebyl majitelem „rudé knížky“ (a ani po tom netouží), jsou nuceni klinické funkce opustit.

Na MUDr. Nyklíčka se pousmálo štěstí, když využil možnosti obsadit náhle uvolněné místo přednosty gyn.-por. oddělení nemocnice v Náchodě (dosavadní primář Nesnídal náhle zemřel) a 1. 2. l953 nastupuje jako nový primář v Náchodě. Zde v nelehkkých podmínkách okresní nemocnice a rodících se OÚNZ vede oddělení a v průběhu let pozvedá úroveň náchodské gynekologie do nebetyčných výšek. Mimo vyčerpávající práce primáře soustavně vědecky pracuje, zakládá cytologickou laboratoř, publikuje, přednáší. Seznamuje s „kosmosem cytologie“ širokou lékařskou veřejnost a vstupuje do jejího povědomí. Některé jeho práce jsou prioritní u nás, jiné však svým významem překročily i hranice republiky (Nyklíčkův cytogram). Vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd získává v roce 1959 a veniam docenti obdržel 15. 10. 1965. Jeho vědecká činnost byla oceněna i v mezinárodním fóru, když byl roku 1968 jmenován Felow of International Academy of Cytology s právem užívat titul F.I.A.C. Téhož roku  1968 mu byla umožněna i účast na zahraničních kongresech, ale brzy nastává mráz normalizace. Přes neveselé poměry v celé společnosti Nyklíček dále vede oddělení, operuje, vede poradnu pro sterilní manželství i cytologickou laboratoř (která se rozrůstá rozsahem práce, nikoliv však personálně) a navazuje úzkou spolupráci s Gnotobiologickým ústavem ČSAV v blízkém Novém Hrádku. Produktem této spolupráce pak byla celá řada vysoce zajímavých prací z oblasti imunologie, imunohistochemie, ultramikroskopie (např. jako první u nás prokazuje imunologický princip antikoncepční účinnosti IUD).

Pak však jako blesk z čistého nebe je z rozhodnutí mocipánů doc. MUDr. Nyklíček, CSc., FIAC, v plné vědecké, fyzické i psychické síle penzionován. Jako výjimečně aktivní důchodce však stále vedl cytologickou laboratoř, stále pilně publikoval, pedagogicky působil na LF UK v Hradci Králové a soustavně pilně studoval (jeho znalosti odborné literatury byly encyklopedické), hýřil nápady a stále byl v kontaktu s pracovištěm ČSAV v Novém Hrádku. Jako vedoucí cytologické laboratoře pracoval až do roku 1995. Ani tehdy však jej aktivita neopustila a on se stal odborným garantem  a konzultantem centra cytologické diagnostiky v Náchodě a v této pozici pracoval ještě řadu let. Jeho cytologické nálezy byly naprosto perfektní, přesné, stručné, zásadně v PAP klasifikaci (v její mnichovské variantě), neboť Bethesda systém nepovažoval za přínos a této problematiky se týkala i jeho poslední odborná práce publikovaná před třemi lety.

Po návratu demokracie do naší vlasti nemohly nepřijít další významné pocty odborné i občanské. Roku 1992 je jmenován profesorem gynekologie a porodnictví. Dojemné předávání profesorských dekretů v Karolinu bylo i pro mě nezapomenutelným zážitkem. Roku následujícího je mu předán diplom doktora lékařských věd. Též roku byl jmenován prvním čestným členem Společnosti pro klinickou cytologii Lékařské společnosti JEP a vzápětí i emeritním členem IAC s právem užívat titul FIAC (em.). V roce 2002 byl pan porofesor jmenován čestným občanem města Náchoda a o několik měsíců později čestným členem České společnosti pro gynekologii a porodnictví.

Za svůj život publikoval 211 vědeckých prací a několik monografií. Nadčasové jsou publikace Gynekologická hormonální cytologie a ve svém čase průkopnická kniha Prodloužené těhotenství. Překrásná po stránce edukační je jeho kapitola o cytologii v Maršálkově Diagnostice ženských chorob.

Sám jsem se seznámil s panem profesorem roku 1974 při svém nástupu na oddělení. Vlídně mě přivítal noblesní pán aristokratického zjevu, ale bytostně demokratického nitra. Svým charismatem šířil klid a pohodu ve svém okolí. To také bylo asi příčinou krásných vztahů mezi šéfem a ostatními zaměstnanci a skutečně kolegiálních vztahů mezi lékaři. Jednal klidně, nikdy nezvyšoval hlas – toho ani nebylo zapotřebí, jelikož svým zjevem a nesmírně slušným jednáním vzbuzoval obrovský respekt. Jeho velké vizity byly každodenní, rychlé až bleskové. Na schodech mezi gynekologií a porodnicí jsme mu my mladíci nestačili. V operativě byl rychlým, pečlivým chirurgem zcela v intencích Maršálkovy školy. Ještě dnes, když listuji v Maršálkově Operační léčbě ženských chorob, v duchu vidím operovat profesora Nyklíčka. Jeho pedagogické působení na mladé lékaře bylo neagresivní, nenápadné, dovedl zaregistrovat zájem a ten ocenit. Zadal studijní úkol a po čase mezi řečí položil otázku týkající se dané problematiky a bylo mu hned jasno. Každý den též pracoval l-2 hodiny v ambulanci a veřejnosti je málo známá jeho perfektní znalost kolposkopie, což před 40 lety zdaleka nebyla samozřejmost, a jeho (mnou dodnes používaná) kolposkopická nomenklatura. Podařilo se mu vybudovat z oddělení těleso, jehož krédem byla dělná spolupráce a jeho odbornou i lidskou oporou byl pan šéf. Naprostá kolegialita, čestnost, vstřícnost byly u něho samozřejmostí a v těchto intencích nás také vychovával.

Při psaní těchto řádků si kladu otázku, zda uvedená slova nejsou jen „laudatio temporis acti“, ale pak si promítnu některé konkrétní příhody a okamžitě odpovídám: „ne, bylo to skutečně tak, jak uvádím“. Vzorem se stal nejen na pracovišti, ale i ve vlastní rodině. Obě jeho děti se staly lékaři a tradice pokračuje i v další generaci. Při jeho obrovském nasazení pracovním by se mohlo zdát, že již nemohl stihnout nic jiného, ale opak byl pravdou. Ve volném čase sportoval, hrál odbíjenou, ale i fotbal a později byl pravidelným divákem utkání sportu v Náchodě populárním – házené. Byl organizátorem kulturního života, zejména koncertů vážné hudby a výstav výtvarného umění. Víkendy trávil pravidelně na své chalupě v Malých Svatoňovicích, rodišti Karla Čapka, jehož života a literatury byl znalcem. Jeho příkladná péče o dlouhodobě nemocnou imobilní manželku byla pro mě zdrojem obdivu a pokory po celou řadu let. Při své laudaci k jeho 90. narozeninám jsem se s ním rozloučil parafrází Napoleonova obdivného výroku o jeho slavném chirurgovi Larreyovi. Nyní, chci-li jej opět použít, bohužel musím jej vyjádřit ve smutném, nenávratném perfektu: „Nyklíček c’etait l’homme, le plus vertueux que j’ai connu“.

MUDr. Jan Kestřánek
Gynekologická ambulance
Náměstí TGM  45
547 01 Náchod
kestranek@tiscali.cz 


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2011 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#