Epidemiologický profi l těhotných žen a perinatální výsledky novorozenců s gastroschízou z jednoho referenčního centra v severovýchodní Brazílii

Stáhnout PDF English version

Autoři: C. M. G. C. Escoto Esteche ¹ ; E. Araujo Júnior ¹; B. C. Escoto Esteche ² ; L. C. Rolo ¹
Působiště autorů: Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), Sao Paulo, Brazil ¹; Medical School, Christus University Center (UNICHRISTUS), Fortaleza, Brazil ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2026; 91(1): 26-34
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg202626

Souhrn

Cíl: Stanovit mateřský epidemiologický profil a perinatální výsledky plodů s gastroschízou v referenčním centru v severovýchodní Brazílii. Metody: Retrospektivní kohortová studie byla provedena v období od ledna 2014 do prosince 2022 s využitím lékařské dokumentace. Kritéria pro zařazení zahrnovala těhotenství ≥ 24 týdnů s prenatální diagnózou gastroschízy potvrzenou v postnatálním období. Výsledky: Během sledovaného období se v zařízení narodilo 1 773 novorozenců s vrozenými vadami, z nichž 50 bylo identifikováno s gastroschízou a čtyři případy byly vyloučeny. Prevalence gastroschízy byla 11,5/10 000. Co se týče sociodemografického profilu matek, průměrný věk byl 21 let, 38/46 (83 %) mělo smíšený těhotenský syndrom, 34/46 (74 %) mělo partnera a 32/46 (70 %) mělo středoškolské vzdělání. Pokud jde o související onemocnění matek, pouze 6/46 (13 %) mělo hypertenzi, žádná neměla preexistující diabetes mellitus a 4/46 (8,7 %) vyvinulo gestační diabetes mellitus. Co se týče typu gastroschízy, bylo 33/46 (71 %) klasifikováno jako jednoduché, 11/46 (23,9 %) jako komplexní a 2/46 (4,4 %) neměly žádné informace. U 36/46 novorozenců s gastroschízou byl primární uzávěr proveden při první operaci. Průměrná doba používání mechanické ventilace byla 13 dní, průměrný časový interval mezi operací a podáním okolního vzduchu byl 8 dní, průměrná doba používání parenterální výživy byla 35 dní a průměrná délka pobytu na jednotce intenzivní péče pro novorozence (NICU) byla 39 dní. Mezi klinické komplikace u novorozenců s gastroschízou patřila neonatální infekce u 35/46 (76 %), krevní transfuze u 33/46 (72 %), hydroelektrolytické poruchy a sepse u 29/46 (63 %) a cholestáza a plísňová infekce/sepse u 8/46 (17 %). K úmrtí novorozence došlo u 16/46 (34,8 %). Závěr: Novorozenci s gastroschízou vykazovali vysokou míru chirurgických zákroků s primárním uzávěrem, krevní transfuzí a neonatální infekcí. Dále jsme identifikovali dlouhodobé užívání parenterální výživy, dlouhodobý pobyt na jednotce intenzivní péče o novorozence a dlouhodobé užívání antibiotik.

Klíčová slova:

prevalence – perinatální výsledky – gastroschíza – epidemiologický profil – referenční centrum

--------------------------------

Zdroje

1. Khan FA, Hashmi A. Insights into embryology and development of omphalocele. Semin Pediatr Surg 2019; 28 (2): 80–83. doi: 10.1053/j.sempedsurg.2019.04.003.

2. Suver D, Lee SL, Shekherdimian S et al. Left-sided gastroschisis: higher incidence of extraintestinal congenital anomalies. Am J Surg 2008; 195 (5): 663–666. doi: 10.1016/j.amjsurg.2007.12.042.

3. O’Connell RV, Dotters-Katz SK, Kuller JA et al. Gastroschisis: a review of management and outcomes. Obstet Gynecol Surv 2016; 71 (9): 537–544. doi: 10.1097/OGX.0000000000000344.

4. Bhat V, Moront M, Bhandari V. Gastroschisis: a state-of-the-art review. Children (Basel) 2020; 7 (12): 302. doi: 10.3390/children7120302.

5. Jones AM, Isenburg J, Salemi JL et al. Increasing prevalence of gastroschisis –⁠ 14 states, 1995–2012. Morb Mortal Wkly Rep 2016; 65 (2): 23–26. doi: 10.15585/mmwr.mm6502a2.

6. St. Louis AM, Kim K, Browne ML et al. Prevalence trends of selected major birth defects: a multi-state population-based retrospective study, United States, 1999 to 2007. Birth Defects Res 2017; 109 (18): 1442–1450. doi: 10.1002/bdr2.1113.

7. Egger PA, de Souza MP, de Oliveira Riedo C et al. Gastroschisis annual incidence, mortality, and trends in extreme Southern Brazil. J Pediatr (Rio J) 2023; 98 (1): 69–75. doi: 10.1016/j.jped. 2021.04.007.

8. Perrone EE, Olson J, Golden JM et al. Closing gastroschisis: the good, the bad, and the not so ugly. J Pediatr Surg 2019; 54 (1): 60–64. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2018.10.033.

9. Barreiros CF, Gomes MA, Gomes Júnior SC. Mortality from gastroschisis in the state of Rio de Janeiro: a 10-year series. Rev Saude Publica 2020; 54 : 63. doi: 10.11606/s1518-8787. 2020054001757.

10. Muniz VM, Netto AL, Salaroli LB et al. Gastroschisis in Brazil within a global context. J Hum Growth Dev 2022; 32 (1): 83–91. doi: 10.36311/jhgd.v32.11796.

11. Marques AT, Estevão-Costa J, Soares H et al. Short and medium-term outcomes of omphalocele and gastroschisis: a survey from a tertiary center. Rev Bras Ginecol Obstet 2022; 44 (1): 10–18. doi: 10.1055/s-0041-1736299.

12. European Commission. Prevalence charts and tables. European Platform on Rare Disease Registration. 2024 [online]. Available from: https: //eu-rd-platform.jrc.ec.europa.eu/eurocat/eurocat-data/prevalence_en.

13. Fatona O, Opashola K, Faleye A et al. Gastroschisis in Sub-Saharan Africa: a scoping review of the prevalence, management practices, and associated outcomes. Pediatr Surg Int 2023; 39 (1): 246. doi: 10.1007/s00383-023-05531-w.

14. Regadas CT, Escosteguy CC, Fonseca SC et al. Trends in prevalence of gastroschisis in Brazil from 2007 to 2020: a national population-based cross-sectional study. Birth Defects Res 2023; 115 (6): 633–646. doi: 10.1002/bdr2.2156.

15. Brebner A, Czuzoj-Shulman N, Abenhaim HA. Prevalence and predictors of mortality in gastroschisis: a population-based study of 4803 cases in the USA. J Matern Fetal Neonatal Med 2020; 33 (10): 1725–1731. doi: 10.1080/14767058.2018.1529163.

16. Michikawa T, Yamazaki S, Suda E et al. Does overweight before pregnancy reduce the occurrence of gastroschisis? the Japan Environment and Children’s Study. BMC Res Notes 2020; 13 (1): 47. doi: 10.1186/s13104-020-4915-7.

17. Morris JK, Wellesley D, Limb E et al. Prevalence of vascular disruption anomalies and association with young maternal age: a EUROCAT study to compare the United Kingdom with other European countries. Birth Defects Res 2022; 114 (20): 1417–1426. doi: 10.1002/bdr2.2122.

18. Siega‐Riz AM, Herring AH, Olshan AF et al. The joint effects of maternal prepregnancy body mass index and age on the risk of gastroschisis. Paediatr Perinat Epidemiol 2009; 23 (1): 51–57. doi: 10.1111/j.1365-3016.2008.00990.x.

19. Feldkamp ML, Carmichael SL, Shaw GM et al. Maternal nutrition and gastroschisis: findings from the National Birth Defects Prevention Study. Am J Obstet Gynecol 2011; 204 (5): 404.e1–404.e10. doi: 10.1016/j.ajog.2010.12.053.

20. Khodr ZG, Lupo PJ, Canfield MA et al. Hispanic ethnicity and acculturation, maternal age and the risk of gastroschisis in the national birth defects prevention study. Birth Defects Res Part A Clin Mol Teratol 2013; 97 (8): 538–545. doi: 10.1002/bdra.23140.

21. Jenkins MM, Reefhuis J, Gallagher ML et al. Maternal smoking, xenobiotic metabolizing enzyme gene variants, and gastroschisis risk. Am J Med Genet A 2014; 164 (6): 1454–1463. doi: 10.1002/ajmg.a.36478.

22. Bilibio JP, Beltrão AM, Vargens AC et al. Gastroschisis during gestation: prognostic factors of neonatal mortality from prenatal care to postsurgery. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2019; 237 : 79–84. doi: 10.1016/j.ejogrb.2019.04.015.

23. Baumann S, Darquy S, Miry C et al. Termination of pregnancy for foetal indication in the French context analysis of decision-making in a Multidisciplinary Centre For Prenatal Diagnosis. J Gynecol Obstet Hum Reprod 2021; 50 (8): 102067. doi: 10.1016/j.jogoh.2021.102067.

24. Räsänen L, Lilja HE. Outcome and management in neonates with gastroschisis in the third millennium –⁠ a single-centre observational study. Eur J Pediatr 2022; 181 (6): 2291–2298. doi: 10.1007/s00431-022-04416-9.

25. Dekonenko C, Fraser JD, Deans KJ et al. Outcomes in gastroschisis: expectations in the post--natal period for simple vs complex gastroschisis. J Perinatol 2021; 41 (7): 1755–1759.

26. Méndez-Martínez S, García-Carrasco M, Mendoza-Pinto C et al. Surgical complications of simple and complex gastroschisis in newborn. Eur J Gen Med 2016; 13 (2): 88–93. doi: 10.15197/ejgm.1495.

27. Moore P, Vogt S, Guerra FA. Acidosis predictive factors in fetal gastroschisis. Ultrasound Obstet Gynecol 2017; 50 (S1): 310. doi: 10.1002/uog.18503.

28. Youssef F, Laberge JM, Puligandla P et al. Determinants of outcomes in patients with simple gastroschisis. J Pediatr Surg 2017; 52 (5): 710–714. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2017.01.019.

29. Jaczyńska R, Mydlak D, Mikulska B et al. Perinatal outcomes of neonates with complex and simple gastroschisis after planned peterm delivery –⁠ a single-centre retrospective cohort study. Diagnostics (Basel) 2023; 13 (13): 2225. doi: 10.3390/diagnostics13132225.

30. Molik KA, Gingalewski CA, West KW et al. Gastroschisis: a plea for risk categorization. J Pediatr Surg 2001; 36 (1): 51–55. doi: 10.1053/ jpsu. 2001.20004.

ORCID of authors

C. M. G. C. Escoto Esteche 0000-0001-6958-3185

E. Araujo Júnior 0000-0002-6145-2532

B. C. Escoto Esteche 0009-0004-3899-321X

L. C. Rolo 0000-0002-8739-4115

Submitted/Doručeno: 14. 7. 2025

Accepted/Přijato: 6. 10. 2025

Prof. Edward Araujo Júnior, MD, PhD

Rua Belchior de Azevedo

156 apto. 111 Torre Vitoria

Vila Leopoldina

CEP 05089-030